Fruktóza aneb co o ní ne (víte)


Pojem fruktóza, fruktózový sirup, glukózo-fruktózový sirup apod. jistě někdy slyšel skoro každý, je ale pravdou, že ne každý ví, co si pod daným pojmem představit. Co tedy je fruktóza?

Fruktóza aneb co o ní nevíte

Fruktóza se řadí do velké skupiny sacharidů, přesněji monosacharidů, neboli jednoduchých cukrů.  
Díky potravinám, ve kterých je hojně zastoupená, si u široké veřejnosti získala označení ovocný cukr. Kromě ovoce je dalším bohatým přírodním zdrojem fruktózy med a některé druhy zeleniny (kukuřice, cibule, rajčata aj.).
Díky tomu bývá fruktóza často vnímaná jako přírodní sladidlo, ale není tomu tak vždy.

Fruktóza se samozřejmě nevyskytuje jen v přírodních formách, ale vyrábí se také uměle. Průmyslově se fruktóza získává z cukrové třtiny, cukrové řepy nebo kukuřice.
Do potravin se přidává ve formě sacharózy neboli řepného cukru, což je disacharid složený ze dvou jednoduchých sacharidů (glukózy a fruktózy), nebo ve formě glukózo-fruktózového sirupu.
Glukózovo-fruktózový sirup se vyrábí z obilného škrobu, kdy se obilné zrno rozemele, přidají se do něj patřičné enzymy a ty přemění část glukózy ze škrobu právě na fruktózu.

Fruktóza, či glukózo-fruktózový sirup, je výrobci do potravin přidávána s oblibou jednak proto, že je přibližně 2,5 krát sladší než samotná glukóza, a také kvůli nízké výrobní ceně, která je poloviční oproti klasickému cukru. 
V potravinářském průmyslu se tedy fruktóza hojně využívá jako náhražka cukru a alternativa k umělým sladidlům. 
Najdeme ji ve slazených nápojích, džusech, sušenkách, pečivu, müsli tyčinkách, uzeninách, snídaňových cereáliích, slazených mléčných výrobcích, omáčkách, instantních produktech, polotovarech, alkoholických nápojích, zmrzlině a samozřejmě sladkostech. Dá se říci, že uměle připravený sirup je prakticky všudypřítomný.

Má glukózo-fruktózový sirup nějaké výhody?

Pro výrobce je glukózo-fruktózový sirup velkým pomocníkem, pro běžného spotřebitele však nepřináší žádná velká pozitiva, co se týká lidského zdraví.  
Jako jediné možné pozitivum bychom mohli zmínit nízký glykemický index fruktózy ve srovnání s klasickým bílým cukrem nebo medem.

cukr

To znamená, že po konzumaci fruktózy nedojde k vzestupu hladiny cukru v krvi s následným vyplavením inzulinu. Toho se dříve využívalo při výrobě potravin pro diabetiky.  Dnes je však známo, že vyplavení inzulinu je důležité i u diabetiků. V jídelníčku těchto osob by se tedy fruktóza neměla příliš vyskytovat.

Příjem fruktózy by však neměl být nadměrný ani u zdravé populace. Hlavním důvodem je, že „moderní“ sladidlo se v našem těle chová zcela odlišně od klasického řepného cukru (sacharózy).
Samozřejmě nenabádáme k navýšení příjmu řepného cukru na úkor fruktózy. Stále platí, že nadměrný příjem jak cukru, tak fruktózy nebo glukózo-fruktózového sirupu by neměl být vysoký.

Jaký je rozdíl mezi řepným cukrem (sacharózou) a fruktózou?

Jak je zmíněno výše, řepný či třtinový cukr je tvořen dvěma jednoduchými cukry – glukózou a fruktózou ve stejném poměru.
V glukózo-fruktózovém sirupu je poměr jiný, najdeme zde mnohem více fruktózy. Problémem je, že glukóza a fruktóza mají v lidském těle odlišné metabolické dráhy.   

Glukóza se může přeměnit na tukovou tkáň přibližně z 5 %, u fruktózy to může být až 40 %. Čím je to způsobeno?
Fruktóza je v játrech rozložena podstatně rychleji, než glukóza. Když je koncentrace fruktózy v krvi vysoká, je vychytávána játry, kde se metabolizuje na škodlivé triacylglceroly (TAG), které se ukládají v těle ve formě tuku. Tuk se hromadí nejen v játrech, ale i v dalších orgánech, například na stěnách cév. Nadměrná konzumace fruktózy přispívá tedy k poškození jater, zvyšuje riziko cévních onemocnění, ischemické choroby srdeční, diabetu a v neposlední řadě se podílí na rozvoji obezity jako takové, což bylo již několikrát vědecky prokázáno.
Mimo uvedená rizika s sebou nese vysoký příjem fruktózy další nevýhodu. Fruktóza, na rozdíl od glukózy, nestimuluje centra v mozku, která přijímají informace o pocitu sytosti. Jednoduše řečeno, nevíme, kdy máme dost a sníme mnohem více jídla.

Když nadbytek fruktózy škodí, jak ji omezit?

Jedinou radou je správný výběr potravin. Jen tak lze snížit příjem fruktózy, glukózo-fruktózového sirupu a samozřejmě i cukrů jako takových, jejichž příjem je u většiny populace vysoký. Jak na to?
Jednoduše stačí, když budeme číst obaly potravin. Pokud je to možné, vždy vybírejme lepší variantu výrobku, kdy ve složení potraviny nebude zmíněna žádná z uvedených složek.

Samozřejmě není možné, ani žádoucí zcela vyřadit fruktózu z jídelníčku. Měla by však být přijímána z přírodních zdrojů, zejména ve formě ovoce. Ovoce obsahuje mimo fruktózy i vlákninu, která zčásti omezuje vstřebávání fruktózy ze střeva. Doporučený příjem ovoce je do 300 g denně.

Mějme proto na paměti, že vždy záleží na množství a formě přijaté fruktózy. Pokud ji konzumujeme v rozumném množství, nemusí se nijak projevit její negativa.
Problém ovšem nastává v případě, kdy je konzumace nadměrná a trvá dlouhodobě, zde již reálně rizika existují.

Správným výběrem a vhodnou skladbou potravin můžeme ovlivnit naše zdraví ve velké míře a snižovat tak riziko rozvoje mnohých onemocnění.

Autorem článku je Tým nutričních terapeutek Nutrifit.

Štítky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*