Zelené potraviny a vše, co bychom o nich měli vědět


Zelené potraviny neboli výhonky obilovin, luštěnin a jednobuněčné řasy jsou často označovány také jako tzv. superpotraviny. Do této skupiny patří mimo mladé pšenice, alfalfy (vojtěšky) a vybraných druhů zeleniny především zelená řasa chlorella, spirulina a mladý zelený ječmen. A teď už za obecným poznáním světa zelených potravin – fakta a zajímavosti v článku na Jakvkuchyni.cz 

Zelené potraviny

Označení některých potravin pojmem zelené potraviny souvisí nejen s rostlinným barvivem chlorofyl, ale také s dalšími významnými látkami, jako jsou vitaminy, minerální látky, esenciální aminokyseliny, aktivní enzymy a další živiny, které potraviny obsahují v ideálním vzájemném poměru. Tyto látky nejsou izolované, ale fungují v určitých vazbách na principu synergie, tedy na vzájemném působení většího počtu látek s výsledným několikanásobným zvýšeným účinkem.

Díky tomu se tyto potraviny vyznačují zcela unikátními účinky na lidské zdraví. Jsou vnímány jako prevence mnoha onemocnění, ale i jako vhodný doplněk léčby řady již probíhajících chorob.

 Můžeme říci, že zelené potraviny jsou ve své podstatě tzv. funkčními potravinami. To znamená, že poskytují nejen živiny, ale zároveň příznivě ovlivňují fyziologické funkce, fyzický i duševní stav konzumenta. 	
Funkční potraviny mají význam především v prevenci chorob, posilují imunitní systém a zpomalují proces stárnutí. Projev příznivých účinků těchto potravin může trvat týdny, měsíce, ale i roky. 

Jaké účinné látky obsahují zelené potraviny?

Jak již zaznělo, tzv. zelené potraviny obsahují celou řadu prospěšných látek, které navíc mají skvělé synergické účinky.

Zelené potraviny a chlorofyl

Jednotlivé zelené potraviny mají samozřejmě řadu rozdílných účinků, jak ale napovídá jejich název, jedno mají společné – barvu. Přesněji řečeno to, co ji způsobuje, tedy zelené rostlinné barvivo, tzv. chlorofyl.

 V rostlinném organismu je chlorofyl umístěn v chloroplastech. Zelenou barvu má proto, že pohlcuje červenou a modrou část světelného spektra, ostatní odráží. Umožňuje průběh fotosyntézy absorpcí sluneční energie, tato energie je dále využita na syntézu sacharidů. Jako součást fotosyntézy je chlorofyl jednou z nejdůležitějších přírodních látek na Zemi. Molekula chlorofylu se skládá z uhlíku, vodíku, kyslíku, dusíku a hořčíku. 

Proč zařadit chlorofyl do naší stravy?

Použití chlorofylu má velký význam při hojení ran. Za přispění chlorofylu se rychleji hojí popáleniny způsobené ohněm, kyselinami i radiací. Protizánětlivé působení chlorofylu může být využito například při léčení gynekologických zánětů a zánětů nosohltanu. Účinky chlorofylu jsou dnes zkoumány i pro příznivý vliv na léčbu nádorových onemocnění.

Zelené potraviny a antioxidanty

V oblasti výživy jsou antioxidanty důležité zejména proto, že mají schopnost vázat volné radikály. Převaha volných radikálů nad antioxidanty v organismu se nazývá tzv. oxidační stres. Ten se podílí na procesu stárnutí a na vzniku řady chorob. Mezi choroby způsobené oxidačním stresem můžeme zařadit aterosklerózu, Crohnovu chorobu, kardiovaskulární i onkologické choroby a další.

 Mezi velice účinné antioxidanty nalezené např. ve šťávě z mladého ječmene patří 2"-O-glykosylisovitexin (2"-O-GIV) řazený mezi flavonoidy. 

Jaké vitamíny obsahují zelené potraviny?

Zelené potraviny obsahují také celou řadu tělu prospěšných vitamínů.

Vitamin C

Jinak známý jako kyselina L-askorbová je významným antioxidantem, který se podílí na odbourávání cholesterolu, podporuje obranyschopnost organismu a vstřebávání důležitých živin.

Vitamin E

Mimo jiné také chrání před zničením vitamin E. Jedná se o látku rozpustnou ve vodě.

Je souhrnné označení pro tokoferoly. Jedná se o další účinný antioxidant, který zpomaluje stárnutí. Doporučuje se jako prevence nádorového bujení a podporuje mimo jiné i rozmnožovací funkce. Tento vitamin je rozpustný v tucích.

  • Beta-karoten může být nazýván jako provitamin A. Organismus je schopen vytvořit si z beta-karotenu, tedy provitaminu A, vitamin A. Výhodou obsahu beta-karotenu v zelených potravinách tudíž je, že si z něj tělo vytvoří jenom tolik vitaminu A, kolik potřebuje.
    Jako ostatní antioxidanty je beta-karoten důležitý pro podporu imunitního systému a jako prevence onkologických nemocí. Konkrétně v mladém ječmeni byl nalezen dvakrát vyšší obsah beta-karotenu než v jeho velice známém zdroji, v mrkvi.

Zelené potraviny a enzymy

Základem enzymů je bílkovinná složka – jedná se o látky bílkovinné povahy. Někdy se označují jako jednoduché nebo složené bílkoviny a skládají se z aminokyselin.

Důležitost enzymů spočívá v tom, že katalyzují chemické reakce, v podstatě řídí všechny biochemické děje v organismu. Celkově posilují imunitní systém, napomáhají hojení ran a rychlejší regeneraci po úrazech a operacích, ale také před samotnými zraněními chrání.
Dále se uplatňují při zánětlivých procesech, zajišťují optimální prokrvení, brání vzniku bakteriální infekce, bojují s viry a tak dále. Enzymy mají svůj význam i v boji s nádorovým bujením.

Lidské tělo je od narození vybaveno určitou zásobou enzymů. S rostoucím věkem těchto zásob ubývá a navíc si tělo dokáže v průběhu života přirozeně vyrobit pouze omezené množství enzymů. Proto je velice potřebné dodávat tělu enzymy ze stravy. 

 Enzymy přijaté ze stravy jsou v lidském organismu výborně využívány. Jsou ale obsaženy pouze v živé stravě - to znamená ve stravě, která neprošla tepelnou úpravou. Vařením potravy dochází ke zničení asi 50 % cenných látek. Ve šťávě z mladého ječmene bylo nalezeno více než 20 známých enzymů. 

Zelené potraviny a zásadité látky

V těle člověka jde o takové látky, které vyvolávají zásaditou reakci. Vznikají spojením s minerálními látkami, jako je sodík, draslík, vápník, hořčík a další, nebo spojením se stopovými prvky, jako je například chrom, jód, zinek, železo, mangan. 

Potraviny, které obsahují zásadité látky a vytvářejí zásaditou reakci, se nazývají zásadotvorné. Naopak potraviny opačného charakteru se nazývají kyselinotvorné. 

 Obecně se dá říci, že mezi zásadotvorné potraviny patří zelenina, zralé ovoce, bylinný a zelený čaj nebo různé klíčky. Zelené potraviny řadíme mezi nejvíce zásadotvorné. Kyselinotvornými potravinami jsou hlavně cukr, bílá mouka, maso, alkohol a káva. 

Zelené potraviny podporují acidobazickou rovnováhu
Pro správné fungování lidského organismu je velice důležitá rovnováha mezi kyselinami a zásadami, tzv. acidobazická rovnováha

Na jejím udržování se podílí především plíce, ledviny, tzv. pufrovací systém a v určité míře i játra. 

Kyseliny ani zásady samy o sobě nejsou škodlivé, stanou se škodlivými a nebezpečnými až tehdy, když je jich dlouhodobě mnoho a organismus se vychýlí z rovnováhy. 

Zelené potraviny jsou jedinečné pro svůj zásaditý charakter a jsou výborným zdrojem minerálních a stopových prvků v přirozeném stavu. Podporují činnost pufrovacích sytémů a v konečném důsledku jsou také ochranou pro naše kosti a zuby.

Způsob užívání a účinek zelených potravin

Na účinky zelených potravin má vliv kromě jiného pravidelnost užívání a je doporučeno užívat je denně. Účinky se velmi často objevují až po dlouhodobějším užívání a také záleží na nastavení konkrétního organismu, stejně jako na momentálním zdravotním stavu či případném deficitu určitých živin.

Obecně se dá říct, že zdraví prospěšné látky obsažené v zelených potravinách mají kumulativní charakter. Zelené potraviny bývají prodávány ve větších baleních určených při základním dávkování na tři měsíce právě proto, aby mohly být pozorovány první vlivy na organismus. 

Zelené potraviny představují především prevenci. Zaměřují se totiž na příčiny nemocí, ne na jejich příznaky.  Jsou schopny předcházet některým vlivům civilizačních chorob, působení volných radikálů, nedostatku enzymů ve stravě, nedostatku minerálních látek ve stravě aj. Tímto komplexním působením mají zelené potraviny příznivý vliv na zdraví.

 Zelené potraviny se mohou stát i podpůrnou léčbou již vzniklých onemocnění, ale v žádném případě nemohou být označovány jako léky. 

Na co si dát u nákupu zelených potravin pozor?

Při nákupu či pěstování zelených potravin je potřeba velmi dobře vybírat – např. je dobré věnovat pozornost tomu, odkud která zelená potravina pochází. 

U obilovin například platí, že čím více sluníčka a bohatší půda, tím vyšší obsah živin a celkově výraznější účinky (velice dobře se jim z tohoto pohledu daří například v Austrálii). 

U řas pak záleží nejen na slunečním záření, ale i na kvalitě vody.

Na závěr je dobré uvést, že zelené potraviny, stejně jako i ostatní potravinové doplňky, nejsou náhradou plnohodnotné vyvážené stravy a zdravého životního stylu. 

TIP na závěr: zelené řase chlorelle, spirulině a mladému zelenému ječmeni se budeme jednotlivě věnovat také v navazujících článcích.

Autoři: tým nutričních terapeutek Nutrifit

 

Štítky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*