Etiketa na obalech olejů a tuků jako zdroj informací


Etiketa na obalech představuje zásadní zdroj informací, který nám sděluje o potravině většinu poznatků, přesto si jí mnozí z nás nevšímají a nevěnují jí pozornost. 

Právě dnes, kdy máme k dispozici tak obrovské množství potravin a doplňků stravy, je nanejvýš vhodné sledovat, co vlastně jíme.
Mnohokrát jsem slyšel argument, že na něco přece umřít musíme, samozřejmě ano, ale rozdíl je odejít v 80-ti letech na centrální mozkovou poruchu (CMP), nebo ve 30-ti letech s vleklou rakovinou střeva. A nemusíme se bavit ani o takovýchto zdravotních problémech, stačí být schopný si zasportovat a život prožít s úsměvem.

Etiketa na obalech olejů a tuků jako zdroj informace
Je důležité znát a vědět, které potraviny jednoduše nekonzumovat, které konzumovat příležitostně a které by měly tvořit stěžejní části naší každodenní stravy – není potřeba v tom hledat složitosti.
Někteří výrobci však složitosti při výrobě potravin hledají. To ostatně můžete poznat právě podle etikety. V naprosté většině případů platí, čím jednodušší, tím lepší!

V tomto článku se budu více věnovat etiketám na obalech olejů. U olejů je složení prakticky jasné a název oleje nám sám o sobě říká, z jaké plodiny je vyroben – vylisován. Přesto je však vhodné etiketu prostudovat a zamyslet se nad tím, zda olej, který kupujeme, je vhodný pro daný druh tepelné úpravy pokrmů.

Nenasycené mastné kyseliny

Mononenasycené mastné kyseliny

Na olej se můžeme podívat z několika úhlů pohledu. Prvním je obsah nenasycených mastných kyselin (tzv. monounsaturated).
Pokud olej obsahuje 30-40% i víc těchto mastných kyselin, použil bych jej spíše do salátů, na závěr do polévky, do dresinků nebo zálivek, do snídaňových kaší apod.
Pokud takový olej zahříváme, kvalitní tuky v něm obsažené jednoduše ničíme.

Olivový olej - obsahuje okolo 90% nenasycených mastných kyselin a hodí se tedy jednoznačně do studené kuchyně.

Mnohonenasycené mastné kyseliny

Významnější variantou jsou pro náš organismus mnohonenasycené mastné kyseliny (tzv. poly-unsaturated), případně polynenasycené, které našemu zdraví přispívají ještě více.
Najdeme je například v mořských i sladkovodních řasách (dulse vločky, kombu, wakame, hidziky, arame…), ale také ve více známé chlorele, spirulině nebo cholorofilu. Dále v semenech a ořeších, zeleném ječmeni,  nebo také v poměrně vysokých poměrech v různých druzích olejů (např. lněný, dýňový, mandlový apod.).
U těchto olejů nemusíme příliš pátrat po složení, nejsou vhodné pro tepelnou úpravu pokrmů! Můžeme jimi dochutit či ozdobit již připravené jídlo na talíři.

U olivového oleje, příp. řepkového, se můžeme setkat s víceméně vyrovnaným poměrem nasycených a nenasycených mastných kyselin. Takový olej je možné použít ke krátkodobé tepelné úpravě – je však zapotřebí olej vybrat. Jsou olivové oleje, které obsahují větší poměr nenasycených tuků, takové se pak spíše hodí pro přípravu již zmíněných zálivek, dresinků apod.

Nasycené mastné kyseliny

Dalším druhem mastných kyselin a složkou olejů jsou nasycené tuky (tzv. saturated – saturované). Ty nejsou pro organismus škodlivé, jsou cenným zdrojem energie. 

Tyto tuky tvoří určitou část rostlinných olejů, ale ve větší míře, až na výjimky, jsou zastoupeny v živočišných tucích (máslo a sádlo). Můžeme se s nimi tedy převážně setkat v mase, mléce a mléčných výrobcích, ale i ve vejcích.  Pokud je o zvířata dobře postaráno a společně s pohybem mají možnost se i pást, podepíše se to na kvalitě výstupních produktů. To znamená, že i v mase, sýrech i vejcích pak můžeme nacházet kvalitní nenasycené mastné kyseliny. To dělá z mléka i masa zdravější potraviny.

Nasycené tuky však tvoří převážnou složku také některých rostlinných olejů. Každý z nás jistě dobře zná tolik diskutovaný palmový nebo kokosový olej.
Ty obsahují z naprosté většiny nasycené tuky, které se po jednoduché rafinaci stávají skvělými pomocníky při různých tepelných zpracováních potravin. Využívají se například ve fritézách při smažení koblih nebo hranolků, a protože do určité teploty dokážou zachovat tuhou podobu, nalezneme je také v různých oříškových krémech, pomazánkách apod.

Kokosový olej - nasycené mastné kyseliny jsou obsaženy z 95%

Na některých etiketách rostlinných olejů se setkáme pouze s informací o nasycených mastných kyselinách. Můžeme tedy předpokládat, že pokud se ve 100 g olivového oleje se nachází 12,8 g nasycených mastných kyselin, pak zbylých 87,2 g budou převážně nenasycené a z části také polynenasycené mastné kyseliny. Takový olej je tedy ideální pro „studenou“ kuchyni. Rovněž se hodí také do polévek, omáček apod., jak jsem již zmínil.

Čím větší je zastoupení nenasycených mastných kyselin, tím je olej pro náš organismus hodnotnější, více v článku Zdraví prospěšné tuky.

Článek připravil výživový poradce Jakub Pawlas

Tento článek je součástí seriálu "Tuky a oleje". Přečtěte si také další díly tohoto seriálu:
Tuky a oleje: Přepuštěné máslo a jak si ho připravit? Jak se oleje lisují?
Tags:

Štítky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*