Potravinové alergie a intolerance u dětí 3. část: Alergie na lepek a celiakie


Zavádění lepku do stravy dětí je často diskutovaným tématem. Doporučení týkající se nejvhodnější doby pro zavedení lepku se dynamicky vyvíjejí a tím pádem poměrně často mění v závislosti na tom, k jakým výsledkům dospějí studie, které tuto problematiku zkoumají.

Alergie na lepek a celiakie

Kdy do stravy dítěte zavádět lepek?

Dříve se velice opatrně doporučovalo počkat se zavedením lepku až do 10. měsíce věku dítěte, nicméně aktuálně platí jiné doporučení.        
Z hlediska prevence alergie na lepek se považuje za vhodné seznámit dítě s lepkem do ukončeného 7. měsíce, ideálně v době, kdy je ještě kojeno.           
Vědci byli ještě donedávna přesvědčeni, že podobné je to i s prevencí celiakie, a že včasné zavedení lepku může snížit riziko vzniku tohoto onemocnění. Nicméně podrobnější výzkumy neprokázaly žádnou souvislost mezi vznikem celiakie a věkem, kdy je lepek zaveden. Zřejmě zde větší roli sehrávají genetické faktory.

Jaký je rozdíl mezi alergií na lepek a celiakií?

Na tomto místě by bylo vhodné upřesnit, co je to vlastně lepek je a v čem spočívá rozdíl mezi alergií na lepek a celiakií.

Celiakie

Lepek (nebo také gluten) je termín používaný pro skupinu bílkovin obsaženou v pšenici, žitu a ječmeni a tedy i výrobcích z těchto obilovin.
Při celiakii tělo nedokáže lepek tolerovat. Imunitní systém na něj neadekvátně reaguje poškozováním vlastního těla – jedná se o tzv. autoimunitní onemocnění. Imunitní systém začne poškozovat výběžky tenkého střeva (tzv. klky), ve střevě probíhá zánět. Zanícením výběžků ve střevě dochází k jejich zmenšování a střevo se „vyhlazuje“, čímž se snižuje plocha sliznice, která má za úkol vstřebávat živiny.
Logicky pak dochází k omezení vstřebávání živin ze střeva s dalšími následky. Snížením sekreční plochy střeva se může snížit i produkce laktázy (enzymu štěpícího mléčný cukr laktózu) a k projevům laktózové intolerance, kterou jsme se zabývali v článku „Potravinové alergie a intolerance u nejmenších 2. část: Laktózová intolerance“.

Celiakie se někdy označuje i jako celiakální sprue, nebo gluten-senzitivní enteropatie.

Alergie na lepek

Naproti tomu alergie je reakce imunitního systému, kdy je lepek rozeznáván jako látka pro tělo cizí a tělo proti němu začne vytvářet protilátky – navázáním protilátky na lepek v krvi dojde zjednodušeně řečeno k vyplavení histaminu a dalších mediátorů alergické reakce a k projevům alergie na kůži, zažívacím nebo dýchacím systému. Při alergii stačí k vyvolání alergické reakce i stopové množství alergenu k vyvolání alergické reakce.

Neceliakální glutenová senzitivita

Dalším, méně známým onemocněním, při kterém není tolerován lepek je tzv. neceliakální glutenová senzitivita. Toto onemocnění často vzniká až později v průběhu života – nejedná se o autoimunitní onemocnění, ani se při něm netvoří protilátky proti lepku. Diagnóza se většinou odvíjí pouze od ustání příznaků po vyloučení lepku ze stravy.

Jak začít zavádět lepek do stravy dítěte?

Jakmile tedy zavádíme příkrmy a dítě už bez problémů přijímá i vícedruhové zeleninové pyré (blíže o této problematice viz články „Postupné zavádění příkrmů – jak na to?“ a „Zavádění alergenů do jídelníčku dítěte – čím později, tím lépe?“), můžeme do něj přidat 1-2 lžičky obilninové kaše s obsahem lepku – tedy např. pšeničné nebo ječné, nebo nakrájíme malé množství uvařených těstovin do již připraveného zeleninového příkrmu.
Dítěti můžeme dát ke žmoulání i kůrku chleba – pozor však na vdechnutí kousku kůrky nebo přilepení na patro.
V tuto chvíli nejde o to, aby se lepek stal každodenní součástí jídelníčku kojence, ale potřebujeme, aby se dětský organismus a jeho trávicí systém s lepkem seznámily.

Při podání potraviny s obsahem lepku buďte obezřetní a sledujte případnou reakci - ta se nemusí nutně objevit hned napoprvé.

Projevy nesnášenlivosti lepku – jaké jsou?

Mezi negativními projevy můžeme pozorovat jednak příznaky, které sledujeme relativně brzy po požití – vyrážka, dýchací potíže, průjem, zácpa, křeče v břiše, nadýmání
Dále však mohou být u celiakie některé příznaky dlouho skryté a poškození střeva se může projevit až po nějakém čase formou neprospívání dítěte, hubnutím, zástavou růstu, projevy anémie (bledostí, únavou, neklidem).

Co dělat, když máme podezření na celiakii u dítěte?

Při podezření na negativní odezvu po zavedení lepku do stravy dítěte je vhodné domluvit se s pediatrem na krevních testech, které pomohou objasnit, zda se může jednat o alergii nebo celiakii.

Pokud se prokáže alergie, je potřeba přísné vyloučení potravin obsahujících lepek ze stravy. Při celiakii je jedinou možností léčby dieta s omezením lepku, kterou jsme se blíže zabývali v tomto článku „Bezlepková strava v dětském věku“).

Mohla by se nabízet myšlenka, když je potřeba sledovat reakce na zavedení lepku, jestli nebude lepší lepek raději vůbec nezavádět a dávat dítěti rovnou stravu s omezením lepku. To by ale nebylo vhodné.
Jednak časné seznámení s lepkem, ideálně za současného kojení, může snížit pravděpodobnost vzniku alergie a navíc by neopodstatněné vyřazení potravin obsahujících lepek mohlo vést k nedostatku energie, hlavních živin, vitaminů skupiny B, vlákniny, železa… A v konečné fázi tak ovlivnit negativně růst a vývoj dítěte.

Lepek je odjakživa přirozenou součástí obilovin (pšenice, žita a ječmene) a zdravý člověk ho dokáže bez problémů strávit, stejně jako jakoukoliv jinou bílkovinnou složku stravy.
Pokud nemáme prokazatelnou zdravotní indikaci, neměli bychom z jídelníčku sobě ani dětem žádnou potravinovou skupinu eliminovat. Naopak se musíme snažit o co největší pestrost.

Autorem článku je tým nutričních terapeutek Nutrifit.

Tento článek je součástí seriálu "Potravinové alergie a intolerance u dětí". Přečtěte si také další díly tohoto seriálu:
Potravinové alergie a intolerance u dětí: 2. část Laktózová intolerance
Tags:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*