Cirkulární ekonomika

Co to je a jak se podle ní chovat, abychom pomohli přírodě?

Třídění odpadu je pro většinu z nás už známý pojem. Za uplynulý rok se na třídění podílelo přes sedmdesát procent obyvatel ČR, kteří průměrně vytřídili téměř padesát kilogramů na obyvatele. Dostali jsme se tak mezi evropskou špičku.                
Favority jsme jednoznačně v třídění skla, plastů i papíru. Špatně si nevedeme ani v recyklaci těchto materiálů – u plastů jsme v Evropě na 4. místě, v recyklaci všech odpadů nám podle nejnovějších čísel patří stříbrná příčka!

Cirkulární ekonomika

Jenže k tomu, abychom se od třídění a recyklace, které nám jdou, posunuli zase o kousek dál a pomohli přírodě ještě víc, bylo by potřeba, aby každý z nás změnil myšlení a přístup.
  
Cirkulární totiž znamená kolující. Tedy víceméně uzavřený kruh od výroby přes spotřebu, vytřídění, recyklaci odpadů až po znovuvyužití recyklovaného materiálu jakožto druhotné suroviny.       
A tedy v poslední době čím dál častěji skloňovaná cirkulární ekonomika chce jít ještě dále a pokusit se vytvořit téměř bezodpadový systém. Zjednodušeně řečeno, ideální stav znamená naučit se znovu využívat již jednou vyrobené, třeba i k jinému než původnímu účelu…             

A jak myslet a chovat se v souladu s principy cirkulární ekonomiky? Stačí se držet několika zásad uvedených níže.

Třiďme odpady chytře

Ušetříme – nejen peníze, ale také přírodu. Přesně to by měl být, kromě ochrany životního prostředí, důvod, proč se zaměřit na důkladnou separaci odpadů. Pro jejich třídění k tomu máme u nás skvělé podmínky – v současné době je průměrná vzdálenost k veřejně dostupné síti barevných kontejnerů už pouhých 91 metrů!

Vyznáte se v barvách kontejnerů a víte, jaký odpad do nich třídit?

  • žlutý – plasty
  • modrý – papír
  • zelený/bílý – sklo barevné/čiré
  • oranžový nebo s oranžovou nálepkou – kartony
  • šedý – kovy
  • hnědý – bioodpad
  • červený – drobný elektroodpad
  • černý s hnědým víkem – oleje a tuky
  • černý – směsný komunální odpad.

Pro ostatní odpady existují sběrné dvory, nebo systém zpětného odběru v obchodech nebo na specializovaných místech k tomu určených.

Pokusme se dosáhnout ideálu

Důležité je změnit myšlení – nakupovat bez zbytečných obalů, třídit odpady důkladněji. K tomu nám může pomoci, budeme-li vnímat odpad jako potenciální surovinu pro nový výrobek. Mysleme na to, že poté, co odpad vytřídíme, je svezen k recyklaci, a pak se z něj vyrobí nový produkt.

Co můžeme z odpadů díky recyklaci získat?

  • bioodpad = kompost, hnojiva, energetické využití (např. na vytápění či ohřev vody)
  • dřevo = OSB desky, pelety
  • pneumatiky = povrchy dětských hřišť a sportovišť, bezpečnostní prahy
  • elektroodpad = drahé kovy a prvky využitelné v další výrobě
  • oleje a tuky = součást biopaliv
  • plasty = recyklát pro výrobu oděvů a textilií, protihlukových stěn, laviček do parků
  • nápojové kartony = stavební nebo nábytkové desky
  • papír = noviny, lepenky, sešity, toaletní papír
  • skla = nové sklo
  • kovy = kovové díly.

Snižujme odpad na skládkách

V současné době končí na skládkách téměř 50 % nevytříděného směsného komunálního odpadu. Zcela se jeho produkci zřejmě nevyhneme, ale naším cílem by mělo být snížit jeho množství co nejvíce. Na skládkách ale odpad skončí pod zemí zakonzervovaný jednou provždy. To má mnoho negativních dopadů a současně je to velké plýtvání surovinami a zdroji, které pak musíme těžit z přírody…
Část odpadu lze téměř ihned znovu využít (zpětné odběry textilu, nábytku, elektroniky), část po vytřídění recyklovat a získat tzv. druhotnou surovinu pro nové výrobky.

Druhotnou surovinou se rozumí například skleněná drť, z níž vzniknou nové skleněné výrobky, plastový granulát, který se dá využít na výrobu fleecové mikiny, stejně jako na dětskou skluzavku, nebo třeba mleté vločky z nápojových kartonů, které poslouží ve stavebních deskách. 

A surovin, které jsme museli vytěžit a použít k výrobě produktů, rozhodně není málo. Překvapivé je v této souvislosti např. množství drahých kovů použitých v elektronice – z jedné tuny mobilních telefonů lze plazmovým tavením získat až 300 gramů zlata, a ještě o něco více stříbra! Pro zajímavost – z tuny horniny běžným způsobem získáme zlata pouhé 1-3 gramy.

Recyklací tedy získáváme nejen další možnosti ve výrobě, ale současně šetříme i životní prostředí a zdroje. Loni jsme například nemuseli vykácet přes dva miliony stromů díky třídění papíru, který jsme zrecyklovali  a získanou druhotnou surovinu použili k výrobě nových produktů z papíru.

Najděme optimální cestu

Podstatou je, abychom dále zlepšovali již zavedené systémy, a současně postupně zaváděli výrobu z takových materiálů a v takovém provedení, aby výrobek vydržel co nejdéle, dal se opětovně využít i pro jiné účely, a nezatěžoval životní prostředí.

Tím nejen poslouží již jednou vyrobené, ale současně se omezí i vyčerpávání především neobnovitelných zdrojů.

 

 

Tento článek je součástí seriálu článků nazvaného "O třídění a recyklaci odpadů". Přečtěte si také další díly tohoto oblíbeného seriálu!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*