Prostudujte obal, obsahuje cenné informace!

Za tichého prodavače by se nejen dle mého soudu zajisté mohl nazvat obal. Podívejme se trochu podrobněji na to, co vše nám může tento prodavač sdělit. obal

Údaje uvedené na obale musí být srozumitelné, snadno čitelné, uvedené na viditelném místě, nezakryté, nepřerušené jinými údaji, nesmazatelné a v jazyce českém (kromě obchodního názvu potraviny) a v žádném případě nesmí být klamavé ani zavádějící. Co vše tedy můžeme z obalu vyčíst?

Výživové (nutriční) hodnoty

Výživové hodnoty jsou většinou ve formě tabulky, ve které je uvedeno množství obsažené energie a živin (bílkovin, tuků, sacharidů, vlákniny, sodíku, vitamínů, minerálních látek, škrobů, mononenasycených a polynenasycených mastných kyselin, cholesterolu aj.) ve 100 g nebo 100 ml. Kromě hodnoty na 100 g může být na obalu uvedena také energetická hodnota v 1 porci. Povinně uvedeny musí být energetické hodnoty jen u těch výrobků, které uvádějí nějaké výživové tvrzení (např. s nízkým obsahem tuku). Dále musí být uvedeny také u potravinových doplňků a potravin pro zvláštní výživu (např. pro kojence).

Taktéž nás může zmást označení jednotek, někde jsou totiž hodnoty uvedeny v kaloriích a jinde v kilojoulech. Rozdíl je však jednoduchý:  1 kilokalorie = 4,2 kilojoulu.

Doporučená denní dávka

Doporučená denní dávka je vědecky stanovené množství jednotlivých živin, které bychom měli sníst během jednoho dne. Na obalech je obvykle značena jako DDD nebo GDA (Guideline Daily Amounts).

pomeranc-sitka-titulkaZemě původu

Původ země musí být zatím povinně uveden jen u masa, čerstvého ovoce a zeleniny. Ty se bez této informace nesmí v obchodě vůbec objevit. Obecně se označení země původu vyžaduje u potravin, kdy by neuvedení tohoto údaje uvádělo spotřebitele v omyl o skutečném původu nebo vzniku potraviny. U balených potravin dokonce stačí, aby byl na obalu uveden ten, kdo je uvádí na trh.

Výrobce/Prodejce/Dovozce

Za uvedené potraviny na trh v plném rozsahu zodpovídá osoba uvedená na výrobku a to bez ohledu na to, zda se jedná o výrobce, prodejce, dovozce nebo balírnu. Mezi výrobcem a firmou uvedenou na obale dokonce nemusí být nic víc než obchodní vztah. Výrobci, kteří pak nežijí v právě populární zemi, na obal většinou uvedou jen: vyrobeno v EU.

EAN

Pod zkratkou EAN se skrývá European article number, což označuje soubor informací, které můžeme zjistit z čárového kódu. Obvykle se jedná o 13místnou řadu čísel, u které je vždy odpovídající grafické znázornění čitelné pro čtečky kódu. U malých výrobků však může mít jen osm položek. Informace důležité pro spotřebitele v něm však musí být stále obsaženy. Důležité je pro nás především první trojčíslí, které označuje zemi, kde je registrován výrobce zboží. V České republice se nejčastěji můžeme setkat s těmito čísly: 859 (Česká republika), 590 (Polsko), 858 (Slovensko), 400 – 440 (Německo) nebo 900 – 919 (Rakousko). Ani tyto čísla nám však vždy nezaručí, že víme, co opravdu kupujeme. Trojčíslí totiž nemusí vždy označovat tu zemi, kde byla potravina vyrobena, a už vůbec ne tu zemi, kde byly vypěstovány použité suroviny. Proto se nám může běžně stát, že čínská rýže, která byla v České republice jen zabalena, má první trojčíslí EAN 859 tedy Česká republika. V podstatě bychom se tedy mohli myslet, že kupujeme českou rýži.

obal-titulkaSložení výrobku

V seznamu ingrediencí by měly být uvedeny všechny složky včetně obsahu všech alergizujících látek a taktéž údaj o obsahu soli, pokud jí potravina obsahuje více než 2,5 %. Přesné množství, ale nemusí být na obalu uvedeno u každé položky. Množství složky se musí uvést jen tehdy, jestliže se složka objeví v názvu např. sýr s bazalkou nebo je-li přísada na obalu graficky znázorněna.

Uvedeme vám tu zajímavý příklad. Pizza může být označena jako „šunková, i když ve skutečnosti obsahuje jen 0,2 %. Předpisy nám sice říkají, že způsob označení nesmí uvádět spotřebitele v omyl, ale i s tímto si výrobci umí poradit. Jestliže totiž k obrázku šunky připojí větu „ilustrační foto nebo tip na konzumaci či doporučená úprava, tak i když na obalu je spousta šunky, tak ve skutečnosti obsahuje třeba právě jen 0,2%.

Velikost písma

Jelikož velikost písma není zákonem stanovena, tak volba velikosti je jen na samotném výrobci. Odvolávají se většinou na to, že informací je na tak malou plochu moc, a proto tak malé písmo. Lupu pak většinou potřebujeme, jestliže jsou údaje na obalu uvedeny ve více jazycích.

Éčka, či neéčka?

Když ve složení nejsou žádná „éčka“, znamená to, že je výrobek bez přídavných látek?Bohužel ne, jelikož aditiva se mohou uvádět buď názvem látky např. guma guar nebo číselným kódem (E 389).  A jelikož výrobci dobře ví, že na „éčka spotřebitelé moc neslyší, tak uvádějí raději slovní název.

Trvanlivost

Zákony nabízejí výrobcům dvě možnosti, jak označit balené potraviny Datum použitelnost (DP) je uvedeno slovy „spotřebujte do“. Je-li potravina označena DP, musí být uvedeny i údaje o podmínkách skladování. DP se uvádí u těch potravin, které podléhají rychle zkáze např. všechny masné výrobky kromě trvanlivých a konzerv, čerstvé pasterované mléka, jogurty, tvarohy a máslo. Datum minimální trvanlivost (DMT) se uvádí slovy „Minimální trvanlivost do“. Pokud je DMT 3 měsíce a méně, nemusí být uveden rok. Je-li však DMT delší než 3 měsíce, nemusí být uveden den a pokud DMT je delší než 18 měsíců nemusí být uveden ani den ani měsíc. DMT se označují většinou takové potraviny, které se rychle nekazí.

Existují však i takové potraviny, které nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti ani datem použitelnosti. Jedná se především o:

  • čerstvé ovoce a zeleninu
  • lihoviny a ostatní alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nad 10 objemových %
  • víno
  • pečivo, které se spotřebuje do 24 hodin
  • jedlá sůl
  • přírodní sladidla
  • žvýkačky
  • kvasný ocet
  • limonády
  • alkoholické nápoje balené v nádobách nad 5 litrů, které nejsou určeny pro běžné spotřebitele.

Označení šarže

Šarže je většinou označena nějakým dlouhým kódem např. L966367. Toto číslo vyjadřuje množství výrobků, které byly vyrobeny za stejných podmínek, většinou v určitém časovém úseku nebo z určité dodávky surovin.  Šarže se uvádí hlavně proto, aby bylo možné v případě závady dohledat její zdroj a vadnou dávku stáhnout z trhu.

Údaje o ošetření ionizovaným zářením

Ionizační záření chrání potraviny před zkažením a tak prodlužuje jejich trvanlivost a zároveň ničí bakterie a mikroorganismy, aniž by bylo třeba potravinu zahřívat. Tento údaj nalezneme většinou na koření, bylinných čajích a instantních polévkách. Ne vždy na první pohled poznáme, z jakého materiálu je obal vyroben, proto jsou na obalech různé značky, které nás informují, jak máme s takovým obalem po použití naložit.

Zelený bod

Zelený bod v podstatě znamená to, že za obal bylo zaplaceno do systému EKO-KOM, jenž zajišťuje sběr a využití obalových odpadů. Pokud si tedy koupíte obal, na kterém je značka ZELENÝ BOD, znamená to, že výrobce zaplatil za jeho recyklaci.

Odhazující panáček

Panáček s košem znamená, že použitý obal máme vyhodit do příslušné nádoby na odpad. Pokud je pak panáček přeškrtnutý, tak obal do popelnice nepatří, protože obsahuje nějaké nebezpečné látky a patří do sběrného dvora nebezpečných odpadů.

Tříšipkové symboly

GL70Šipky s číslem nebo zkratkou nás informují o materiálu, z něhož je obal vyroben. Podle nich poznáme, do kterého kontejneru máme obal později vyhodit. Až půjdete tedy zase příště nakupovat, tak se nenechte zlákat jen pěkných obalem, ale rozhodně čtěte složení a to i takové, které je napsáno tím nejmenším písmem. Více informací o třídících symbolech naleznete na stránkách Jak třídit.

Obaly patří do tříděného sběru. Podrobosti o tom, jak jednotlivé obaly správně třídit, najdete třeba v článku o nejčastějších mýtech o třídění odpadů.

   

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*