Deník učenlivé Třídičky Irči: Češi jsou přeborníky v třídění obalových odpadů, v EU jsou lepší jen Belgičané

Blíží se závěr roku a tak jsem si pro vás připravila takové shrnutí o tom, jak jsme na tom v České republice s tříděním odpadu – najdete zde čísla a mnoho zajímavostí a odkazů na zajímavé zdroje pro ty, které toto téma opravdu zajímá. Přesně o tom je letošní poslední, 10. díl!

Deník třídičky Irči_10. díl

V třídění odpadu se v České republice stále zlepšujeme. Loni vytřídil každý z nás do barevných kontejnerů v průměru skoro 45 kilogramů papíru, skla, plastů a nápojových kartonů. Za uplynulých 16 let vzrostl podíl aktivních třídičů o 34 % a průměrné množství odpadu vytříděného každým obyvatelem ČR se pak zvýšilo o více než 32 kilogramů. V třídění obalových odpadů obstojíme i v konkurenci členských zemí EU. Podle nejnovějších statistik Eurostatu je ČR v celkové recyklaci obalů na druhém místě, hned za Belgií.

Třídění odpadu v ČR v roce 2016 v číslech?

V České republice už aktivně třídí odpad téměř ¾ lidí. A rok od roku se v této disciplíně zlepšujeme. Loni vytřídil každý z nás do barevných kontejnerů v průměru 20 kilogramů papíru, přes 12 kilogramů skla, více než 12 kilogramů plastů a necelý půl kilogram nápojových kartonů a k tomu ještě 11 kilogramů kovů.

Celkově tak každý v roce 2016 vytřídil o 2,5 kilogramu odpadu více než v roce 2015. Z více než milionu tun obalů uvedených na trh se díky naší snaze zrecyklovalo bezmála 800 tisíc tun obalových odpadů.
Celková míra recyklace dosahuje 77 %.
Napříč komoditami se pak nejlépe daří třídit a recyklovat papír – 94 %.

Zajímavosti o třídění odpadu vám spočítá ReKalkulačka. Víte třeba, jak dlouho by to se smetím trvalo ke kontejnerům chrtovi? Nebo kolik Eiffelovek a Titaniků jsme společným tříděním odpadu zachránili?

Třídění odpadu ČR versus státy Evropské unie

V třídění a recyklaci obalových odpadů dokáže Česká republika obstát i v konkurenci zemí „evropské osmadvacítky“.

Podle mých zjištění se z hlediska celkové míry recyklace a využití obalových odpadů Česká republika umisťuje už od roku 2004 pravidelně ve statistikách Eurostatu mezi 10 nejlepšími státy EU.

To, jak v ČR systém třídění odpadů funguje, je oceňováno i odborníky v Bruselu, když náš systém označili za „vysoce efektivní a funkční“.

Náklady na chod tohoto českého systému zpětného odběru obalů jsou zásadně nižší než v Německu nebo Rakousku. Znovu se tak potvrzuje, že „Češi umí za málo peněz udělat hodně muziky“.

Kontejnery a nádoby na třídění odpadu hrají jednu z hlavních rolí!

Ke stále lepšímu třídění odpadů nás určitě motivují i podmínky, které se rok od roku zlepšují. Zatímco před pár lety byly na ulicích desetitisíce barevných kontejnerů, jak jsem zjistila, dnes jsou to již stovky tisíc – přesněji řečeno, po celé republice máme k dispozici přes 307 tisíc barevných nádob na třídění odpadu, a to včetně menších nádob, které umisťují některé obce v zástavbách rodinných domů.

K barevným kontejnerům to tak máme stále blíž – průměrná vzdálenost, kterou k nim musíme ze svých domovů s vytříděným odpadem ujít, se zkrátila na 96 metrů!

Kromě kontejnerů pak v řadě obcí funguje také pytlový sběr tříděného odpadu z domácností. A nesmíme zapomenout na poměrně hustou síť sběrných dvorů, které celý systém doplňují.

K tomu všemu máme o třídění odpadu dostatek informací – od návodných samolepek na kontejnerech, po různé weby a poradny, které se tématu věnují. V takových podmínkách je třídění odpadu doslova hračka!

Jako zajímavý a vhodný zdroj mohu doporučit třeba web jaktridit.cz, online magazín samosebou.cz, nebo pak ro rodiče a děti web tonda-obal.cz.

Třídění skla nám moc nejde…

O to víc, mě tedy překvapila informace, na kterou jsem nedávno narazila. Prý máme ještě rezervy v třídění skla.

Psali tam, že každý obyvatel ČR vytřídí za rok přes 12 kilogramů skla, ale další kila skleněného odpadu prý vyhazujeme zbytečně do popelnice na směsný odpad.

Většina lidí prý vytřídí jen asi 70 % toho, co do skla skutečně vytřídit lze. Do koše prý zbytečně vyhazujeme skleničky od jogurtů, hořčic, majonéz nebo přesnídávek, které bývají znečištěny zbytky potravin. Přitom je můžeme vytřídit i nevymyté do kontejneru na sklo – obsah stačí vylít, nebo jen poctivě vyškrábat, jako třeba kelímek od jogurtu. Při třídění do kontejneru nevadí ani kovová víčka – a ta mohou zabránit případnému šíření zápachu.

Přiznávám, že tohle jsem vůbec nevěděla, teď už si to ale budu pamatovat a zařídím se podle toho. Ono sklo je podle všeho nesmírně cenným zdrojem, protože jej prý lze recyklovat donekonečna – třeba takový papír lze použít 5-7 krát, protože opakovaným používáním zkracujeme délku vláken…

Pokud byste tápali, pak jsem se podrobněji věnovala v 6. díle s názvem „… Co jste nevěděli o obalech ze skla?“, najdete tam také vysvětlení k recyklačním symbolům skla.

Mimochodem tříděním skla můžeme dosáhnout obrovských úspor, více v úspěšné kampani pro podporu třídění skla „Sklo do koše nepatří!“

Třídění odpadů v ČR

  • 72 % obyvatel ČR pravidelně třídí odpad
  • 307 000 nádob na třídění odpadu mají lidé k dispozici v celé ČR
  • 96 metrů musí lidé průměrně ujít ze svých domovů k nejbližším barevným kontejnerům
  • 44 kg papíru, plastů, skla a nápojových kartonů vytřídil v průměru každý Čech v roce 2016
  • 793 658 tun obalových odpadů se v celé ČR loni vytřídilo a předalo k recyklaci

Tak ať nám to společné třídění odpadu jde zase o něco líp!

Irča

Tento článek je součástí seriálu článků nazvaného "Deník učenlivé „třídičky“ Irči". Přečtěte si také další díly tohoto oblíbeného seriálu!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*