Potravinové alergie a intolerance u dětí 4. část: Alergie na vejce


Maminky s malými dětmi může značně potrápit i poměrně často se vyskytující alergie na vejce, které se budeme věnovat v tomto závěrečném díle o potravinových alergiích u nejmenších dětí. Vaječné bílkoviny patří mezi nejrozšířenější alergeny po celém světě.

Potravinové alergie a intolerance u dětí

Slepičí vejce a jejich vlastnosti

Slepičí vejce obsahuje více než 23 rozdílných bílkovin, které mají schopnost vyvolat u jedinců alergii.  

TIP: Vaječný bílek je více alergizující než žloutek.  
Ve střední Evropě trpí alergií především na bílkoviny bílku až 1 % populace. Stejně jako

u alergie na bílkovinu kravského mléka dochází obvykle v prvních letech věku dítěte k toleranci a vymizení této alergie. V dospělosti je tedy mnohem méně častá.

Příznaky alergie na bílkoviny obsažené ve slepičích vejcích

Příznaky se objevují přímo po požití samotného vejce, ale může se objevit u některých dětí i po požití vejce použitého jako výrobní surovina (koláče, vaječné těstoviny).         
Projevy jsou velmi podobné jako u ostatních potravinových alergií. Mohou se objevovat bolesti břicha, koliky, zácpa, zvracení, ekzém, svědění, plačtivost, chronická rýma či kašel, astma, nechutenství až podvýživa (malnutrice), chudokrevnost, neklid či poruchy spánku. Proteiny vejce mohou u malého zlomku alergiků vyvolat vážnou celkovou reakci až anafylaktický šok.          
Některé příznaky se mohou vyskytnout jen po pouhém dotyku s kůží (tedy bez konzumace). Například při šlehání vajec se může kapka dostat na obličej a do očí a vyvolat zánět spojivek a kopřivku.

Zkřížená alergická reakce na vaječné bílkoviny

Alergeny vaječných bílkovin jednotlivých drůbežích vajec (slepičí, husí, kachní, křepelčí) mohou vyvolat tzv. zkříženou reakci, proto se při alergii na slepičí vejce nesmí konzumovat ani vejce jiných ptáků.          
Při alergii pouze na bílkovinu bílku by se mohlo zdát bezpečné konzumovat alespoň žloutek, rozhodně to však není správné. A to nejen z důvodu možné kontaminace žloutku bílkem při jejich oddělování, ale i z důvodu možné zkřížené reaktivity mezi bílkovinami bílku a žloutku.

Alergie na vaječné bílkoviny a tepelná úprava vajec – pomáhá to?

Žloutek svou alergenicitu (schopnost vyvolat reakci) tepelnou úpravou ztrácí. Bílkoviny začínají měnit své vlastnosti až po zahřátí na teplotu 60 ˚C. Je tedy obvyklé, že syrové a málo tepelně upravené vejce způsobuje závažnější reakce než vejce dobře tepelně upravené.

V praxi se můžeme setkat s tím, že určité procento dětí s alergií na vaječnou bílkovinu toleruje potraviny, které vejce obsahují v malém množství, například klasické vaječné těstoviny.  
Jednodušší je i v tomto případě dodržovat absolutní vyloučení vajec ze stravy, tedy bezvaječnou dietu.

Strava matky, pokud má dítě alergii na vaječnou bílkovinu

Pokud je dítě s diagnostikovanou alergií na vejce kojeno, měla by se matka vyhnout konzumaci jemného a sladkého pečiva, jako je vánočka, buchty, koblihy, koláče, sušenky, oplatky, piškoty, dále těstovinám, majonéze atd.
Vejce bývají součástí mnoha dalších hotových pokrmů (např. palačinek, smažených pokrmů, nádivek či nákypů), součástí různých krémů, náplní, zmrzlin, zákusků, cereálních snídaní, dresinků aj. Nutné je vyhnout se i všem potravinám, které mají na etiketě napsáno „může obsahovat stopy vajec“.

V praxi to tak zlé není, například piškoty lze nahradit bezvaječnými piškoty (např. jáhelné piškoty), klasické těstoviny lze nahradit bezvaječnými těstovinami či kuskusem.

Vejce můžeme při přípravě pokrmů nahradit pomocí prášku do pečiva, droždí, želatiny, bramborovým a kukuřičným škrobem, pudinkovým práškem či Vajahitem (výrobek obsahující kukuřičnou mouku, syrovátku, sójovou bílkovinu a sójový lecitin). Tento výrobek má univerzální použití, 1 vejce nahradí prošlehaná směs 10 g Vajahitu se 40 ml vody, 1 žloutek nahradí směs 10 g Vajahitu s 20 ml vody.     
Jako náhradu lze použít i hrášku, ochucenou směs hrachové moučky a bezlepkových obilovin.

Kdy zavést do jídelníčku dětí vaječnou bílkovinu?

Běžně by se kojenci se žloutkem měli seznámit nejlépe do ukončeného 7. měsíce. Podává se malé množství žloutku do zeleninového příkrmu (časem pak žloutek celý místo porce masa) a později i malé množství dobře tepelně upraveného bílku.          
V následujících 3 dnech po podání pak pozorujeme, zda dítě vejce toleruje, nebo zda se objeví nějaké neobvyklé potíže.            

U vajec vždy dbáme na čerstvost a dostatečnou tepelnou úpravu (čas vaření 10-12 min.). Pro malé děti do 3 let rozhodně nejsou vhodná vejce smažená či v jakékoli jiné úpravě, kdy hrozí alimentární infekce (např. míchaná vejce, volské oko, žloutkové krémy).

Je třeba zmínit, že i po podání některých očkovacích látek, které obsahují vaječné komponenty, může nastat alergická reakce. Jedná se o protivirové vakcíny, připravené ve vaječném médiu. Patří sem např. vakcína proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, proto pro alergiky existuje speciálně upravená vakcína.

Bezvaječná dieta není v dnešní době již téměř žádný problém, protože existuje na trhu spousta potravin, ze kterých můžeme i po vyřazení vajec z jídelníčku vybírat.   
Důležité je dbát zejména na pestrost, aby bylo zachováno ve stravě dostatek jiných plnohodnotných bílkovin, o které jsme vynecháním bílku ochuzeni, a také železa z jiných zdrojů, než je žloutek. Velkou nadějí pak zůstává to, že alergie často spontánně vymizí a dítě si po třetím roce nakonec může dopřát i klasickou stravu bez dalšího omezení.

Autorem článku je tým nutričních terapeutek Nutrifit.

Tags: , ,

Štítky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*