Malý průvodce výživou – Makroživiny 4: cholesterol


Snad jen málokdo neslyšel o cholesterolu, a právě tomu se budeme věnovat v tomto dílu seriálu „Malý průvodce výživou“. V minulosti byl cholesterol obsažený v potravě hlavním strašákem z hlediska vzniku onemocnění srdce a cév. Co o cholesterolu víme dnes a jak si jeho hladinu v těle ohlídat?

Malý průvodce výživou - Makroživiny 4: cholesterol

Co je cholesterol?

Cholesterol je látka steroidní povahy, která je zastoupena ve všech živočišných buňkách. Je nezbytnou součástí buněčných stěn, výchozí látkou pro syntézu steroidních hormonů (jedná se např. o pohlavní hormony, glukokortikoidy aj.), dále žlučových kyselin (ty jsou potřebné pro trávení tuků) a lipoproteinů (ty se podílí na transportu tuků v těle).

Cholesterol lze rozdělit na:

  • endogenní: denně se ho v těle vytvoří asi 700 mg;
  • exogenní: cholesterol přijatý potravou, jehož příjem potravou by dle doporučení neměl přesahovat 300 mg).
  • V ideálním případě se obě tyto složky navzájem regulují a nedochází tak ke zvyšování cholesterolu v krvi.

V těle je cholesterol transportován pomocí dvou hlavních typů lipoproteinů:

  • Low density lipoprotein (dále LDL) = lipoprotein s nízkou hustotou: jedná se o malou molekulu, která rozvádí cholesterol po těle. Kvůli své malé velikosti se může ukládat v cévách, hromadit se v nich a způsobit jejich ucpání.
    Jeho zvýšené hodnoty jsou jedním z hlavních rizikových faktorů rozvoje aterosklerózy. Lidově ho označujeme jako “zlý cholesterol”. 

  • High density lipoprotein (dále HDL) = lipoprotein s vysokou hustotou: jde o větší molekulu, na kterou se nabaluje v těle nevyužitý cholesterol, čímž organismus chrání před jeho nepříznivými vlivy. Jeho dostatek je ochranným faktorem rozvoje aterosklerózy. Lidově bývá označován jako “hodný cholesterol”.

Co je ateroskleróza?

Ateroskleróza neboli kornatění tepen vzniká v důsledku ukládání tukových látek do stěny tepny. Kvůli tomu se mění vlastnosti cévní stěny (stávají se křehkými), formuje se aterosklerotický plát, který postupně snižuje průtok krve cévou. Tím  dochází k omezenému zásobení orgánů kyslíkem. Ateroskleróza vede k řadě onemocnění, z nichž nejzávažnější jsou srdeční infarkt a mozková příhoda.

Co když něco nefunguje tak, jak má?

Pokud metabolismus tuků (lipidů), lipoproteinů nebo cholesterolu nefunguje správně, dochází k rozvoji tzv. dyslipoproteinémie, pro kterou je typická zvýšená hladina lipidů a lipoproteinů v plazmě.
Ta může být způsobena zvýšenou syntézou nebo sníženým odbouráváním lipoproteinových částic. V případě vyšší hladiny cholesterolu, tzv. hypercholesterolemie, kdy se jedná hlavně o zvýšenou koncentraci celkového a LDL-cholesterolu.

Hladiny krevních tuků nás zajímají zejména z toho důvodu, že se jedná o hlavní rizikové faktory rozvoje aterosklerózy.  
Pokud máme zvýšené hodnoty HDL, můžeme být relativně klidní, protože vyšší hodnoty HDL mají ochranný efekt. Vždy je ale potřeba hodnotit hladinu krevních tuků jako celek!

Pozor na tzv. familiární hypercholesterolémii!

S vysokou hladinou cholesterolu může souviset i genetická choroba, jež se může předávat již  po několik pokolení. Jedná se o „familiární hypercholesterolémii“ (dále FH), která je spojena s vysokými hladinami především LDL cholesterolu a zvýšeným rizikem rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. 

Podezření na FH vzniká tehdy, pokud se v rodině vyskytují případy kardiovaskulárního onemocnění v raném věku (např. srdeční infarkt ve věku do 5060 let). Lidé s FH mají obvykle od narození zvýšené hladiny celkového a LDL cholesterolu

Rodičům trpícím FH se doporučuje nechat vyšetřit své děti ještě v předškolním věku. Potvrzení diagnózy v raném dětství je důležité, protože časná úprava jídelníčku a stravovacích návyků může snížit dopady FH v pozdějším věku. Dietní opatření mohou snížit hladinu LDL cholesterolu o 10 – 15 %. 

Pro pacienty s FH není toto snížení často dostačující, a proto by úprava jídelníčku měla být kombinována s užíváním léků dle doporučení lékaře (lipidologa nebo internisty). 

Co dělat, když vím, že mám zvýšený cholesterol?

Primárně bychom měli objektivně zhodnotit náš celkový životní styl. Jak se stravujeme? Zařazujeme pravidelně ryby, luštěniny, semena a ořechy? Jak často jíme uzeniny a masné výrobky? Máme v jídelníčku dostatek zeleniny a ovoce? Jíme pravidelně? Věnujeme se pohybové aktivitě?  

Jak již bylo zmíněno výše, vhodně zvoleným jídelníčkem dokážeme snížit hladiny cholesterolu v krvi. Dříve bylo doporučeno omezit tuky a cholesterol co nejvíce. Ale…

Výsledky výzkumů hovoří, že pokud významně zredukujeme exogenní příjem cholesterolu, dojde k navýšení jeho endogenní produkce. 

Stigmatizovanou potravinou byla vajíčka. Dnes víme, že 1-2 vejce týdně nemají na hladinu cholesterolu vliv. Vejce jsou zdrojem i jiných pro zdraví důležitých látek (nenasycených mastných kyselin, vitaminů rozpustných v tucích, vitaminů skupiny B, esenciálních aminokyselin, fosfolipidů aj.), proto si je občas klidně dopřejme. 

Strava a tuky – na co se zaměřit?

Důležité je věnovat zvýšenou pozornost především celkovému složení tuků v naší stravě (viz díl Malý průvodce výživou – Makroživiny: tuky).

Mám vysoký cholesterol, přitom nejím tučná jídla…

Někdo se může podivovat, že nejí nic tučného a přesto má vysoký cholesterol. Příčinou může být nadbytek jednoduchých cukrů v jídelníčku, tedy těch ze sladkostí a slazených nápojů obsahujících fruktózu, ale třeba také z alkoholu.
Jednoduché sacharidy se rychle vstřebávají, čímž zatěžují naše tělo neustálou produkcí inzulínu, který je potřeba k udržení normální hladiny glykémie

Nadbytečný cukr kolující v našich cévách je rizikový – vzniká vhodné prostředí pro zánětlivé procesy, které se také podílí na rozvoji aterosklerózy. 

Navíc cukry, které nevyužijeme (pokud nemáme dostatečný energetický výdej), se přemění na zásobní tuk a kruh pro rozvoj aterosklerózy se uzavírá. 

Konzumací sladkostí a sladkého pečiva navíc navyšujeme příjem nevhodných nasycených a transmastných kyselin, jejichž účinek je vysoce proaterogenní.

K rozvoji zvýšeného cholesterolu velmi přispívá i nedostatečná pohybová aktivita a nadváha. Rizikový je zejména zvýšený obvod pasu – u žen větší než 80 cm, u mužů větší než 94 cm.
Proto je vhodné udržovat optimální hmotnost a pravidelně se hýbat. 

Dbát bychom tedy měli na pestrou a vyváženou stravu s dostatkem vlákniny, ovoce a zeleniny, zařazovat pravidelně do jídelníčku ryby, luštěniny a omezit tučná masa, masné výrobky a tučné mléčné výrobky. 

Zkrátka vše souvisí se vším a v případě podpory zdraví se nelze zaměřit izolovaně na jeden rizikový faktor, ale je potřeba dbát na celkový zdravý životní styl.

Autoři: tým nutričních terapeutek Nutrifit

Štítky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*