Hlíva ústřičná, více než houba

Hlíva ústřičná není jen tak ledajaká houba! Někdo by možná řekl, že jsou její účinky přímo zázračné. V každém případě si získává čím dál více na popularitě. Možná pro její široké možnosti využití, pro skvělou chuť nebo právě pro některý z jejích mnoha účinků. Zjistěte v článku o hlívě ústřičné více!

V latině se hlíva ústřičná skrývá pod názvem “Pleurotus ostreatus”. Patří mezi nejznámější jedlé houby, které mají příznivé účinky na naše zdraví, a zároveň mezi houby s nejstaršími dochovanými záznamy o využití léčivých účinků, a to nejen v Asii, ale i v Evropě, Africe a Jižní Americe.     

Z botanického hlediska je hlíva houba lupenotvará, dřevokazná. Její klobouk je hladký a má šedou až šedohnědou barvu.

Kde hlíva ústřičná roste?

Ve volné přírodě – u nás zejména v jižních Čechách – rostou její plodnice od podzimu do jara na kmenech a pařezech listnatých stromů (buků, lip, topolů aj.) v trsech s charakteristickým střechovitým uspořádáním.

Už od 60. let 20. století se pěstuje také komerčně v pěstírnách po celém světě. Pěstované hlívy obsahují stejné množství zdraví prospěšných látek jako druhy sbírané v lese. Jejich účinek zůstává zachován i po usušení plodnic.

Jaké má hlíva ústřičná účinky na zdraví a jaké jsou výživové hodnoty?

Kromě udávaného příznivého vlivu na podporu imunity se popisuje její podíl na normalizaci hladiny cholesterolu, únavy a stresu, či podpůrnému účinku kloubních onemocnění, snižování hladiny cukru v krvi a v prevenci srdečně-cévních onemocnění.

Ze zdravotního hlediska jsou nejvýznamnější složkou hlívy tzv. glukany (polysacharidy přírodního původu), konkrétně jde o β-glukan “pleuran”, které působí ve střevě a podílejí se tak na obranyschopnosti organismu.      
Dalším zdravotním benefitem je také vysoké množství vlákniny, kterou hlíva obsahuje. Mimo pozitivní vliv vlákniny na střevní peristaltiku pak konkrétně rozpustná vláknina (zejm. inulin) živí střevní mikroflóru, jelikož slouží jako její potrava (tzv. prebiotikum).

V sušeném stavu obsahuje hlíva ústřičná:

• 50 % sacharidů – nejcennější beta 3-D glukan, dále např. chitin (vláknina);
• 25 % bílkovin;
• 6 – 10 % minerálních látek (železo, zinek, draslík, fosfor, sodík, selen, bor a jód);
• 1 – 2 % tuku;
• vitaminy řady B (riboflavin, thiamin, niacin), dále vitaminy C, D či K;
• 0,4 – 2,7 % statinů.

Blahodárných účinků hlívy ústřičné se však dočkáme pouze při dlouhodobější pravidelné konzumaci. Pokud má dojít k podpoře imunity, je zapotřebí užívat hlívu dlouhodobě (dva i tři měsíce) a v dostatečném množství (v podobě prášku denně půl až jednu lžíci hlívy).

Pozor! Hlíva je, stejně jako ostatní houby, náchylná k akumulaci těžkých kovů – je proto vhodné zvolit ověřený nekontaminovaný zdroj.

Pokud výrobkům z lékáren či prodejen zdravé výživy nedůvěřujeme, můžeme sáhnout po čerstvé hlívě z obchodu, popřípadě se tato houba dá poměrně snadno vypěstovat i v domácích podmínkách.

Předcházet nemocem – co svět světem stojí – je o mnoho snazší, než je léčit. Mocným nástrojem prevence je jídlo. Na tom, které si připravíme z hlívy nebo s hlívou (fantazii se meze nekladou), si určitě pochutnáme a navíc prospějeme svému zdraví!

Hlíva ústřičná v kuchyni

V kuchyni se připravuje čerstvá hlíva tak, jako jiné houbové pokrmy – skvěle chutná v omáčkách, polévkách, pod maso, na zapékání, s vejcem, do karbanátků, do guláše apod.

Zajímavost na závěr

Hlíva ústřičná, kterou můžeme znát z lékárny nejčastěji ve formě tablet, však není léčivem v pravém smyslu slova.     
Je zařazena mezi tzv. potravinové doplňky a ne všechny její „přednosti“ byly prozatím odborně doloženy.
Nicméně řada vědeckých výzkumů právě probíhá a zájem o hlívu v odborných kruzích roste. Někteří výrobci již zahájili kroky vedoucí k registraci extraktů hlívy mezi léčiva.     
Již nyní je ale zřejmé, že nejrůznější preparáty (kapsle, sirupy), které hlívu ústřičnou obsahují, jsou dobře prodejným zbožím.

Autorem článku je tým nutričních terapeutek Nutrifit.