Druhotná surovina na prvním místě


Pamatujete na provozovny s nápisem Výkup druhotných surovin? Léta letoucí existovaly a ano, správně, chodívalo se tam se sběrem. Výkupy existují i dnes. Nepotřebný či nefunkční výrobek, jeho části nebo prázdné obaly by mohly jednoduše skončit na skládce jako nevyužitý odpad, nebo energetickým využitím odpadu, kdybychom z nich vyráběli např. teplo. Pokud ale tyto nepotřebné věci vytřídíme do kontejnerů na tříděný odpad, nebo je odneseme do výkupny, mohou se stát tzv. druhotnou surovinou. Tu lze opět využít při výrobě nových produktů, u některých je možné proces recyklace opakovat dokonce donekonečna! 

V domácnostech existuje obrovské množství různorodého odpadu, ze kterého je možné po správném vytřídění získávat druhotné suroviny.

Co je druhotná surovina a čím se liší od primární suroviny?

Legislativa odpadového hospodářství nedefinuje slovní spojení druhotná surovina, tento pojem je ale běžně používán. Jedná se o surovinu, kterou se rozumí látky a předměty získávané z odpadů prostřednictvím různých postupů. Nejčastěji jde o úpravu fyzikálních vlastností – druhotné suroviny vznikají cílenou lidskou činností a následně jsou používány v běžných výrobních procesech, kdy jimi můžeme nahrazovat primární suroviny. Naproti tomu primární suroviny vznikají prostřednictvím přírodních procesů bez lidského zásahu a často jsou z neobnovitelných zdrojů. 

Druhotná surovina již není odpadem. Abychom ale mohli upravený odpad nazvat pojmem druhotná surovina, musí po ní být na trhu poptávka ze strany výrobců, kteří ji používají k výrobě nových produktů

S jakým odpadem se v domácnostech nejčastěji setkáváme?

Nejvíce odpadů vyprodukují domácnosti v souvislosti s nákupem potravin (vyjma nákupů např. na farmářských trzích, samosběrů apod.) a jejich přípravou, ale jsou to také různé nákupy zařízení a vybavení.

V podstatě veškeré zboží je uchováváno v obalech, které se rozbalením zboží stanou odpadem, časem se v odpad promění i samotné zboží nebo jeho části.
Jaký odpad vzniká a co s ním?

Odpad z plastů

Plasty jsou hojně zastoupeným odpadem, ne nadarmo se dnešní době říká „doba plastová“. Mezi klasické zástupce obalových odpadů z plastu patří např. různé potravinářské fólie, mikrotenové sáčky, PET láhve, pytle na odpad, plastové tašky, dózy, jednorázové plastové boxy na jídlo, plastové kelímky apod.

Pokud odbočíme z kuchyně, jedná se o různé obaly od saponátů, pracích prášků a čisticích přípravků, kanystry, barely apod. Mohou to být ale také hračky, lavory, bedýnky, plastová prkénka, kýbly apod.  Plastový odpad patří do kontejnerů či sběrných nádob určených ke třídění plastů.

Proč třídit plasty? 
Například proto, že pokud se zaměříme na úsporu primárních surovin, pak můžeme díky recyklaci plastů ušetřit ropu, ročně jí připadne na výrobu plastových výrobků cca 8 % celosvětové produkce.

Co se vyrábí z vytříděného plastového odpadu?

Z PET láhví se díky recyklaci vyrábí tzv. regranulát či vločky. Regranulát se používá k výrobě nových PETek, fólií či blistrů, vločky se používají k výrobě technických a textilních vláken. Z technických vláken se vyrábí např. pleny či koberce, textilie či výplně do aut. Z textilních vláken se vyrábí např. fleecové bundy či spacáky.  Ze směsných plastů se vyrábí např. protihlukové stěny, mobiliář do parků, dlažba, plotovky apod.

Odpad z papíru

Papírový odpad patří dlouhodobě v ČR mezi nejvíce tříděný odpad, kde i míra recyklace překračuje 90 %.  Mezi klasické zástupce obalových odpadů z papíru patří obaly z lepenky (krabice), papírové sáčky a tašky. Patří tam ale také kartony od vajec, roličky od toaletního papíru či od kuchyňských utěrek – všechen tento odpad patří do kontejnerů nebo nádob určených ke třídění papíru.

Z papíru se v domácnostech ale také běžně setkáváme s různými druhy tiskovin (noviny, časopisy, reklamní katalogy, letáky a jiné druhy tiskovin), knihami, obálkami apod.
I tento odpad můžeme třídit do nádob určených ke třídění papíru, nepatří tam ale termoúčtenky, fotografie, papíry s povrchovou úpravou (např. křídový, voskový apod.).

Proč třídit papír? 
Tak například proto, že lze recyklovat 57 krát. Díky jeho třídění šetříme stromy, které bychom museli pokácet, abychom získali primární surovinu potřebnou pro výrobu nových papírových produktů. Například proto, že pokud se zaměříme na úsporu primárních surovin, pak můžeme díky recyklaci plastů ušetřit ropu, ročně jí připadne na výrobu plastových výrobků cca 8 % celosvětové produkce.

Co se vyrábí z vytříděného papírového odpadu?

Každým procesem recyklace přichází recyklovaný papír o svou kvalitu. Nejkvalitnější papír bývá používán např. při výrobě nápojových kartonů, malířských a kancelářských papírů.
Po recyklaci bývá tento papír použit např. k výrobě méně kvalitních papírů, následně k výrobě lepenky (krabic), poté např. k výrobě plat na vejce a ruliček na toaletní papír. 

Odpad ze skla

Obalů ze skla je celá řada. Spotřebitelské obaly, se kterými se nejčastěji setkáváme, jsou láhve na různé druhy nápojů, pak jsou to ale také sklenice na zavařené ovoce a zeleninu, čalamády, marmelády, přesnídávky, příp. jogurty a mléčné nápoje.

Odpady ze skla můžeme třídit do kontejnerů a nádob určených ke třídění skla, některé skleněné obaly bývají zálohované, a tak je můžeme vrátit do oběhu. Do sběrných nádob na sklo netřídíme keramiku, porcelán, zrcadla, autoskla, teploměry, žárovky ani zářivky.

Proč třídit sklo?

Kromě toho, že se sklo vyrábí z křemičitých písků, které jsou neobnovitelným zdrojem, jenž se musí těžit a ekologickou zátěž kromě těžby představuje i přeprava ke zpracovatelům a výrobcům, můžeme dosahovat značných úspor při výrobě nových skleněných produktů. Přidáním „recyklovaných střepů“ můžeme nahradit až 65 % sklářských písků a 90 % energie. Sklo lze recyklovat donekonečna, v přírodě se rozkládá tisíce let.

Co se vyrábí z vytříděného skleněného odpadu?

Nové skleněné výrobky všeho druhu, specifikem je ale umělecké sklo, kam se střepy tříděného skla většinou nepřidávají. Určitě stojí za zmínku, že z hlediska dalšího zpracování je nejhodnotnější čiré sklo, ze kterého lze opět vyrobit sklo čiré, ale můžeme z něj vyrobit i sklo barevné. Naproti tomu ze skla barevného již čiré vyrobit nelze.

I proto se donedávna třídilo čiré (bílý kontejner) a barevné (zelený kontejner) sklo zvlášť, dnes se již často třídí dohromady, moderní technologie od sebe umí čiré a barevné střepy na třídičce oddělit.

Odpad z kovů

V domácnostech se běžně setkáváme s kovovými obaly ve formě konzerv a plechovek na potraviny různých velikostí – od malých plechovek na protlaky, větších na sardinky či tuňáky až ještě po větší, např. s nakládanou zeleninou. Kovovým obalem jsou ale také aerosolové obaly (spreje – obaly od šlehaček, deodoranty apod.), nebo např. pixle od barev, lepidel, čisticích prostředků až po obaly na nebezpečné látky (ředidla, odmašťovače apod.). Patří sem ale také např. alobalová fólie, víčka od mléčných výrobků, hrnce apod.  Většinu výše uvedeného můžeme třídit do kontejnerů na kovy či menších nádob.

Proč třídit kovy? 
Kovové výrobky jsou vyráběny z kovových rud či jejich směsí, jedná se ale o neobnovitelné zdroje, těžbou a logistickou zátěží navíc poškozujeme životní prostředí. 
Podobně jako u skla můžeme kovy recyklovat v podstatě donekonečna a současně při výrobě můžeme šetřit jak primární suroviny, tak energie potřebné k výrobě nových produktů. 

Co se vyrábí z vytříděných kovových odpadů?

Nové výrobky podobných vlastností: z recyklovaného hliníku hliníkový ešus či příbor, z mědi např. měděné nádobí či dráty, z bronzu bronzové produkty atd.

Pozor, kovy se někde třídí společně s jiným druhem odpadu, čtěte proto pozorně samolepky na nádobách.

Odpad z nápojových kartonů

Setkáváme se s nimi běžně nejčastěji ve formě obalů na různé druhy nápojů či mléčných produktů (obaly na kefíry, acidofilní mléka, smetany apod.). Nápojové kartony jsou typickým představitelem tzv. kombinovaných obalů – vyrobených z více druhů materiálů.

Proč třídit nápojové kartony? 
Nápojové kartony jsou vyrobeny z vysoce kvalitního papíru a obsahují více než cca 75 % kvalitních papírových vláken, obsahují navíc hliníkovou vrstvu.  
Pokud se jedná o nápojové kartony pro výrobky s dlouhou životností (UHT), pak obsahují navíc plastovou vrstvu. Recyklace je vhodná právě i kvůli odbornému oddělení a zpracování těchto vrstev z různých druhů materiálů. 

Co se vyrábí z vytříděných nápojových kartonů?

Tak třeba stavební desky na domy nebo kvalitní papír.

Biologicky rozložitelný odpad (bioodpad)

Odpad, který je aerobně nebo anaerobně rozložitelný. V domácnostech se jedná nejčastěji o odděleně sebrané biologicky rozložitelné odpady z kuchyní, jako jsou např. zbytky ovoce, zeleniny, může tam ale být také pečivo nebo např. popel.  Dále tam patří také odpady z papíru, dřeva či přírodních textilií.  Jedná se ale také o odpady vznikající při údržbě zahrad, parků, lesů, veřejné zeleně v ulicích a na sídlištích apod.

Bioodpady se podle složení a vlastností mohou kompostovat, zpracovávat v bioplynových stanicích, nebo putují do specializovaných zařízení k energetickému využití (k výrobě tepla či energie).

Kompostovatelný odpad je zejména odpad rostlinného původu, tj. tráva, listí, větve a slupky od ovoce a zeleniny. Odpady živočišného původu, zejména pak zbytky jídel, kompostovat nelze.

Proč třídit biologicky rozložitelný odpad? 
Dle průzkumů tvoří biologicky rozložitelný odpad pocházející z kuchyní cca 20 % objemu našich popelnic! Díky správnému třídění odpadu mohou obce snižovat občanům poplatky za svoz odpadu - obec totiž nemusí vyvážet komunální odpad tak často. Současně platí méně za ukládání komunálního odpadu na skládku – za každou tunu odpadu se hradí nemalé částky. Za vytříděný odpad obce naopak dostávají finanční odměnu.

Co se vyrábí z biologicky rozložitelného odpadu?

Je důležité si uvědomit, že celá 1/5 odpadu by mohla být využita k výrobě kompostu (kvalitního hnojiva), nebo k výrobě tepla, které může být použito např. k vytápění domu či ohřevu vody.

Lze třídit i další druhy odpadu, které můžeme recyklovat, jako je např. elektroodpad, textil apod., a to do speciálních nádob nebo např. v rámci sběrných dvorů (pneumatiky, stavební odpad, někde nebezpečný odpad), či speciálních sběrných míst (např. baterie v obchodních centrech, léky v lékárnách a nemocnicích apod.).

Díky třídění a recyklaci odpadu vytváříme uzavřený, opakovatelný cyklus: výroba – třídění – opětovná výroba. 

Vyprodukovaný odpad bychom měli vždy vytřídit, abychom umožnili jeho další možné využití. Aby mohl být odpad předán k recyklaci, musíme jej třídit správně a dodržovat tato pravidla:

  • nesmí obsahovat zbytky obsahu: zejména spreje, obaly od olejů, barev, lepidel, nebezpečných látek apod.
    – výjimku tvoří sklo, které nemusí být vymyté, a dokonce jej můžeme třídit s víčky;
  • odpad nesmí být znečištěný: vrstvy barev, lepidel apod.;
  • odpad nesmí být mastný.

Co se vyrábí z biologicky rozložitelného odpadu?

V souvislosti s primární surovinou navíc nejde pouze o samotný materiál použitý při výrobě, ale také o širší souvislosti.  Těžba, stejně jako kácení nebo třeba pěstování bavlny, a následná přeprava surovin s sebou nese ekologickou zátěž nejen pro danou oblast…
Jednou z důležitých věcí je snaha minimalizovat zásahy do přírody, důležitá je ale také dostupnost třídění a následné zpracování odpadu.

V ČR funguje propracovaný systém třídění – k dispozici máme téměř 500 000 barevných kontejnerů a nádob na tříděný odpad, průměrná docházková vzdálenost je pouhých 91 metrů

Díky správnému třídění pak můžeme odpad zpracovat na druhotné suroviny a jejich recyklací mohou vzniknout nové produkty. 

 

 

Štítky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*