Postupné zavádění příkrmů – jak na to?


V předešlém článku jsme se dozvěděli, kdy u dětí začít s první lžičkou – článek: Kdy je nejlepší čas na první lžičku. Dnes se pojďme podívat, jak to provést v praxi.Postupne zavadeni prikrmu_jak na to

Na začátek je důležité zmínit, že obzvláště v prvních měsících věku dítěte, kdy příkrmy postupně zařazujeme, je potřeba, aby vše probíhalo pokud možno v klidu a bez spěchu.
Dítě by nemělo být příliš unavené, jinak dá přednost spánku před jídlem a my si můžeme mylně myslet, že nový příkrm odmítá.

Příkrmy dětí – jak začít?

Nejvhodnější je začít tzv. jednodruhovým příkrmem – tedy jedním druhem zeleniny. Jako první se v našich podmínkách podává většinou mrkev, která je dobře přijímaná pro svou sladkou chuť – tu děti znají již díky nasládlé chuti mateřského mléka.

První příkrm zařazujeme většinou v době oběda. Nabídneme nejprve pár lžiček (některým dětem stačí  1 – 2 lžičky na ochutnání, jiné sní napoprvé půlku příkrmu), dle potřeby dítěte můžeme po příkrmu dokojit, nebo podáme umělé mléko.
Stejný scénář opakujeme další 2 – 3 dny, kdy můžeme lehce zvětšovat porce, podle toho, jak ochotně dítě lžičku přijímá.
Tento časový odstup je důležitý pro vypozorování případné alergické reakce, proto až po 2 – 3 dnech zkoušíme další jednodruhové jídlo, jako například brambor, dýni, cuketu…
Podáváme opět 2 – 3 dny a poté můžeme zařadit další druh.

Jak připravovat dětské příkrmy?

První lžičky by měly mít kašovitou konzistenci, trávicí trakt ještě není zcela nachystán na větší kousky, protože dosud tělo znalo jen tekutou stravu.
Navíc chybí zuby k potřebnému rozmělnění a dítě potravu dlouho nezdržuje v ústech, kde jinak již působí trávicí enzymy.
V počátku je vhodné stravu rozmačkat nebo rozmixovat dohladka.

Postupně, dle toho, jaké jsou i okolnosti a požadavky dítěte (dentice, chuť kousat aj.), můžeme ponechávat ve stravě nejdříve malé a časem i větší kousky.

Pokud dítě zpočátku nové příkrmy odmítá, můžeme do nich přidat trochu mateřského (nebo umělého) mléka, dítě pak potravinu lépe toleruje, protože v pozadí je chuť a  vůně, kterou již zná.

Příkrm samozřejmě nabízíme přiměřeně teplý (optimálně 40° C), nepoužíváme žádné koření, sůl, cukr ani mouku na  zahuštění.
Tímto postupem během cca 2 týdnů zajistíme zeleninovým příkrmem (150 – 200g) celý oběd. Je potřeba si uvědomit, že jsou děti, kterým stačí 100g, jiné snědí i 250g – množství je orientační a individuální. Důležité je prospívání a spokojenost dítěte.

Dětské příkrmy

Změna jednodruhových příkrmů za vícedruhové – kdy a jak?

Poté, co vyzkoušíme jednotlivé druhy zeleniny samostatně, je dobré začít kombinovat 3 druhy vyzkoušené zeleniny v každém pokrmu.
Tím se nám povede zachovávat dostatečnou pestrost. Nejlepší je upřednostňovat sezónní druhy zeleniny. Využívat můžeme zeleninu čerstvou i mraženou, pokud máme tu možnost, preferujeme domácí zdroje zeleniny.
Při přípravě zeleniny vkládáme ji až do vroucí vody, časem můžeme vývar použít i na přípravu příloh – kuskusu, rýže, těstovin či polévek.
Do již hotového příkrmu vmícháme lžičku (5 -10 ml) kvalitního tuku. Důležité je tuky a oleje střídat (s převahou těch rostlinných), pro jejich různé spektrum mastných kyselin (např. olej olivový, lněný, máslo, sádlo nebo ghí).

Luštěniny v dětských příkrmech

Z luštěnin je pro začátek nejvhodnější nenadýmavá červená čočka, kterou můžeme s úspěchem kombinovat třeba takto: mrkev+cuketa+čočka+žloutek.

Kdy a jak do dětských příkrmů přidávat maso?

Poté, co 2 – 3 týdny podáváme zeleninu, začneme podávat maso. Z počátku je jedna vhodná porce cca 1 polévková lžíce, postupně navyšujeme až na 20g – 30g cca od 12 -18 měsíců věku dítěte.
Od 18 – 24 měsíců navyšujeme váhu masa na cca 40 g a podáváme ho 5x týdně.

Jaké maso je vhodné při zavádění dětských příkrmů?

Vhodné je maso krůtí, králičí, kuřecí, telecí, jehněčí, libové hovězí, zvěřina a z vepřového panenka. Dále 1x týdně podáváme žloutek (do 7. měsíce samotný, pak i část bílku). Vzhledem k tomu, jak jsou zpočátku porce masa malé, je vhodnější uvařit větší množství masa (např. celého králíka), pečlivě obrat, rozmixovat a dát zamrazit např. do vakuových sáčků po 20 g, nebo do malých přesnídávkových skleniček, případně do čistých tvořítek na led. Takto připravené porce masa přidáme ke konci varu k zelenině a společně povaříme. Tímto způsobem si můžeme připravit různé druhy masa a efektivně je střídat.

Rybí maso a vejce

Při zavádění rybího masa začínáme sladkovodními druhy ryb, jako je pstruh, candát, kapr…), teprve pak zkoušíme ryby mořské (losos, treska…).
Rybu podáváme 1x týdně a i při zavádění rybího masa v dětských příkrmech dodržujeme 2 – 3 denní pauzu pro případný projev alergie.

Ovocný příkrm

Zhruba měsíc od prvního příkrmu zařazujeme příkrm ovocný. Na dopolední nebo odpolední svačinku podáváme nejdříve pár lžiček, časem se dostaneme cca na 100 g ovoce (což je už plná dávka).

První dva týdny doporučujeme podusit ovoce a rozmačkat vidličkou. Začínáme místními druhy: jablka, hrušky, meruňky, švestky, borůvky, maliny, třešně …

Po 2 – 3 týdnech můžeme zkoušet exotické druhy: banán, kaki, citrusy můžeme ponechat na zimní měsíce, obzvláště pokud je dostatek “našeho” či sezónního ovoce.
I u ovoce vždy podáváme nejdříve jeden druh. Poté, co vyzkoušíme snášenlivost, můžeme kombinovat a podávat i vícedruhové pyré (banáno-vohruškové, jablečno-meruňkové atp.)

Příkrmy z obilovin

Zhruba 6 – 8 týdnů po zavedení prvního příkrmu zařadíme výrobky z obilovin – tedy kaše, přílohy a pečivo. Můžeme dát dítěti žmoulat různé druhy pufovaných křupek speciálně určených pro děti (kukuřičné, jáhlové, pohankové – vždy samozřejmě nesolené) – dětem se dobře drží a jdou i lehce ukousnout.
Méně často jsou vhodné rohlíky, jelikož se jedná o pečivo pro dospělé, 1 rohlík přečerpá celou denní dávku soli.  
K příkrmům, které jsou již nyní masovo-zeleninové, tedy přidáváme rýži, těstoviny, kuskus aj. K ovocným příkrmům můžeme přidat piškoty či jiné dětské sušenky.

Mléčný příkrm

Mléčný příkrm přidáváme za další 2 týdny, nejčastěji v kombinaci s ovocem. Například bílý jogurt, do kterého můžeme přidat pro zpestření i ovoce, rýžovou kaši, puding nebo kaši, k jejichž přípravě do 10. měsíce používáme výhradně mateřské nebo umělé mléko, od 10. měsíce lze již použít převařené kravské mléko.
Dále můžeme na střídu chleba mazat čerstvé sýry typu Lučina.
TIP
Tvrdé sýry podáváme kvůli vyššímu obsahu soli až po 1. roce věku.

Vhodné jsou i neslazené kefíry nebo acidofilní mléka. Pozor na mléčné výrobky, které jsou reklamou cíleny na děti – často obsahují velké množství dochucovadel, barviv a s kvalitními mléčnými výrobky nemají mnoho společného.
Pokud dítě nechce jíst bílý jogurt, je lepší mu jej ochutit čerstvým ovocem, lžičkou domácí marmelády nebo lžičkou medu. Pokud med podáváme prvně, je opět vhodné počkat 2 – 3 dny pro případné projevení reakce.

Důležitý je i pitný režim a vhodný výběr nápojů, této problematice se budeme věnovat v samostatném článku.

Nebojme se, zavádění příkrmů není tak složité, jak se zdá. Časem si najdeme svůj systém a za 20 minut budeme mít hotovo.

TIP na závěr – osvědčený recept:

Dáme vařit zeleninu (vybrané 2 -3 druhy) do vroucí vody, podle druhu zeleniny si nastavíme celkový čas varu (např. 20 minut), pokud chceme podávat s těstovinou, která se vaří 8 minut – přidáme po 12-ti minutách vaření zeleniny těstoviny a po dalších 6 minutách zmrazenou porci masa.
Nakonec upravíme konzistenci pokrmu dle věku dítěte a přidáme pár kapek oleje a je hotovo.

Pozor!

Pokud budeme vařit i do zásoby, příkrm musí být po uvaření skladovaný v lednici v dobře uzavřené nádobě (nejlépe ve skle) a spotřebován do 48 hodin od uvaření.

Příkrmy v dětské stravě – na co nezapomínat?

  • Je dobré si od útlého věku s dítětem o jídle povídat, podle možností ho do příprav zapojovat a nechat je spolurozhodovat o velikosti porcí.
  • Můžeme využít dětského znakování, kdy dítě může jasně ukázat, že již má dost, nebo naopak, že chce přidat. Klidně si můžete vymyslet své vlastní znaky pro „stačí“ nebo „ještě“.
  • Snažíme se jíst v klidu a příjemné atmosféře, ne u zapnuté televize nebo tabletu.
  • Za snězení jídla nenabízíme úplatky.
  • Nezapomínejme i na fakt, že jídlo je společenskou událostí. Je velmi vhodné, když jí rodina společně, nebo alespoň maminka s dítětem.  
    Jídlo by se mělo stát přirozenou a milou součástí denních rituálů, časem společného setkání a příjemných chvil.

Tým nutričních poradců Nutrifit

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*