Alkohol a vše, co o něm (ne)víte

Alkohol (chemicky ethanol) se získává kvašením cukru. Lidstvo jej konzumuje od nepaměti, a to i přesto, že může přinášet mnoho negativ, která mohou mít neblahý vliv na zdraví i životy nejen nás samotných, ale i našich blízkých. Zjistěte, jak jsme na tom s konzumací alkoholu v České republice a vůbec v Evropě. Jak se ke konzumaci alkoholu staví Světová zdravotnická organizace? Jaká zdravotní rizika s sebou konzumace alkoholu nese a proč nemůžeme při konzumaci alkoholu zhubnout a musí se mu vyhýbat sportovci?

Krátké ohlédnutí do historie alkoholu a jeho užívání

Ve formě alkoholických nápojů byl vyráběn a používán v dobách historických civilizací, jak o tom svědčí četné archeologické nálezy. Byl používán například při náboženských obřadech a později stále častěji jako nápoj. Existují též zprávy z historie o léčebném užívání alkoholu.

I v současnosti se používá alkohol poměrně široce, například ve farmakologii, v průmyslových odvětvích aj.

Patrně stejně dlouho, jak je alkohol znám, však lidstvo provází i negativní následky požívání alkoholu. Z historie naší země máme doklady o tom, že již v dávných dobách přinášela všeobecná obliba piva a medoviny řadu závažných problémů, které posléze vyvolaly dokonce potřebu mocenského řešení a z roku 1039 je znám první „protialkoholní zákon“, který měl výrazně prohibiční charakter.

Užívání alkoholu – jak jsme na tom v České republice a Evropské unii?

Alkoholismus je jedním z hlavních zdravotních a sociálních problémů celé společnosti. Evropská unie je oblastí ve světě, kde se alkohol konzumuje nejvíce.
Na jednoho dospělého člověka připadá 11 litrů čistého alkoholu za rok. Pouze 15 % lidí v Evropě jsou abstinenti a při zohlednění této skutečnosti dosahuje spotřeba na 1 osobu konzumující alkohol 15 litrů za rok.
Téměř polovina alkoholických nápojů připadá na konzumaci piva (44 %), na dalším místě je pití vína (34 %) a na destiláty připadá třetí místo (23 %).

Česká republika se připojila k Evropskému akčnímu plánu o alkoholu a dle programu Zdraví 21 je cílem, aby spotřeba alkoholu na osobu nepřesáhla spotřebu 6 litrů za rok a u osob mladších 15 let by měla být nulová. 

Alkohol se často pojí s jinými závislostmi

Zvýšená konzumace alkoholu a rizikové chování lidí je spojeno s kuřáckými návyky – i mezi kuřáky jsou patrné rozdíly: silní kuřáci pijí alkohol 3x více a slabší kuřáci přibližně 2x více než nekuřáci.

Alarmující je to, že přímý vztah mezi kouřením a konzumací alkoholu byl zaznamenán především u dospívajících.
Adolescenti, kteří kouří, pak 5x častěji pijí alkohol. Kuřáci ve věku 12 – 17 let mnohem častěji konzumují alkohol (59 %) než jejich nekouřící vrstevníci (11 %).

Vědecká studie prokázala, že nikotin v tabákových výrobcích působí strukturální a chemické změny vyvíjejícího se mozku, což může u mladých lidí zvýšit vnímavost a touhu vůči alkoholu i jiným drogám, což následně způsobuje duševní nemoci.

Zdravotní rizika a důsledky konzumace alkoholu

Je zřejmé, že konzumace alkoholu je spojena s mnoha zdravotními riziky, jak somatickými, tak i psychickými.

Zdravotní aspekty užívání alkoholu stojí každý rok v EU za cca 195 tisíci úmrtími. Alkohol poškozuje prakticky všechny orgánové systémy, přičemž míra poškození koreluje s množstvím zkonzumovaného alkoholu. Pro představu – jen následkem konzumace alkoholu zemře za rok přibližně 45 tisíc lidí EU v důsledku cirhózy jater.

U konzumentů alkoholu je zvýšené riziko mnoha druhů rakoviny – např. dutiny ústní a nosohltanu, žaludku, jícnu, tenkého střeva, jater, prsu, slinivky břišní a rekta, což dokládá 50 tisíc úmrtí ročně.

Dále je s konzumací alkoholu spojeno 17 tisíc úmrtí/rok v důsledku neuropsychiatrických obtíží.
Nemalý podíl má alkohol v souvislosti s rozvojem hypertenze, pankreatitid, gastritid, iktu aj. Z některých studií vyplývá, že umírněná konzumace alkoholických nápojů může snižovat riziko onemocnění srdce a cév.

Přesto nelze paušálně konzumaci alkoholu doporučit, neboť pozitivní vztah k výskytu těchto chorob není jistě prokázán a naproti tomu konzumace alkoholu je spojena s řadou negativních zdravotních následků. Rizika příjmu alkoholu tedy převyšují případné benefity.

Další negativní vlivy požívání alkoholu

Neblahý vliv alkoholu na zdraví lidí je znatelný i v řadě dalších oblastí. Způsobuje přibližně 17 tisíc úmrtí ročně v důsledku silničních dopravních nehod, 27 tisíc úmrtí následkem úrazu, 2 tisíce vražd (4 z 10 veškerých vražd a zabití) a 10 tisíc sebevražd.

Nežádoucí následky se mohou projevit taktéž v oblasti vztahů, v rodině, v práci a mohou se odrazit na finanční situaci. Mnoho škod způsobených alkoholem postihuje i jiné lidi než konzumenty alkoholu.
Mezi ně je třeba zahrnout 60 tisíc novorozenců s podprůměrnou porodní váhou, 16 % zneužívaných a zanedbávaných dětí a 5 – 9 milionů dětí žijících v rodinách negativně dotčených konzumací alkoholu.

Důsledky užívání alkoholu v těhotenství

Dokonce 25 až 50 % žen nepřestane alkohol pít ani v těhotenství! Přitom následky konzumace alkoholu v těhotenství jsou přímo spojovány se zvýšeným rizikem spontánních potratů a účinky alkoholu na plod jsou prokazatelně teratogenní (vývojové poškození plodu).

Byly shrnuty pod pojem FAS = fetální alkoholový syndrom, který je charakterizován růstovou retardací, kraniofaciálním dysmorfismem (nevratné deformity v obličeji) a dysfunkcemi centrálního nervového systému (CNS – poškození mozku).
Mohou se také mj. častěji vyskytovat vrozené vady močopohlavního systému.

Všechna odborná doporučení se shodují v tom, že těhotné ženy nemají vůbec konzumovat alkoholické nápoje a žádné množství není možno považovat za bezpečné!

Za připomenutí stojí i to, že nenarozené miminko má ve své krvi stejné, nebo jen o něco nižší množství alkoholu jako matka, ale odbourává jej dvakrát tak dlouho.

Je opravdu sázka do loterie, které z vyvíjejících se buněk může konzumace alkoholu narušit nebo poškodit – následky přitom nemusí nastat bezprostředně po narození dítěte, ale v horizontu mnoha let.
Snad každý z nás by se pozastavil nad tím, kdyby byla batoleti nabízena třeba deci vína – jenže když si dá alkohol těhotná žena, je to v podstatě stejné, protože alkohol projde placentou přímo k miminku.

Jak se ke konzumaci alkoholu staví Světová zdravotnická organizace (WHO)?

Donedávna byl dle WHO (Světová zdravotnická organizace) stanoven limit pro konzumaci alkoholu v míře do 20 g (ženy), nebo 40 g (muži) za den, ale i tak více než 58 milionů dospělých konzumuje alkohol nad tuto úroveň.

Ekvivalent 20 g čistého alkoholu odpovídá cca jednomu pivu (0,5 l), jedné skleničce vína (2 dcl) nebo jednomu "panáku" destilátu (0,5 dcl).

Nově je však dle doporučení WHO tolerance k alkoholu přísnější, protože není možné určit skutečně bezpečný limit, aby nehrozily krátkodobé či dlouhodobé následky pro zdraví jedince. Bezpečné je alkohol nepít (WHO: “No safe limit”).
V každém roce je totiž cca 23 milionů Evropanů závislých na alkoholu: 5 % mužů a 1 % žen.

Alkohol a štíhlá linie nejdou dohromady – jaká je energetická náročnost nápojů s alkoholem?

Na alkohol si musíme dát pozor i z energetického hlediska, a to nejen když se snažíme hubnout či sportovat.
Vždy je potřeba myslet na to, že alkohol je velkým nositelem energie, navíc podlamuje naše předsevzetí – třeba tak, že často sníme při konzumaci alkoholu více jídla.

Alkohol blokuje v metabolismu odbourávání tuků a naopak energii čerpá z bílkovin. Tímto procesem ve výsledku zpomaluje metabolismus, protože vždy, když tělo musí sáhnout na své tělesné bílkoviny, je to opět pokyn pro tělo - šetřit.  
Pozor si proto musí dávat i sportovci, jelikož má alkohol tzv. antianabolický efekt, při kterém tělo odbourává  vlastní svalovou tkáň.

Konzumace alkoholu vychyluje hladinu krevního cukru, s čímž souvisí i to, že se nadbytečný cukr v krvi přemění rychleji na tzv. zásobní tuk, a to následně způsobuje i časnější nástup hladu – proto máme i tendence více mlsat.

Alkohol také zatěžuje játra, ve kterých dochází k metabolickým procesům s cennými živinami, a proto může zapříčinit v dlouhodobějším horizontu některé deficity.

Jaké jsou energetické a nutriční hodnoty alkoholu?

Z energetického hlediska obsahuje 1 g alkoholu 29 kJ – v porovnání mají sacharidy a bílkoviny podstatně méně kJ, a to pouhých 17 1 g, jen tuk má více, a to 37 kJ na gram. Z toho vyplývá, že alkohol představuje po tuku nejvyšší energetický zdroj, přitom ale nemá žádnou nutriční hodnotu  – neobsahuje žádné živiny.

Obsah energie na vybraných destilátech

Největšími konzumenty piva jsou právě Češi. Česká republika se umístila na první příčce ve světě. V průměru vypije každý Čech celkem 143 litrů piva ročně.

Největší problém, co se energetické nálože týká, jsou míchané nápoje. Pouze dvěma koktejly dodáme tolik energie, jako kdybychom snědli hlavní chod, ovšem tělu nedodáme žádné hodnotné živiny, a proto se alkoholu říká „prázdná energie“.

Obsah energie ve vybraných alkoholických koktejlech

Cuba libre cca 1167 kJ

Pina colada cca 1625 kJ

Mojito cca 894 kJ

Autoři: tým nutričních terapeutek Nutrifit.