Mléko vs. rostlinné nápoje („rostlinná mléka“)


Často se setkáváme s pojmy rostlinná a živočišná mléka. Někteří z nás pak hledají odpověď na otázku, které z nich je pro nás vhodnější. Pojďme nahlédnout do „mléčného světa“.

Mléko vs. rostlinné nápoje („rostlinná mléka“)

Rostlinné mléčné nápoje nejsou rostlinná mléka!
Na začátek je důležité si říct, že výrobci nemohou podle české legislativy používat označení „rostlinná mléka“, a tak je toto slovní spojení nepřesné.
Mléko je totiž výhradně produkt mléčné žlázy savců.
TIP: více se můžete o mléku dozvědět v encyklopedii na našem webu.

Rostlinné „mléčné“ nápoje

Rostlinné nápoje, jak se správně nazývají, jsou extrakty surovin rostlinného původu. Podíl rostlinné složky se většinou u jednotlivých druhů rostlinných nápojů liší, ale v zásadě není moc vysoký a pohybuje se v rozmezí od 1 do 10 %.  

V posledních letech spotřeba „rostlinných mlék“ stoupá a nabídka různých výrobců je opravdu velmi široká.
Nejčastěji se v obchodech můžeme setkat se sójovými nápoji. Dalšími variantami jsou například „mléka“ mandlová, ovesná, kokosová, rýžová, maková, pohanková, nebo nápoje ze skořápkových plodů atd.
Rostlinné mléčné nápoje se prodávají také v sušené podobě.

Složení rostlinných nápojů („mlék“) versus živočišných mlék
Pro zdravou populaci by však neměly sloužit jako plná náhrada mléka, protože se jedná o potravinu zcela jiného složení, a nelze je tak po výživové stránce adekvátně „zaměňovat”.

Složení rostlinných nápojů („mlék“) – jaké látky obsahují?

Jejich složení je také velmi variabilní. Liší se zejména v množství sacharidů, jelikož většina rostlinných nápojů obsahuje, kromě přirozeně se vyskytujících sacharidů, také přidaný cukr. V některých výrobcích najdeme též přidanou sůl nebo rostlinný tuk (nejčastěji pak kokosový nebo palmový), což není žádoucí.
Často se na trhu objevují fortifikované (obohacené) rostlinné nápoje, které jsou obohacené o vitaminy skupiny B (B2, B12…), vitamin D či vápník, což už je z nutričního hlediska zajímavější.

Nesmíme ovšem opomenout, že vstřebání a využití živin, které byly uměle doplněny, je daleko nižší, než když se v potravině vyskytují v přirozené podobě.

Kupované rostlinné nápoje často obsahují řadu přídatných látek, například zahušťovadel a stabilizátorů, jsou uměle doslazovány, kdežto složky, která jim často dává název, je v nich minimum.
Není výjimkou, že mandlový či kešu nápoj obsahuje kolem pouhých dvou až tří procent ořechů (ty nejkvalitnější pak kolem dvanácti), o něco lépe je na tom ovesný či rýžový s podílem pevné složky cca deset procent.

Lidé, kteří se bojí takzvaných éček, dávají přednost rostlinným nápojům, které je naopak často obsahují, přičemž do mléka se žádná éčka přidávat nesmějí.

I když rostlinné nápoje mohou mléko konzistencí i barvou připomínat, ve složení mu nemohou konkurovat.

Složení živočišných mlék – jaké látky obsahují?

Oproti rostlinným nápojům má mléko dosti odlišné nutriční hodnoty. Liší se zejména v obsahu cenných bílkovin.
Uvedeme na příkladu: kravské polotučné mléko obsahuje ve 100 ml 3,3 g plnohodnotných bílkovin, kdežto např. rýžový nápoj obsahuje jen asi 0,1 g bílkovin, které jsou navíc rostlinného původu, tudíž tzv. neplnohodnotné (nekompletní).
Ani u dalších rostlinných „mléčných“ nápojů nedosahuje množství bílkovin zdaleka hodnot jako u živočišných mlék – většinou je to do 1 g bílkovin/100 ml.

Navíc i obsah vápníku je u většiny rostlinných nápojů výrazně nižší než v mléce. Vápník v mléce je pro tělo mnohem lépe využitelný (vstřebá se ho cca 30 %) oproti potravinám rostlinného původu (vstřebá se pouze několik %).
Úplným nahrazením mléka ve stravě rostlinnými nápoji bychom se tedy ochudili o důležitý zdroj vápníku s dobrou vstřebatelností a hodnotné mléčné bílkoviny.

Dalšími nedostatky rostlinných „mléčných“ nápojů oproti živočišným mlékům je nižší obsah některých vitaminů a nepřítomnost vitaminu B12 a D.

U dětí by mohlo nahrazení mléka a mléčných výrobků rostlinnými produkty bez doplnění chybějících živin vést k významným a ohrožujícím deficitům.

Mohou být „rostlinná mléka“ náhradou živočišného?

Tato mléka jsou často zpestřením sortimentu potravinářských výrobků a výrobkem hojně využívaným vegany, osobami s laktózovou intolerancí nebo alergií na bílkovinu kravského mléka.
Dalším důvodem pro konzumaci rostlinných nápojů však může být i chuťová preference nebo snaha o pestrost jídelníčku.

Jedním z důvodů nahrazování mléka může být právě alergie na bílkovinu kravského mléka, která je nejčastější potravinovou alergií v dětském věku. Ta ale ve většině případů s přibývajícím věkem vymizí.
V případě této alergie je potřeba řešit jídelníček komplexně a zabránit možným deficitům z přísné eliminační diety, nejlépe po poradě s nutričním terapeutem ve spolupráci s pediatrem.
Rozhodně nelze “naslepo” doporučit náhradu mléka sójovými nápoji, které často také u těchto nemocných vyvolávají alergickou reakci.

I když má konzumace rostlinných „mléčných“ nápojů jistá pozitiva, je jejich význam v médiích často nadhodnocován a v posledních letech se jedná spíše o módní záležitost.

Dříve se u „rostlinných mlék“, správně označovaných jako rostlinné nápoje, zdůrazňovala zejména výhoda nepřítomnosti cholesterolu oproti živočišnému mléku. 
Nicméně podle současných poznatků není množství cholesterolu přijímaného stravou možno vnímat jako izolovaný rizikový faktor, protože jeho vliv na srdečně-cévní nemoci má přímé souvislosti zejména s celkově nevhodným stravováním (např. nadbytečným příjmem jednoduchých cukrů) a dalšími faktory životního stylu.

Dále se za výhodu rostlinných nápojů označuje nepřítomnost laktózy. Pro osoby s laktózovou intolerancí je však nutričně výhodnější upřednostňovat klasické mléčné výrobky, pouze volit ty bez laktózy nebo s jejím nízkým obsahem a fermentované mléčné výrobky.

Vyzdvihnout lze snad lepší složení mastných kyselin tuku v případě, že se však nejedná o částečně nebo plně ztužený tuk nebo tuky z palem, které jsou naopak problematické.

Pokud tuk v rostlinném nápoji pochází ze sójových bobů, obsahuje pozitivně působící fosfolipidy a fytosteroly. Pro ženy po menopauze může být přínosem obsah isoflavonů (fytoestrogenů), což však neplatí pro děti.

Jak jsme na tom s rostlinnými nápoji (nesprávně „rostlinnými mléky“) v České republice?
Zatímco sójové či rýžové nápoje jsou na pultech českých obchodů k mání již delší dobu, nápoje z různých ořechů a semen se staly hitem až v posledních letech.

Rostlinným nápojům nefandí jejich cena: 100 ml kravského mléka koupíme do 3 Kč, kdežto cena rostlinných nápojů se pohybuje od 7 do 16 Kč/100 ml.
V rostlinných nápojích se často objevují i přírodní toxické látky (zejm. plísně) a antinutriční látky (látky snižující výživovou hodnotu potravin, například využitelnost živin).

Zajímavou zkušeností může být příprava rostlinného nápoje v domácím prostředí za pomocí speciálního přístroje. Pak máme jistotu o kvalitě připraveného nápoje, ale i tak nesmíme opomenout, že jeho výživová hodnota je zcela jiná než u mléka a nelze tak tyto dvě komodity s úspěchem zaměňovat.

Rostlinné „mléčné“ nápoje jsou zpravidla k dostání v tekuté formě zabalené v „tetrapaku“, což je mimochodem také nesprávné označení obalů z nápojového kartonu. Více zjistíte v článku Kontejnery na třídění nápojového kartonu.
Výjimečně jsou rostlinné nápoje k sehnání ve sklenici, ale existují i v sušené formě.

Autorem článku je Nutrifit – komplexní řešení ve výživě

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*