Šalvěj lékařská je silně aromatickou bylinou s mnoha účinky na lidský organismus. Lidstvo ji využívá již po mnoho století. Proč a jak šalvěj používat a mnoho zajímavostí najdete na webu Jakvkuchyni.cz!
Šalvěj lékařská (latinsky Salvia officinalis) je jednou z nejznámějších a nejstarších léčivých rostlin.
Řadí se do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) a je příbuzná s tymiánem, oreganem, rozmarýnem a bazalkou. Jako rostlinná droga se používají listy a nať.
Šalvěj se do českých zemí dostala z oblasti Středomoří přibližně v 9. století. Šalvěj lékařská byla používaná jako léčivka už ve starověku, např. v Egyptě. Právě z tohoto období si nese rodové pojmenování Salvia podle latinského „salvare", tzn. uzdravit.
Šalvěj je polokeřovitá bylina dosahující výšky až 70 cm. Proto je vhodné jí při pěstování zajistit dostatek slunce a prostoru, rostlina se rozrůstá poměrně rychle. Šalvěj má přímý stonek a fialové květy, kvete od května do července.
Jejím charakteristickým rysem jsou silně aromatické stříbřitě zelené plstnaté listy.
Jak šalvěj správně sklidit a usušit, pokud ji nepoužijeme rovnou čerstvou ze záhonku?
Aby zůstaly zachovány všechny účinky, je důležité dodržet určitá pravidla:
- listy je třeba sbírat těsně předtím, než bylina vykvete.
- listy musí být suché, proto je vhodné sbírat listy kolem poledne a následně sušit v tenké vrstvě ve stínu.
Pokud tento postup nedodržíme, listy zhnědnou a tím se znehodnotí.
Správně sklizená a zpracovaná šalvěj obsahuje množství aktivních přírodních látek, tj. silice (thujon, kafr, cineol), hořčiny, třísloviny, triterpeny a flavonoidy.
Neméně důležitý je obsah tzv. fenolových kyselin (např. kyselina rozmarýnová, kyselina kávová aj.). Všechny tyto sloučeniny zajišťují léčivé vlastnosti šalvěje a díky tomu je šalvěj hojně užívaná v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu.
Proč šalvěj používat?
Šalvěj má antioxidační, protizánětlivé, baktericidní a fungicidní účinky, působí také močopudně, adstringentně a spasmolyticky. Šalvěj mimo jiné harmonizuje nervovou soustavu, podporuje činnost srdce a příznivě působí při diabetu mellitu.
Spektrum využití je tedy opravdu široké. Šalvějové preparáty je možné užívat jak vnitřně, tak zevně.
Zevní užití šalvěje:
- Kloktadla.
- Součást zubních past a gelů.
Výše uvedené přípravky se užívají při zánětech ústní dutiny či nosohltanu, problémech s dásněmi či po chirurgických zákrocích. - Kosmetické přípravky: pro své antiseptické účinky je součástí kosmetických výrobků (různé tinktury, čisticí pleťové vody, masti, pleťové masky apod.). Šalvěj zmírňuje zánětlivé procesy, stahuje póry, zbavuje pleť nečistot a podporuje její prokrvení.
- Odvar ze šalvěje lze použít také k obkladům na rány na kůži.
Vnitřní užití šalvěje:
- Šalvějový čaj se pije při zažívacích potížích jako je např. nadýmání či pálení žáhy.
- Čaj mimo jiné působí i při nadměrném pocení, příznivě ovlivňuje hormonální rovnováhu, toho se využívá zejména u žen v období klimakteria.
- Šalvějové pastilky: používají se při bolestech v krku.
Využití šalvěje v kuchyni
Je možné ji použít i jako koření při kulinární přípravě pokrmů ve formě čerstvé, sušené či mražené.
Šalvěj se hodí k masitým jídlům, zejm. k drůbežímu masu, rybám či zvěřině, ale také výborně ochutí zeleninové nebo těstovinové pokrmy.
Vyzkoušejte podložit kuře při pečení čerstvými lístky šalvěje a zalít 1dcl mléka, obměníte klasické pečené kuře o novou chuťovou dimenzi.
Kdy si dát při konzumaci šalvěje pozor?
I když je zřejmé pozitivní působení šalvěje, je dobré držet se rčení „všeho s mírou“. Pravidelné dlouhodobé vnitřní užívání šalvěje se totiž nedoporučuje.
Je tomu tak díky obsahu thujonu, který může ve vyšších dávkách vyvolat nežádoucí účinky (závratě, křeče, zvracení, ovlivnění funkce srdce a ledvin).
Šalvějové preparáty není vhodné užívat během gravidity a při kojení, kdy by mohlo dojít ke snížení produkce mateřského mléka.
Také není doporučeno pravidelné použití u dětí a dospívajících, a to pro nedostatek informací o působení šalvěje.
Co se týká vzájemného působení šalvěje s dalšími léčivými bylinami či léčivy, nedoporučuje se kombinace s léky na uklidnění a s léčivými rostlinami se sedativním účinkem (např. meduňka lékařská, třezalka tečkovaná, kozlík lékařský aj.).
Při běžné konzumaci se však není čeho obávat a můžeme si s chutí a radostí užívat vůně, chutě a léčivé účinky této od pradávna používané bylinky
Autoři: tým nutričních terapeutek Nutrifit