Novoroční předsevzetí – tipy jak být z hlediska produkce odpadů víc eko?

Nový rok se nese pro mnohé z nás v duchu výzev k větším či menším změnám, které označujeme jako „novoroční předsevzetí“. Přestat pít alkohol nebo kouřit, začít cvičit, jezdit méně autem, nebo začít jíst zdravěji… Pravdou je, že velká část novoročních předsevzetí se v čase rozplyne. S příchodem Nového roku nemusíme hned převrátit náš život vzhůru nohama, ale díky úpravě některých našich návyků přesto můžeme dokázat „velké věci“, které jsou tím největším dárkem pro přírodu. Jakvkuchyni.cz přináší několik tipů, díky kterým bude mít náš život menší dopad na životní prostředí.

Tipy jak být z hlediska produkce odpadů víc eko

Jak doma hospodařit, aby představovala naše domácnost menší zátěž pro životní prostředí? Možností je celá řada, jednou z nejdostupnějších v České republice je třídění odpadů, ještě krůček předtím je předcházení vzniku odpadu, ale o tom podrobněji příště.

Věděli jste, že každý z nás zanechává v průběhu svého života na Zemi tzv. uhlíkovou stopu? Tu ovlivňuje vše, co v životě děláme – značné rozdíly dělá třeba to, zda cestujeme autem, či MHD, čím topíme, jestli jsme knihomolové, nebo máme raději filmy, jestli jsme vegetariáni, nebo u nás 
jednoznačně vede maso… Více v článku Uhlíková stopa – co to je a můžeme ji ovlivnit?

Produkce odpadů je jedním z témat, které rezonuje po celém světě. Státy napříč kontinenty si čím dál více uvědomují negativní dopady, které za sebou zanechává náš konzumní způsob života a také to, že je potřeba situaci řešit.

Státy EU proto přijaly například opatření, kterými zakazují či omezují používání jednorázových plastových výrobků a další legislativní změny, jejichž cílem je snížit produkci směsného komunálního odpadu, tedy toho, který končí v popelnicích a další. Podrobněji v článku Jaké změny přinese do života Čechů nová odpadová legislativa?

Třídění různých druhů odpadu v ČR a aktuální trendy

Odpady jsou různého druhu: bioodpady, nebezpečné odpady, elektroodpad, nemalou část tvoří také obalové odpady vyrobené třeba ze skla, plastů či z papíru.
S každým druhem odpadu je potřeba zacházet jinak, vyprodukované odpady bychom ale měli vždy třídit.

Výhodou sběrné sítě v České republice je dostupnost třídění. Dle dostupných dat z roku 2020 to ke kontejnerům máme průměrně pouhých 90 metrů, na území ČR jich bylo rozmístěno přes 558 tisíc! Hustou sběrnou veřejně dostupnou síť kontejnerů na odpad doplňuje také síť sběrných dvorů a výkupen surovin. Možná i díky tomu u nás třídí svůj odpad přes 73 % obyvatel.

Aktuální trend, který by se měl ideálně odrazit i v našem chování, popisuje Zpráva o stavu životního prostředí za rok 2020, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR:
„V současnosti je v odpadovém hospodářství stěžejním trendem snaha o přechod na oběhové hospodářství, kdy dochází k uzavírání toků materiálů v dlouhotrvajících cyklech a důraz je kladen na prevenci vzniku odpadů, opětovné využití výrobků, recyklaci a přeměnu na energie namísto těžby nerostných surovin a skládkování odpadů.“

A k produkci odpadů ještě několik zajímavých dat za rok 2020:

  • Od roku 2009 (do roku 2020) vzrostla produkce odpadu o 19,3 %, meziročně (2019 až 2020) pak o více než 3 % – množství vyprodukovaného odpadu neustále roste…
  • 3 598,4 kg je průměrná váha celkové produkce všech vyprodukovaných odpadů na 1 obyvatele ČR.
  • Celková produkce komunálních odpadů na obyvatele byla průměrně 535,5 kg, u směsného komunálního odpadu to bylo téměř 260 kg.

A nakonec se dostáváme v zajímavých číslech právě k obalům…

Typickým druhem odpadu, který produkuje konzumní společnost, jsou obalové odpady. I v této oblasti u nás dochází k dlouhodobému nárůstu, kdy mezi lety 2009 až 2020, vzrostla jejich produkce o 48,6 %. 
Konkrétně v roce 2020 se dle zprávy MŽP jednalo o 1 328,7 tisíc tun obalových odpadů. Z hlediska použitých materiálů se nejčastěji jedná o papírové či lepenkové obaly (41,4 %), následují plasty (19,9 %) a sklo (16,8 %).

Jak být z hlediska produkce odpadů víc eko?

Nejdůležitější roli hraje, v jakých obalech produkty nakupujeme. Jako ideální příklad nám může posloužit třeba jogurt. Ten můžeme běžně zakoupit v různých druzích obalu, každý má určité výhody a nevýhody:

1) Jogurt v plastovém kelímku

Kelímek je vyroben z polypropylenu (materiálová značka PP), lze tedy vyhodit do žlutého kontejneru a následně recyklovat. Stejně jako hliníkové víčko, které můžeme očištěné vytřídit do kontejnerů na odpad z kovů.

2) Jogurt v plastovém kyblíku

I tento obal je vyroben z polypropylenu, vč. víčka a můžeme jej také třídit do sběrných nádob určených k třídění plastů.
Výhodou je, že velká balení ušetří až 8 kelímků s hliníkovými víčky, nebo 8 jednorázových nezálohovaných skleniček s kovovými víčky.
Pokud tedy máme v rodině vyšší spotřebu jogurtu, ale i jiných produktů, které je možné koupit ve velkých baleních, měla by být tato větší recyklovatelná balení jasnou volbou.

3) Jogurt v plastovém kelímku s papírovým přebalem

Díky použití papíru jako tzv. sleeve (papírový přebal na plastovém obalu), může být při výrobě těchto kelímků výrobě využito o 30 % plastu méně, nicméně vzhledem k použití papíru se jedná o variantu, která může zatěžovat životní prostředí až o polovinu více, než klasický kelímek.

4) Jogurt ve skle

Skleněné obaly na jedno použití představují z hlediska uhlíkové stopy značnou zátěž a to i v případě, kdy je vytřídíme do kontejneru na sklo a víčka do kontejneru na kov.
Jednorázové skleněné obaly jsou oblíbené pro tzv. re-use odpadu (znovupoužití odpadu) a to po generace. Snadno se tak můžeme setkat se sklenicí, ve které se v rodině 30 let uchovávaly nakládačky, nebo med.

Tipy pro výběr ekologicky příznivějších obalů

Pokud volíme ekologický obal, měli bychom při výběru produktů zohlednit tyto faktory:

  • Volit obaly, které mají menší váhu – využívají méně materiálu na výrobu obalu oproti jiným na stejný objem či obsah produktu.
  • Obaly jsou opakovatelně použitelné. To platí zejména v případě skla, kdy jednorázové obaly vyrobené ze skla představují největší zátěž pro životní prostředí.
  • Obaly a jejich části by měly být recyklovatelné – čím větší podíl je z obalu možné recyklovat, tím lépe. Zmenšuje se tak podíl odpadu, který skončí na skládce, nebo energetickým využitím.
  • Z hlediska recyklovatelnosti je vhodné volit obaly vyrobené z jednoho druhu materiálu – čím více materiálů kombinujeme, tím složitější je cesta k recyklaci odpadu. Při třídění odpadu je důležité od sebe oddělit jednotlivé materiály.
    U některých typů obalů to není možné – typickým zástupcem jsou sáčky na koření, které mají vrchní vrstvu z papíru a vnitřní z kovů. Tyto obaly není možné recyklovat.
  • Preferovat obaly, při jejichž výrobě jsou používány druhotné suroviny – obaly jsou vyráběny z recyklovaných vstupních surovin či s jejich podílem.
    Čím je podíl recyklátu vyšší, tím lépe – šetříme tak primární zdroje (při výrobě plastů je to ropa, u papíru stromy atd.).
    Současně zpracováním druhotných surovin můžeme šetřit energie potřebné při výrobě nových produktů (třeba u skla to může být až 90 % energie).
  • Ideální je volit produkty lokální výroby, i jejich doprava, stejně tak doprava surovin na výrobu, má negativní dopad na životní prostředí.

Nákupy a igelitové (papírové) pytlíky a tašky

Kolik jich přinesete z nákupu? Do jednoho rohlíky, do jednoho koláčky, do jednoho několik jablek, do dalšího papriky, v dalším budou pohromadě pytlíky s kypřicím práškem do pečiva a tak by bylo možné pokračovat donekonečna.

Některé položky, které jsme zvyklí nakupovat „balit“, obaly vůbec nepotřebují. Zvyk je železná košile a tak můžeme používat pytlíky, které jsme si přinesli z domu a využili je vícekrát.
Vhodnější alternativou je ušít si pytlíky třeba ze starých záclon, které jsou odolnější a též vhodnější na skladování, protože nechají obsah dýchat, nebo si koupit opakovaně použitelné sáčky, které se za tímto účelem vyrábí. 

Za jeden nákup můžeme „ušetřit“ i 10 igelitových sáčků.

To samé platí i o papírových sáčcích, které se sice tváří ekologicky, ale při posouzení životního cyklu výrobků od získávání surovin, výrobu a možnost následné recyklace, vycházejí podobně, nebo dokonce hůř, než ty plastové.

Obdobné to je i u nákupních tašek – je nejlepší nakupovat v plastových, látkových nebo papírových? Analýzy hovoří jasně! Více v článku Které nákupní tašky jsou ekologické a které propadly?

Pokud chceme otočit kormidlem o 180°

Můžeme začít používat vlastní obaly. To už vyžaduje lepší plánování, znalost „terénu“ a odhodlání. Dnes existují obchody, které nám umožňují nákupy zboží do vlastních nádob.
Nemusí se přitom jednat přímo o bezobalové obchody, ale už i v klasických obchodech se čím dál častěji setkáváme s možností nákupu vybraných produktů na množství dle naší potřeby do vlastních nádob. V našem oblíbeném obchodě si tak můžeme natočit drogerii, nebo odsypat požadované množství sypkých potravin.
Můžeme navíc zkusit požádat i obsluhu v naší oblíbené masně, aby nám dala nakupované zboží do vlastní krabičky, ať se jedná o maso, šunku, jitrnice nebo salát. Třeba budeme příjemně překvapeni, že nám rádi vyhoví.

Když každý z nás udělá malý krok, bude to velký krok a v součtu to bude k udržitelnějšímu životnímu stylu a čistější přírodě pořádný kus!

Tento článek je součástí seriálu článků nazvaného "Slovník pojmů pro třídiče". Přečtěte si také další díly tohoto oblíbeného seriálu!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*