Jak je to s uhlíkovou stopou – můžeme ji ovlivnit a jak?

Na změny není nikdy pozdě – klimatická změna nepočká! O nutnosti co nejrychlejšího snižování emisí skleníkových plynů, tzv. uhlíkové stopy, není pochyb. Víte, co je uhlíková stopa? Jak jsme na tom s produkcí skleníkových plynů v ČR? Jaký postoj mají ke klimatické změně Češi? Jak může uhlíkovou stopu ovlivnit každý z nás? A jak jste na tom s osobní uhlíkovou stopou právě Vy? To a další odpovědi a zajímavosti prozradí článek na Jakvkuchyni.cz!

Jak je to s uhlíkovou stopou - můžeme ji ovlivnit a jak?
Jak je to s uhlíkovou stopou – můžeme ji ovlivnit a jak? (Zdroj: Shutterstock.com)

Co je “uhlíková stopa”?

Uhlíkovou stopu za sebou zanechává každý z nás – podle našeho životního stylu ovlivňujeme její velikost.
Uhlíková stopa nám udává množství skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry (vzniká třeba při výrobě a následné likvidaci určitého produktu, využívání služeb, výběru toho, co jíme, jak potraviny upravujeme atd.).
Uhlíkovou stopu vyjadřujeme prostřednictvím ekvivalentu CO2 (CO2ekv.).

Produkce skleníkových plynů a uhlíková stopa v Česku

Aktuální výzkumy mluví jasně: více než tři čtvrtiny české veřejnosti jsou přesvědčeny o závažnosti změny klimatu a velká většina se shodne i na tom, že jsou její hlavní příčinou lidské aktivity. Většina z nás si také uvědomuje, že pokud nebudeme na klimatickou změnu adekvátně reagovat, ohrozí to životy lidí, zvířat i rostlin. 

Každý třetí dokonce očekává zhoršení svého vlastního života a žití svých blízkých v případě, že by lidstvo na změnu klimatu nereagovalo. Naprostá většina z nás však odmítá, aby se nutná řešení dotkla jich samých. 

Zároveň máme nemalé mezery ve znalostech o příčinách klimatické změny a podílu Česka na ní. Z šesti faktických otázek odpověděla většina správně pouze na jednu. (1)

Pojďme to společně o kousek změnit!

V České republice je uhlíková stopa tvořena především:

  • cestováním (letecká a pozemní doprava);
  • spotřebou elektřiny;
  • vytápěním;
  • spotřebou jídla. 
V současnosti vyprodukujeme v ČR asi 10 tun CO2 na člověka za každý rok, zhruba polovina produkce pochází z průmyslu, avšak tu druhou polovinu můžeme ovlivnit. 

Jsme tak zemí, která má jednu z nejvyšších uhlíkových stop v rámci Evropské unie.

Jak na snížení uhlíkové stopy v kuchyni?

 (1) (Klima se mění – a co my?; Ministerstvo životního prostředí, 2021)

Významnou složkou jídelníčku mnoha Čechů tvoří maso, jeho produkce je ale z hlediska uhlíkové stopy velmi náročná.

Věděli jste, že výroba jednoho kilogramu jehněčího masa vyprodukuje stejné množství CO2 jako jízda 145 km autem? Že nejíte jehněčí? 
Hned v závěsu za výrobou jehněčího masa (39 kg CO2/kg), je maso hovězí (27 kg CO2/kg), které je v ČR daleko běžnější součástí jídelníčku. 
Pro zajímavost, u kuřecího masa je udáváno pouze 6,9 kg CO2/kg. 

Do uhlíkové stopy potravin je totiž započteno nejen využívání půdy, ale i doprava, zpracování, skladování, balení, prodej, spotřeba a ztráty v celém dlouhém spotřebitelském řetězci. Celosvětově má výroba potravin na svědomí až 37 % produkce skleníkových plynů. (2)

Do ČR se například každoročně doveze více než 300 000 tun sójového šrotu, používaného jako krmivo pro skot. Právě chov dobytka a pěstování sóji má neblahý vliv nejen na uhlíkovou stopu, ale je hlavní příčinou odlesňování Amazonie.(3)

Co může pro snížení „uhlíkové stopy člověka“ udělat každý z nás?

Tipy níže mohou výrazně pomoci snížit naši uhlíkovou stopu a zmírnit tak negativní dopady na životní prostředí:

  1. Nákupy plánovat – nejlepší je, napsat si, co budeme který den doma k jídlu připravovat a podle toho si nákup rozvhnout – předcházíme tak kažení potravin, které bez užitku vyhodíme = eliminujeme plýtvání potravinami.
  2. S výše uvedeným bodem souvisí nákupy druhů a množství potravin, které víme, že budeme potřebovat – potravina, kterou není nutné vyprodukovat, nezatěžuje planetu.
  3. Nakupujme lokální produkty, nejlépe přímo od výrobce, nebo z malých farem – tím snižujeme uhlíkovou stopu například za dopravu potravin (mango z exotických zemí musí překonat neporovnatelně vyšší vzdálenost).
    Další nemalou položku navíc představují specifické podmínky potřebné k přepravě, třeba chlazený prostor apod.
    Podporujeme tak zkracování dodavatelských řetězců.
  4. Při nákupu přemýšlejme o obalech produktů, zda nekupujete více odpadu, než samotného výrobku (protože i obal, který se nevyrobí, nezatěžuje naši planetu).
    Možná je vzhledem k naší spotřebě lepší kupovat větší balení: rodina s dětmi asi bude potřebovat za kratší čas větší množství pracího prášku, toaletního papíru, jogurtu – v takových případech je jeden větší obal lepší, než několik menších.
  5. Zkusme omezit živočišné výrobky, především červené maso a mléčné výrobky. Vegani svoji osobní uhlíkovou zátěž mohou snížit až o 0,8 t CO2 za rok. (2)https://www.greenpeace.org/czech/clanek/4490/co-je-uhlikova-stopa-potravin/ (3)https://eagri.cz/public/web/file/624535/Krmiva_2018_Web.pdf
  6. Vařte beze zbytku – i zdánlivě “nepoužitelné” zbytky potravin, odřezky zeleniny a podobně mohou najít v kuchyni další využití.
    TIP Jakvkuchyni.cz: Nevěríte? Inspiraci najdete v seriálu Vaříme beze zbytku s tipy na recepty od nejlepších šéfkuchařů z Česka.

Každý krok se počítá, co tedy zkusit třeba bezmasé pondělky tak, jako to už druhým rokem mají například na všech 1800 veřejných školách v New Yorku? 

Třídění odpadu má přiznivý dopad na snižování uhlíkové stopy

Jak ovlivňuje uhlíkovou stopu třídění a recyklace odpadu?

Jedním z podstatných kroků ke snižování uhlíkové stopy je i správné třídění a recyklace odpadu.
Díky tomu můžeme odpad materiálově využít a vyrobit tak ze získaných materiálů nové produkty, příp. může dojít k energetickému využití pro výrobu tepla. 

Snižujeme tak i množství odpadu, který skončí bez možnosti dalšího využití na skládce. Ostatně i té musí ustupovat příroda a to má neblahý vliv na životní prostředí.

Tříděním odpadu a jejich recyklací tak můžeme šetřit primární suroviny (třeba vytříděný papír můžeme recyklovat 5 – 7 krát) a nemusíme tak pro výrobu nového kácet stromy. Těch jsme díky třídění papíru u nás ušetřili přes 2,2 milionu, protože jsme primární suroviny (dřevo), nahradili druhotnou surovinou (celulózou) získanou právě z vytříděného papírového odpadu.
Vytříděním a recyklací 1 kg hliníku ušetříme až 8 kg bauxitu, 4 kg pomocných chemických látek a 14 kWh elektřiny! Hliník lze navíc podobně, jako sklo, recyklovat donekonečna.
Tříděním kovů můžeme snížit znečištění vzduchu až o 86 %,  vody až o 76 %.

A vytříděný bioodpad, který skončí na vašem kompostu, můžeme za nějakou dobu použít jako velmi kvalitní hummus. Pokud nemáme kompost a bioodpad, který tvoří až ¼ objemu našich popelnic, vytřídíme, může se z něj v průmyslových kompostárnách stát kvalitní zemina, nebo v bioplynových stanicích zdroj pro výrobu tepla.

Pokud vás zajímá, jak jste na tom s produkcí uhlíkové stopy vy, zkuste to přibližně vypočítat v kalkulačce uhlíkové stopy.

Pro přesný výpočet uhlíkové stopy musíme samozřejmě velmi detailně znát, aby bylo možné popsat a vyčíslit jednotlivé kroky v celém dodavatelském řetězci. 

Z velké části můžeme uhlíkovou stopu, kterou za sebou zanecháváme, ovlivnit my sami. Měli bychom se pokusit o její minimalizaci nejen kvůli nám samotným, ale i kvůli budoucím generacím.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*