Vánoční zvyky a obyčeje bývají stále častěji omezovány pouze na štědrovečerní večeři, dárky nadělované Ježíškem a spíše výjimečně snad ještě s pouštěním lodiček, litím olova a společnou návštěvou půlnoční mše. 
Vymizelo kouzlo vánočních koledních obchůzek a vědomí, že Vánoce nejsou jen Štědrý večer a Boží hod vánoční, upadlo u většiny téměř v zapomnění. A přitom je to jen něco málo přes půl století, kdy se lidé bavili bez televizních obrazovek každý vánoční den a nikdy se v kratochvílích neopakovali. A co že to bylo za dny? Jejich výčet již znáte. Nyní o jejich obsahu…
Štědrý večer – 24. prosinec
Protože první křesťané po starozákonním obyčeji považovali za počátek nového dne východ první hvězdy, je Štědrý večer součástí svátku Narození Páně. Štědrovečerní večeře začínala modlitbou a prosbou o požehnání. V lidovém prostředí se čarovalo a hádala se budoucnost. Chodilo se společně na půlnoční mši a po návratu našly děti v jesličkách betlému figurku Ježíška.
Boží hod vánoční (den Narození Páně) – 25. prosinec
Byl prvním z osmi dnů, o nichž křesťané slavili narození Božího Syna, navštěvovali kostely, přistupovali k sv. přijímání a slavili duchovní hody. Sloužily se tři mše.
Svátek sv. Štěpána – 26. prosinec
Koledníci chodili s jesličkami, zpívali koledy a dostávali výslužku. Štěpán byl považován za patrona koní, a tak kněží zvířatům žehnali.
Svátek sv. Jana – 27. prosinec
Byl svátkem lásky a porozumění. Světilo se víno a pilo se slovy: „Pij lásku sv. Jana“.
Svátek mláďátek – 28. prosinec
Rodiče se ptali dětí na neviňátka povražděná v Betlémě. Za správnou odpověď jim dávali dárky. Nesmělo se prát ani šít.
Svátek sv. Silvestra – 31. prosinec
Lidé děkovali v kostelech za vše dobré v uplynulém roce a s modlitbou očekávali příchod nového občanského roku. Stavení navštěvovaly „ometačky“, starší ženy oblečené v černém. Jejich návštěva zajistila, že příští rok dobře táhl komín a na plotně se nic nepřipeklo. Nesmělo se prát ani věšet prádlo.
Svátek Obřezání Páně – 1. leden
Prvotní křesťanská církev od obřízky upustila, protože podle sv. Pavla jde o obřízku „srdce, která je působena Duchem, nikoliv literou zákona“.
Svátek sv. Tří králů – 6. leden
Byl poslední příležitostí k vánočnímu koledování. Na koledu chodili chlapci ustrojení jako tři králové a nosili sebou hvězdu. V kostelech se žehnala voda, sůl, křída a kadidlo a následně se jimi žehnala obydlí. Hrála se tříkrálová divadelní představení.
Svátek Uvedení Páně do chrámu – 2. únor
O tzv. Hromnicích se v kostelech světily svíce, tzv. hromničky. Podle lidové pověry chránily dům před blesky a úrodu před špatným počasím. Nesmělo se šít, klít, tancovat a žertovat.
Autorka: Valburga Vavřinová