Sklo je všude kolem nás – stačí se rozhlédnout a možná budete sami překvapeni, kolik předmětů ze skla napočítáte. Málokoho napadne, že výhled na nedostatek skla dělá některým lidem už teď vrásky na čele a zřejmě nikoho by nenapadlo, že i sklářský písek už je předmětem zájmu mafie. Sklo se totiž vyrábí z přírodních zdrojů a jak už to tak bývá, zásoby jsou omezené. Proč bychom měli vždy třídit sklo? Musíme jej vymývat? Vadí víčka? Zajímavosti o třídění a recyklaci skla na Jakvkuchyni.cz!
Proč třídit sklo?
Pro výrobu skla se používá jako stěžejní primární surovina tzv. křemičitý písek. Na světě jsou omezené zásoby tohoto nerostného bohatství a poptávka roste – sklo hojně používáme, stačí se rozhlédnout kolem nás.
Křemičité písky navíc musíme těžit, to znamená i zásah do přírody. Další zátěž pro životní prostředí představuje přeprava vytěžené suroviny, zpracování, doprava k výrobcům konkrétních produktů a další kroky, které nám při recyklaci vytříděného skla odpadají, nebo jsou z hlediska trvalé udržitelnosti minimální.
Samotná výroba skla, zejména nového (tedy toho s ještě nezpracovaným pískem) je navíc energeticky náročný proces - tavba křemičitých písků probíhá při extrémně vysokých teplotách mezi 1300–2000 0C. Při recyklaci vytříděného skla můžeme ušetřit až 65 % sklářských písků a dokonce až 90 % energie!
A právě proto je nutné tam, kde to jde, hledat úsporná řešení. Třeba právě díky vytřídění a následné recyklaci skla nemusíme vyrobenou energii vůbec vyrobit (lepší varianta), nebo ji můžeme využít na jiné potřebné věci.
Například v ČR v roce 2020 celkově vytříděno přes 161 000 tun skla. Každý z nás průměrně vytřídil 15,1 kg, na domácnost pak průměrně připadá 37,75 kg vytříděného skla. Celých 88 % skleněných obalových odpadů bylo vytříděno a recyklováno. I přes dobré výsledky se zpracovatelé potýkají s nedostatkem vytříděného skla, necelých 25 % potřebných střepů musí čeští výrobci skla dovážet ze zahraničí, podrobněji v článku Třídit sklo má nekonečný smysl.
Třiďme sklo chytře, třiďme hlavou!
Jak je to s kontejnery, to asi každý ví, ale pro jistotu krátká rekapitulace:
- bílý kontejner = čiré sklo;
- zelený kontejner = barevné sklo.
Sklo nemusíme vymývat, stačí jej důkladně vyškrábat, nebo vytříti. Při třídění skla nevadí ani víčka či etikety na obalech.
Do bílého kontejneru patří např. sklenice od džemů, kečupů, sirupů, jogurtů, sklenice na nápoje i rozbité skleničky.
Do zeleného kontejneru lze vytřídit veškeré barevné sklo jako třeba lahve od vína, rozbité vázy a další skleněné předměty, ale i tabulové sklo (speciální otvor ze strany kontejneru).
S tříděním skla nám pomohou recyklační symboly
Pokud si nejsme tříděním skla jistí, může nám při správném třídění pomoci obal produktů, tedy materiálové značení na obalech.
Pro sklo používáme písmennou zkratku GL (z angl. Glass), dále je součástí značení šipka a písmenná zkratka:
- GL/70 = čiré sklo;
- GL/71 = zelené sklo;
- GL/72 = hnědé sklo.
Pokud je sklo značeno písmenem C (z angl. composite = kompozit – složený materiál) a číslicí 95 až 98, jedná se o sklo s příměsí jako třeba plast, nebo různé kovy, a do tříděného odpadu nepatří.
Co do sběrných nádob na sklo rozhodně nikdy nepatří?!
Keramika, porcelán, autosklo, drátěná skla, skelná vata, zrcadla, pokovená nebo zlacená skla, monitory, zářivky, výbojky.
Nepatří tam ani laboratorní či varné sklo (zapékací mísy, konvice na čaj apod. Keramika a porcelán patří do směsného odpadu, ostatní nejlépe do sběrného dvora.
Střepy zajímavostí o skle
- Sklu se přezdívá jako materiál minulosti, současnosti i budoucnosti právě díky jeho nekonečné recyklovatelnosti.
- Zatím neexistuje zdravější a ekologičtější obal na nápoje a potraviny.
- Optická třídička na třídicí lince už dnes umí prosvítit střepy a nevhodné položky odstraní.
- Moderní třídicí linky umí oddělit kovy od skla – proto nevadí, pokud třídíme sklo i s víčky.
- Laserová čidla umí střepy vytříděného skla rozlišit podle barev.
Při recyklaci skla nejsou překážkou ani etikety, ale ani zbytky obsahu – při teplotě tavení pohybující se okolo 1 600 °C totiž shoří.
Může nás těšit, že se z recyklovaného skla nevyrábějí opětovně pouze lahve, ale také se přidává do stavebního materiálu (skelná vata, pěnové sklo apod.), nebo je z něj vyroben třeba skleněný pilník na nehty. Třiďte (nejen) sklo, má to smysl!