Většina komunálního odpadu je v Česku tvořena obaly a to v množství 1,23 milionu tun za rok. Neuvěřitelné číslo a o důvod více, proč se snažit snižovat negativní dopady konzumního způsobu života. Stačí k tomu pár změn, které mohou výrazně pomoci – třeba přizpůsobit nákupy reálné spotřebě, kupovat zboží ve “vhodných obalech”, třídit odpad a podobně. Životní styl každého z nás má značný dopad na přírodu, životní prostředí, velikost uhlíkové stopy. I malá změna v našem přístupu může mít velký přínos. Nejsnadnější způsob, jak snížit uhlíkovou stopu, je třídit odpad. Více informací a tipy, jak třídit odpad správně, přináší Jakvkuchyni.cz v článku!
V České republice třídí více téměř ¾ obyvatel. Možná i proto, že je to u nás snadné – vzdálenost k barevným kontejnerům se od dob zavádění systému sběru a recyklace obalových odpadů na přelomu milénia zkrátila na pouhých 90 metrů!
Z čeho se skládá komunální odpad a co tříděný odpad?
V rámci komunálních odpadů pak dělíme odpady na různé druhy a máme různé možnosti “likvidace” odpadu.
Aby bylo jasno, řekneme si hned v úvodu, co je komunální odpad z obcí. Jedná se vlastně o různé druhy odpadů vyskytujících se na území obce.
Patří tam i tzv. domovní odpad, který produkují domácnosti, stejně tak využitelné složky odpadů (plast, papír, kov, biologicky rozložitelný odpad atd., které třídíme), ale i tzv. zbytkový odpad, který lze už pouze uložit na skládku, nebo energeticky využít.
Jednou z cest, jak efektivně zpracovat vyprodukovaný odpad, je jeho správné třídění. Díky tomu, že odpad vytřídíme správně, umožňujeme tak jeho recyklaci, kterou mu dáváme šanci na nový život.
PET láhev se k nám může vrátit v podobě fleecové mikiny, nebo třeba jako mobiliář v parku.
Pokud odpad nelze materiálově zpracovat, můžeme jej využít energeticky, až na posledním místě by měl odpad skončit na skládce.
Správné třídění odpadu je velmi důležité, ještě důležitější je ale náš přístup – produkci odpadů bychom měli ideálně předcházet…
Jak třídit různé druhy odpadu – co kam patří?
Nevíte, jak na třídění odpadu, aby proběhla jeho efektivní “likvidace”? Důležitou roli hraje, z jakého materiálu odpad je a podle toho se nakládání s ním liší.
Obecně platí, že:
- odpad z papíru patří do modrého kontejneru;
- odpad z plastu patří do žlutého kontejneru;
- odpad ze skla patří do zeleného kontejneru;
- odpad z kovů patří do šedého kontejneru;
- odpad z nápojových kartonů patří do oranžových kontejnerů.
Třídění odpadu se ale může v některých obcích lišit, proto vždy sledujte informace uvedené na samolepkách kontejnerů.
Vždy je třeba zmenšit objem odpadu - zmačkáním sešlápnutím, rozložením. Šetříme tak místo ve sběrných nádobách.
V roce 2020 proběhl rozbor domovního směsného komunálního odpadu z různých lokalit a typů zástaveb na území Česka, v rámci nich bylo analyzováno více než 128 vzorků a díky tomu máme poměrně ucelenou představu o skladbě odpadu českých domácností.
Třídění odpadu – kam patří bioodpad?
Asi čtvrtinu veškerého komunálního odpadu tvoří bioologicky rozložitelný odpad, zkráceně bioodpad. Představte si, že čtvrtinu popelnic tvoří odpad, který by se mohl v podstatě beze zbytku využít…
Do bioodpadu patří zbytky ovoce a zeleniny, skořápky od vajíček a ořechů, sáčky od čaje, můžeme tam vyhodit i lógr od kávy (dokonce i s filtrem). Samozřejmě tam patří i odpad ze zahrady, např. posekaná tráva, spadané listí, ale také popel ze dřeva, nevadí ani srst zvířat. Naopak do bioodpadu rozhodně nepatří zbytky masa a kostí.
Bioodpad můžeme jednoduše vytřídit na náš vlastní kompost, pokud nemáme zahradu a chtěli bychom kompostovat, pak si můžeme pořídit tzv. vermikompostér.
Třídit bioodpad můžeme také do speciálních sběrných nádob, které mohou být přistaveny u domu, nebo to obec může řešit například přistavením velkoobjemových kontejnerů, příp. vlastní kompostárnou, kam je možné bioodpad odvézt. Můžeme ho vytřídit také na sběrných dvorech.
Díky tomu se může bioodpad proměnit na kompost, nebo může sloužit k energetickému využití (třeba v bioplynových stanicích) k výrobě tepla. Více v článku Třídění odpadu a rozdíly v pojmech bioodpad x biomasa x kompost.
Pokud zůstane bioodpad nevytříděný a dostane se spolu s komunálním odpadem na skládku, dochází k hnití bez přístupu kyslíku a uvolňování škodlivého skleníkového plynu methanu.
Třídění odpadu – kam patří plasty
Přibližně 10 % komunálního odpadu tvoří plastový odpad, jedná se ale o váhu, nikoli o objem.
Přesné informace, co do kontejneru patří, nalezneme na samolepkách umístěných přímo na barevném kontejneru.
Nejčastěji se jedná o plasty označené písmennou zkratkou PET, HDPE, LDPE, PP a PS, nebo číslicemi 1-6. Jedná se o materiálové značení, které je uvedeno na obalech produktů.
K výrobě plastů se celosvětově používá cca 8 % ropy. Vytříděné plasty můžeme využít jako druhotnou surovinu k výrobě nových produktů.
Málokdo by možná věděl, že z vytříděné PET láhve můžeme vyrobit fleecovou bundu, spacák nebo filamenty do 3D tiskáren.
Třídění plasty se hojně používají i v automobilovém průmyslu, k výrobě koberců, mobiliáře parků, k výrobě terasových prken a plotovek (dřevoplast) či pytlů a fólií.
Na co si dát při třídění plastů pozor?
Pokud třídíme plast, pak pozor na některé obaly, které jsou potaženy tenkou kovovou fólií – například sáčky od koření, nebo od kávy.
Takový odpad rozhodně do žlutých kontejnerů nepatří.
Problémem pro recyklaci jsou i tzv. sleeves („rukávky“ ze smršťovací fólie), kterými jsou opatřeny PET láhve.
Třídění odpadu – kam patří papír
Přibližně 8 % z našeho komunálního odpadu tvoří papír. Ten bychom měli třídit, protože jej můžeme recyklovat 5 – 7 krát. Jeho recyklací šetříme primární surovinu, která je potřeba k výrobě a tou jsou stromy. V Česku ročně nemusíme pokácet díky třídění papíru více než 2,2 milionů stromů, které bychom potřebovali na výrobu nových výrobků z papíru.
Třídíme papíry, sešity, časopisy, noviny, knihy (zbavené pevné vazby), ale i krabičky od vajec nebo roličky od kuchyňských utěrek a toaletního papíru.
Netřídíme papír mastný, nebo znečištěný (např. krabice od pizzy), mokrý.
Třídění odpadu – kam patří sklo
Zhruba 3,5% komunálního odpadu tvoří odpad ze skla. To je snadno rozpoznatelný materiál, který je tudíž lehce tříditelný.
Sklo je přitom možné recyklovat donekonečna, kdežto jeho rozložení trvá tisíce let.
Jeho recyklací navíc šetříme značné množství primárních surovin – při výrobě nového skla můžeme nahradit až 65 % sklářských písků, ale také energie. Té můžeme ušetřit až 90 %!
Sklenice není nutné před vyhozením vymývat, stačí vyškrábat či vytřít použitou papírovou kuchyňskou utěrkou.
Nevadí ani etikety, ani víčka.
Vadí ale, když do skleněného kontejneru vytřídíme, co tam nepatří. Pozor proto na porcelán, keramiku, sklokeramiku, varné sklo (zapékací mísy apod.) nebo zrcadla - tento odpad patří do směsného odpadu, ještě lépe do sběrného dvora.
LCA studie uvádí, že jsou z hlediska uhlíkové stopy nejekologičtější variantou vratné skleněné obaly. Proto je nejlepší odevzdat vratné skleněné lahve v místech zpětného odběru.
Třídění odpadu – kam patří kovy
Asi 2,5 % komunálního odpadu tvoří kovy, které patří do šedých kontejnerů. V některých obcích ale může probíhat tzv. vícekomoditní sběr odpadu, kdy je třídíme s jiným druhem odpadu (třeba s nápojovými kartony).
Do kontejnerů na kovy třídíme plechovky od nápojů, konzervy, ale i víčka od jogurtů, prázdné tuby či aerosolové nádobky (spreje).
Netřídíme obaly mastné, znečištěné a se zbytky toxických látek, barev, laků. Takový odpad patří do směsného odpadu, nejlepší je odložit je do sběrného dvora.
Má to smysl, třiďte odpad! Jedná se o nejsnadnější způsob, jak snížit uhlíkovou stopu a zmírnit tak negativní dopady našeho konzumního života na životní prostředí a přírodu.