Obezita u dětí – čeho se vyvarovat?


K rozvoji obezity, tedy k nadměrnému ukládání tuku v organismu, dochází, pokud energetický příjem dlouhodobě převyšuje energetický výdej. Právě to je důsledkem působení obezitogenního prostředí, ve kterém dnes žijí nejen dospělí, ale i děti. A to především v důsledku volného a neomezeného přístupu k potravě, a naopak minimální nutnosti vykonávat pohybovou aktivitu. Je proto důležité, abychom děti naučili, jak se v takovém prostředí chovat, aby si nenesly zbytečnou zátěž (nejen hmotnostní, ale následně často i psychickou) do dospělosti. V současné době trpí obezitou 5 – 10 % dětské populace. Dítě, dezert, sladké„Současná pandemie obezity se stala zlodějem dětství a vrahem dospělých.“ (Marinov, Zemková, 2012)

Čím je obezita pro dítě nebezpečná?

Mezi nejzávažnější důsledky dětské obezity patří rozvoj metabolických onemocnění, typických pro dospělé, již v dětském věku (vysoký krevní tlak, cukrovka, porucha metabolismu tuků, zvýšená koncentrace kyseliny močové atd). Kromě větší zátěže pohybového aparátu s sebou obezita přináší i častější psychické poruchy. U obézních dětí klesá v důsledku pocitu méněcennosti, častější šikany či vysokých společenských nároků, jejich sebevědomí a postupně se objevuje přecitlivělost, osamělost až deprese.

Jak poznám, jestli má moje dítě nadváhu nebo obezitu?

K hodnocení vývoje dětí se používají percentilové grafy, do kterých by měl pediatr pravidelně zaznamenávat údaje o hmotnosti a tělesné výšce dítěte. Podle postavení dítěte v percentilových grafech pak dokáže vyčíst, zda dítě nepřibírá příliš rychle, nebo jestli naopak nestrádá (grafy jsou volně dostupné na stránkách Státního zdravotního ústavu). Rodiče si tak mohou orientační zhodnocení provést sami. Vždy je dobré konzultovat výsledky s pediatrem, který dokáže grafy správně interpretovat a sledovat vývoj v čase. U dětí do 5 let se hodnotí hmotnost ve vztahu k tělesné výšce, u starších dětí BMI (body mass index) týkající se věku dítěte. Nad 90. percentil spadá dítě do pásma nadváhy, nad 97. do pásma obezity (viz přiložený obrázek). Graf BMI dívky - finalGraf BMI chlapci

Naše dítě je oplácané, ale z toho vyroste…

To, že je dítě obézní, je často vidět na první pohled. Spousta rodičů nebo prarodičů se uklidňuje tím: „Však z toho vyroste“. Opak však často bývá pravdou. Pokud u dětí budeme tolerovat, nebo dokonce podporovat nevhodné stravovací a (ne)pohybové návyky, pak je veliká pravděpodobnost, že se z nich stanou obézní dospělí, a budou tak s hmotností bojovat celý život. Vyšší hmotnost svých dětí mají tendenci omlouvat právě rodiče, kteří mají sami s nadváhou potíže, a mají tak zkreslený úsudek. Pomoci zde mohou právě percentilové grafy, anebo návštěva nutriční poradny. Spousta moderních přístrojů dnes zvládne bezbolestně vyhodnotit tělesný tuk i u dětí.

Jaká jsou konkrétní doporučení pro prevenci vzniku obezity u dětí?

Matka by měla:

  • během těhotenství neměla jíst za dva, ale dvakrát tak kvalitně. Během těhotenství dochází k tzv. nutričnímu programování, které ovlivňuje zdraví dítěte.
  • plně kojit do ukončeného 6. měsíce věku dítěte a vhodně zavádět příkrmy. Nenutit dojídat!
  • minimálně do konce 1. roku dítěti stravu nesolit ani nesladit.
  • od 1. roku věku dítěte dbát na pravidelnost v jídle a formovat jeho jídelní návyky, které by rodina měla dodržovat po celou dobu vývoje dítěte (celá rodina jíst společně, nemít u jídla zapnutou televizi atd.)

Mezi další důležité zásady patří:

  • nevynechávat snídaně. Bez snídaně tělo zpomaluje metabolismus (což vede ke zvýšenému ukládání přijaté potravy do tělesných zásob) a do budoucna se už zakládá na velký problém.
  • dbát na to, aby zelenina a ovoce byly součástí každého jídla nejen dítěte, ale i celé rodiny.
  • nezvykat děti na slazené čaje, šťávy a jiné sladké nápoje.
  • nezařazovat do jídelníčku dětí vůbec, či minimálně, sladkosti, tučné uzeniny, smažené pokrmy a slané pochutiny.
  • nekonzumovat energeticky bohaté jídlo – sušenky, sladké pečivo, bagety atd. (často tvořící svačiny).
  • nevyužívat jídlo jako odměnu nebo trest. Pokud takto potraviny „škatulkujeme“, vytvoří si dítě často špatné asociace (např. pak v dospělosti ve stresu mlsá a odměňuje se jídlem pro navození pohody).
  • dbát na pestrost a vyváženost jídelníčku. Není vhodné ptát se dítěte, co chce k večeři, ale dát mu vybrat ze dvou tří variant, díky čemuž má dítě pocit, že má možnost volby, ale rodiče mají kontrolu nad skladbou jeho jídelníčku.
  • zapojovat dítě do přípravy pokrmů. Děti mají ke svému výtvoru vztah, a tak spíše sní třeba zeleninu, kterou jinak moc rády nemají.
  • dostatečná pohybová aktivita, která může být buď organizovaná (kroužky) nebo neorganizovaná (pohyb na hřišti atd.). Důležité je i aktivní trávení volného času s rodinou (pěší nebo cyklo výlety atd.).

Co dělat, když mé dítě má nadváhu nebo je obézní?

Pro děti rozhodně nejsou vhodné žádné přísné redukční diety. Je potřeba zaměřit se na pozvolné změny stravovacích návyků a dbát na zásady zdravého životního stylu. Vše by mělo probíhat nenásilnou formou. Do změny by se měla zapojit vždy celá rodina, která by dítěti měla jít příkladem a podporovat ho. Nemůžeme sami jíst dál „špatně“ a chtít změnu jen po dítěti. Důležité také je, aby dítě vědělo, že ho máme rádi takové, jaké je, a že nám záleží na jeho zdraví a chceme mu dát ten nejlepší základ do jeho života. Vždy se proto obraťte na odborníky, nutriční terapeuty, kteří mají s dětmi zkušenosti a v pohodě a bez stresu budou o stravování rodiny pečovat a krůček po krůčku odborně radit. Nezapomínejme dětem věnovat svoji pozornost a aktivně s nimi trávit čas. To, co budeme sami dělat, budou opakovat i ve svých životech. Bezděčně se od nás učí daleko víc, než tím, co jim říkáme.

Autor: Tým výživových poradců NUTRIFIT (www.poradnanutrifit.cz).

Tags: ,

Štítky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*