Léčivá síla jara v kuchyni


Zima se pomalu ale jistě chýlí ke konci. Jaro postupně přebírá nadvládu. Bude stačit trocha sluníčka a příroda se opět probudí k životu, plná síly a živin, které mohou být pro nás velmi prospěšné.

Léčivá síla jara v kuchyni

Jak můžeme využít to, co nám jaro nabízí? Máme několik osvědčených tipů na použití darů přírody.

Smrkové výhonky

Silice, která je obsažená v mladých výhoncích smrku, pomáhá zejména rozpouštět hleny, a tak přírodní cestou uvolnit dýchací cesty a usnadnit vykašlávání nebo uvolnit zadní rýmu. Za zmínku stojí i vysoký obsah vitaminu C, jednoho z nejsilnějších antioxidantů posilujících imunitu.

Smrkové výhonky je ideální sbírat (zaštipovat) v průběhu měsíce dubna (v chladnějších lokalitách až v průběhu května). Sbírají se pouze mladé, sytě zelené výhonky o velikosti cca 3–5 cm.

Smetánka lékařská

Jak příhodný název, protože smetánka lékařská léčit skutečně umí. Pampelišky jsou pro mnohé tím pravým poslem jara, a když si uděláme procházku, při které nasbíráme košíček žlutých květů, budou se nám hodit i v kuchyni.

Pampelišky sbíraly již naše babičky pro jejich všestranné účinky: přisuzuje se jim, že pomáhají při nemocech žaludku, jater a sleziny, podporují trávení i psychickou rovnováhu, tlumí svědění, předcházejí nachlazení a zabraňují únavě. Co se sběru týká, je nejvhodnější březen/duben, zkrátka až se to bude všude kolem nás žlutit (nejlépe někde daleko od aut a smogu).

Pampeliška

 

Pampeliškový „med“

Potřebovat budeme cca 300 rozkvetlých květů (nejvhodnější je sběr kolem poledne, kdy jsou krásně otevřené, abychom z nich vyluhovali co nejvíce cenných látek). Zbytek ingrediencí i postup jsou stejné jako u smrkového sirupu (0,75 l vody, 0,5 kg cukru, 2 citróny anebo můžeme použít 1 citrón a 1 pomeranč).

Namísto klasického proplachování pampelišek po jejich sběru lze vyzkoušet i šetrnější metodu pro větší zachování obsahu pylu v květech: květy pouze důkladně protřepeme v nějaké zástěře či velké utěrce.

Velice zajímavá chuť vznikne, pokud při luhování přidáme i pár snítek máty nebo meduňky.

Kopřivy

Z mladých kopřiv se také dají dělat zázraky. Jejich využití v kuchyni je navíc snadné a rychlé. Možná se pak na kopřivy budeme dívat jinak než jen jako na obtěžující a štiplavý plevel…

Kopřivy doporučujeme sbírat na slunných místech, ne v blízkosti silnic nebo na místech, kde se jim až podezřele daří (zde je riziko, že půda obsahuje až moc dusičnanů).          
Z protektivních účinků se uvádí nejčastěji působení kopřiv proti revmatu, močopudné účinky a podpora činnosti slinivky břišní. Vliv mají i na rychlejší hojení ran či akné.

Kopřivy mimo jiné obsahují vitamin C, významný antioxidant, jenž se podílí na imunitních dějích a dobrém stavu dásní. Dále mají vysoký podíl chlorofylu (zelený pigment rostlin), který pomáhá zvyšovat obranyschopnost organismu a podporuje zdravý spánek. Z minerálních látek dominuje vápník (důležitý pro dobrý stav kostí a chrupu) a železo (nezbytné pro krvetvorbu).

Použití kopřivy v kuchyni

V kuchyni můžeme použít mladé kopřivy hned na několik způsobů. Jemnou, až osvěžující chuť má kopřivový čaj (pár lístků stačí zalít horkou vodou a cca 10 min louhovat).

Listy si můžeme i nasušit do zásoby, nejlépe je pak uchováme v papírovém pytlíku.

Kopřivy výborně zpestří i jakýkoli zeleninový salát nebo polévku, ale nejlepší zkušenosti máme s kopřivovým špenátem – jeho příprava je stejná jako u špenátu klasického.

A pokud si nejsme jisti, můžeme pro začátek použít kombinaci listového špenátu s kopřivou, čehož lze využít třeba i v nádivkách nebo při přípravě těstovin či gnocchi se špenátem, sýrem či masem.

Zkrátka použití kopřivy je velmi obdobné jako u špenátu, jen nám doplní zase jiné spektrum živin v plnosti jarní síly.

Přejeme, ať vám první jarní paprsky doplní energii, a třeba letos poprvé vyzkoušíme i na talíři to, co jarní příroda nabízí.

Autorem článku je tým výživových poradkyň Nutrifit

Štítky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*