S příchodem léta vystřídala chladná rána teplá, slunce zapadá ve večerních hodinách, dny se prodloužily a my tak můžeme trávit více času venku. Nabízí se nám tak více možností, čemu se věnovat po práci, nebo na dovolené. Je to ale také období hojnosti, kdy máme možnost si zpestřit jídelníček sezónními potravinami – ať už vypěstovanými na zahradě, nebo koupenými na trhu, nebo někde na exotické dovolené. Teplé počasí, změna denního rytmu a další faktory mají vliv na naše tělo a na to bychom neměli zapomínat.
Léto a pohyb patří prostě k sobě…
Se změnou ročního období nastává skvělá příležitost pro pohybové aktivity, které jsou nezbytné pro naše zdraví, a na které v ostatních ročních obdobích nemáme ideální podmínky – zejména ty časové.
Pohyb je nedílnou součástí zdravého životního stylu. Není to jen prostředek k hubnutí, pro mnohé je zdrojem relaxace a radosti. Ať už je to cyklistika, jízda na inline bruslích, plavání, turistika, běh, rychlá chůze, nebo jiné aktivity – pohyb prostě prospívá fyzickému a duševnímu zdraví a kondici.
Říká se, že pohyb je lék na dobrou náladu. Mnozí si pokládají otázku, jak sportovat, čím začít, co je pro ně vhodné. Každý sport a aktivita má jistě své pro a proti, vyžaduje různou fyzickou zdatnost a je zapotřebí vzít v úvahu i zdravotní stav.
Pokud se sportem začínáme, je důležité začít pozvolna, nejprve si vyzkoušet své možnosti a klást reálné cíle. Pozor bychom v létě měli dávat na venkovní teploty. Pokud jsou parné dny, doporučuje se zařadit pohybovou aktivitu zejména ráno a ve večerních hodinách, nebo vybírat místa zahalená stínem, kde jsou teploty nižší.
Za vysokých teplot dochází rychle k únavě a dehydrataci organizmu. Starší lidé a lidé se zdravotními problémy by měli svůj záměr konzultovat s lékařem, který je vyšetří a popovídá si s nimi o vhodnosti zamýšlené činnosti.
Při sportu v letních měsících bychom nikdy neměli podceňovat pitný režim. Nejlepší je během pohybu doplňovat tekutiny v podobě pitné vody, a to vždy 100 až 150 ml např. každých 10 až 15 minut. Hodinová aktivita vyžaduje podle odborníků přibližně půl litru čisté vody, při vysokém výkonu až 1 litr. Nápoje by neměly být příliš chladné.
Pitný režim v létě
Správný příjem tekutin hraje důležitou roli, neboť zabraňuje přehřátí organizmu regulací tělesné teploty.
Přehřátí neboli úpal, možná zažil nejeden z nás. Projevuje se bolestí hlavy, poklesem výkonnosti, slabostí a dalšími příznaky, které mohou končit až oběhovým selháním a šokem. Tomu můžeme zabránit i vhodnou pokrývkou hlavy.
Zdravý člověk by měl přes den vypít minimálně 1500 ml tekutin, zbytek tělo přijímá v potravinách (ovoci, zelenině, polévkách atd.). Nelze obecně říci, že je nutné vypít např. 2,5 l vody. Takové množství by pak měla vypít drobná žena měřící 150 cm i muž 2 m vysoký, aktivní sportovec.
Obecně platí doporučení přijmout za den 30 ml tekutin na 1 kg tělesné hmotnosti člověka a při sportu, nebo v horkém letním počasí, až 50 ml/kg. Vždy je nutné zohlednit zdravotní stav, věk a celkovou fyzickou zátěž, aby nedocházelo k přehřátí.
Pozor na pitný režim v létě u ohrožených skupin (děti, senioři)
Ohroženou skupinou jsou v letních měsících zejména senioři, kteří mívají snížený pocit žízně, děti a lidé se zdravotními problémy.
Dětský organizmus je mnohem citlivější a náchylnější ke ztrátám tekutin. Dětem je nezbytné tekutiny nabízet a připomínat jim, že se mají napít.
Mezi nejvhodnější nápoje patří obyčejná voda z vodovodu, balené vody (kojenecké, pramenité či slabě mineralizované přírodní vody bez oxidu uhličitého), neslazené a ne moc silné (zelené, černé) čaje, vodou ředěné ovocné nebo zeleninové přírodní šťávy bez přidaného cukru.
Naopak mezi nevhodné nápoje patří ty slazené (limonády, kolové nápoje apod.), protože zvyšují pocit žízně a přijímáme v nich velké množství energie, čímž často dochází ke zvýšení tělesné hmotnosti.
Pozor na bylinné čaje a jejich směsi, které mají léčivé účinky a mohly by ovlivnit zdravotní stav. Střídání druhů tekutin je nejlepším řešením.
Jídelníček v létě
V letních měsících lidé často mění své stravovací návyky a jídelníček je pestřejší. Je to ovlivněno širší nabídkou ovoce a zeleniny – plody mnohdy lépe chutnají a díky hojnosti mohou být i cenově dostupnější.
Denní pokrmy bývají často obohaceny o lehká a zdravá jídla, která jsou za vysokých denních teplot často osvěžující. Zelenina se může stát základem hlavních jídel, ať již čerstvá v podobě salátů, grilovaná nebo pečená s masem či sýry.
Z hlediska příjmu sacharidů bychom si měli dávat pozor na velké množství konzumovaného ovoce, protože s sebou nese vyšší příjem sacharidů. Strava musí zůstat pestrá, vyvážená.
Mnoho lidí díky vysokým teplotám nepociťuje přes den hlad a večer po ochlazení doplňuje energii neadekvátně potřebám.
I v létě je důležité dodržovat pravidelný režim ve stravování a správné rozložení energetického příjmu po celý den.
V létě je vhodné vyhnout se těžkým pokrmům a nevhodným tepelným úpravám, jako je smažení, které zatěžuje trávení. Grilované pokrmy mohou být vhodné za předpokladu, že si vybíráme ryby, libová masa, zeleninu, houby, netučné sýry.
Sluneční záření a jeho dopady na naše zdraví
Horké počasí láká ke slunění, kromě odpočinku na slunci si mnozí z nás přejí krásné opálení, pobyt na slunci ale vyžadují také mnohé práce.
Doba, po kterou se vystavujeme působení slunečních paprsků však musí být rozumná, s ohledem na typ kůže, kterou musíme před slunečními paprsky chránit. Ideálně bychom měli sledovat předpověď počasí, kde se dozvíme informace o stavu ozonové vrstvy a podle toho zvolit vhodné opalovací krémy s odpovídajícím ochranným UV faktorem.
Mnoho z nás si ale označení „UV faktor“ vykládá nesprávně. Co tato zkratka znamená? UV faktor určuje dobu, po kterou můžeme zůstat na slunci při použití krému, aniž by došlo ke spálení pokožky. Je však k tomu zapotřebí znát ještě náš typ pleti – tzv. fenotyp. Ten zase určuje čas, po který nám kůže na slunci bez ochranného krému nezčervená.
Tvrzení, že s vysokým UV faktorem se neopálíme, je mýtus. UV faktor vybíráme především s ohledem na typ pleti a s ohledem na čas, který máme v úmyslu trávit na přímém slunci.
Nejčastěji je to 15 až 20 minut, u světlejších typů méně a u dětí jen 5 minut. Tuto dobu potom vynásobte UV faktorem uvedeným na krému a získáte celkovou dobu, po kterou je vaše pokožka chráněna opalovacím krémem. Na příklad u dítěte, u kterého začíná červenat pokožka bez použití ochranného krému na slunci za 5 minut a použijeme u něj opalovací krém s UV faktorem 50, vynásobíme tuto dobu UV faktorem 5 min X 50 (UVf) = 250 minut. Dítě tedy bude chráněno tímto krémem po dobu přibližně 4 hodin.
Sluneční záření a vitamín D
Pokud chceme sluněním získat vitamín D, který se podílí na podpoře imunitního systému, pojďme si ještě na závěr povědět zajímavost. Obecně se uvádí, že slunění 2 x týdně po dobu 20 minut stačí k dostatečné tvorbě vitamínu D.
V České republice lze získat vitamin D „ze slunce“ naposledy v prvním týdnu měsíce září a pak znovu až asi od poloviny měsíce dubna. Je to dáno dopadem složky slunečního záření UVB na zem, která je k tvorbě vitamínu D potřebná.
Vzhledem k tomu, že však v období od podzimu do jara slunce klesá nízko nad obzor, je UVB záření pohlcováno ozónovou vrstvou, nebo se od ní odráží, a tak nám po velkou část roku tento typ přírodního zdroje vitamínu D chybí.
Složku UVB záření také snižují mraky, znečištěné ovzduší, oděv aj. U starších lidí je produkce vitamínu D také mnohem nižší, než u mladých lidí. Hladinu vitamínu D lze zjistit krevními odběry a po zbytek roku ho můžeme doplňovat konzumací potravin s jeho obsahem.
Jedná se o živočišné superpotraviny a zdroje: kaviár, vaječné žloutky, ryby a jejich čerstvé neoxidované játrové oleje atd. a pomocí specifických doplňků stravy (suplementací), které pomohou při vyšší potřebě, nebo deficitu v obdobích s nižší sluneční aktivitou.
Letní měsíce jsou plné aktivit, které nám zima neumožňuje, je však zapotřebí i v toto roční období své tělo chránit a pečovat o své zdraví, abychom si mohli užívat ve zdraví všeho, co máme rádi a udrželi se v plné kondici.
Autoři: Tým nutričních terapeutek Nutrifit