Pestrost jídelníčku je jedním ze základních pilířů zdravého životního stylu. Přesto je jednou z oblastí, ve které má většina z nás velké rezervy. Na základě reklamy pak často do jídelníčku zařazujeme různé “zázračné” potraviny nebo doplňky stravy, které dokáží náš jídelníček značně prodražit, aniž by kolikrát ony marketingem přiřčené vlastnosti měly. Přitom často zapomínáme na základní suroviny, ze kterých si můžeme udělat spoustu pokrmů nejen zdraví prospěšných, ale i chuťově neotřelých, a obohatit si tak náš jídelníček.
Pohanka jedlá
Pohanka se na našem území konzumovala už ve 14. století. Byla oblíbená zejména při pečení chleba, nebo jako pohanková kaše. V průběhu 19. století se na pohanku pozapomnělo. Nyní se ale pohanka zase dostává do popředí zájmu, jako přirozeně bezlepková surovina, která působí preventivně proti nemocem srdce a cév.
Semena i slupky pohanky obsahují cenný rutin, který působí léčivě na cévy v celém organismu. Vrací jim pružnost a spolu s přítomným vitaminem E léčí na cévách chorobné změny. Pomáhá tak zmírňovat například potíže s křečovými žílami na nohou nebo praskáním žilek v oku.
Aby se zachoval účinek rutinu, neměla by se pohanka vařit, ale pouze spařit vařící vodou a nechat dojít pod pokličkou cca 20–25 minut (na jeden díl pohanky se dávají dva díly vřelé vody).
Chuť pohanky je zásadně ovlivněna způsobem loupání. Pokud je pohanka loupaná mechanicky, má světlou až nazelenalou barvu a její chuť se nijak nemění.
Pokud je loupaná za použití vysokých teplot (tzv. termicky), pak dochází jednak k jejímu tmavnutí, ale i ke vzniku určité pachuti.
Proto, pokud jste už pohanku někdy ochutnali a nechutnala vám, tak ji nezavrhujte, ale vyzkoušejte právě tu mechanicky loupanou a možná budete mile překvapeni.
Jak využít pohanku v kuchyni?
Pro začátek můžete vyzkoušet pohankové vločky nebo pohankovou mouku, kterou můžete přidat při vaření či pečení k běžné mouce.
Pohanku můžete používat i jako přílohu, jako základ karbanátků, do sekané nebo polévek.
Pohanková pomazánka může být příjemným zpestřením snídaně.
Pohanka je výborná i na sladko ve formě kaše nebo nákypu, třeba v kombinaci s čerstvým ovocem.
Cizrna (římský hrách)
Luštěniny konzumujeme všeobecně málo, proto není překvapením, že se ani cizrna netěší velké oblibě.
Přitom má jemnou lískooříškovou chuť, a dá se tak využít v mnohých pokrmech. Kromě toho, že je zdrojem sacharidů, obsahuje, podobně jako ostatní luštěniny, mnoho bílkovin, vlákniny, vitaminů a minerálních látek.
Udává se ale, že není tak nadýmavá jako ostatní luštěniny, zvlášť pokud cizrnu zbavíme po uvaření slupek.
Stačí uvařenou cizrnu zchladit ve studené vodě, a rukama důkladně proprat a odstranit co nejvíce slupek. Ideální je postup několikrát zopakovat. Aby vynikla jemná chuť cizrny, je potřeba ji dobře uvařit (cca 2–3 hodiny). Předtím je ale nutné cizrnu namočit, ideálně přes noc. Když dáte cizrně čas, uvidíte, že stojí za to. V případě nedostatku času nebo na cestách můžete vyžít i konzervovanou cizrnu (nejlépe v úpravě vapeur - připravenou na páře).
Jak využít cizrnu v kuchyni?
Kuličky cizrny krásně zpestří polévky nebo zeleninové saláty. Cizrna se běžně využívá v indických pokrmech – hummus, fallafel, kari.
Vyzkoušet ale můžete i cizrnu na paprice (zkuste recept níže), nebo cizrnovou omáčku na těstoviny. Jako méně tradiční pochutinu můžete vyzkoušet pečenou cizrnu.
TIP na recept: vyzkoušejte Cizrnu na paprice.
Sója
Sója je světově nejvýznamnější a nejrozšířenější luštěnina. V porovnání s ostatními luštěninami obsahuje více tuku, který má ale příznivé složení. Bílkoviny sóji nejsou plnohodnotné pro svůj nedostatek sirných esenciálních aminokyselin (methioninu a cysteinu), ale kvalitou se řadí hned za plnohodnotné bílkoviny z živočišných zdrojů.
Kombinací sóji s bílkovinami obilovin lze získat plnohodnotný zdroj bílkovin, proto jsou sója a sójové výrobky velmi oblíbenou náhradou masa u vyznavačů alternativních výživových směrů. Na druhou stranu má sója i své odpůrce, kteří nedoporučují konzumovat sóju GMO původu (geneticky upravenou).
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) však nepředstavuje GMO žádná specifická rizika pro lidské zdraví, ani pro životní prostředí.
Dalším důvodem odpůrců sóji je přítomnost některých zdravotně nepříznivých, až toxických látek. Není proto vhodné doporučovat sóju pro dlouhotrvající a zejména jednostrannou konzumaci.
Vynechat, nebo sóju v jídelníčku alespoň významněji omezit, by měli především lidé, kteří plánují rodičovství (genistein snižuje kvalitu spermatu), těhotné ženy nebo kojenci (zde pro vysoký příjem fytoestrogenů).
U dětí se doporučuje jen občasné zařazení fermentovaných sójových výrobků – tempeh, natto, miso nebo zakysané sójové výrobky.
U nás je sója často konzumovaná v podobě sójových koncentrátů, tzv. sójového masa, sójových párků a salámů nebo sušeného sójového nápoje. Prospěšnost pravidelné konzumace těchto produktů není prokázána, proto je používejte jen jako zpestření jídelníčku.
Na trhu jsou i fermentované sójové omáčky (Tamari, Shoyu). Vždy si ale přečtěte složení výrobku.
Jak využít sóju a sójové výrobky v kuchyni?
Vařené boby sóji lze využít v salátech, nebo přidávat do pokrmů. Tempeh a tofu lze použít stejně jako maso – restovat, grilovat, péct, případně použít na výrobu pomazánek.
Tofu má jemnou až bezvýraznou chuť, proto se vyrábí v řadě různých příchutí – uzené, s řasou atd. Miso se používá k ochucení polévek, omáček, dresinků aj.
Natto se používá k přípravě polévek nebo zeleninových pokrmů.
Pokud máte s některou z těchto potravin špatnou zkušenost, tak jim dejte ještě šanci, už jen pro jejich specifický obsah živin. Když najdete recept, který vám bude vyhovovat, uvidíte, že je budete do jídelníčku rádi zařazovat.