Nebezpečný odpad – co to je a jak s ním naložit?


Víte, jaký odpad patří do kategorie nebezpečný? Je dobré vědět, že tam nepatří jen odpady z různých průmyslových provozů, s některými se běžně setkáváme v domácnosti. Pojďme si v tom udělat pořádek a říct si, o jaký druh odpadu se jedná a jak s ním naložit.

Nebezpečný odpad

Na některé druhy odpadů se vztahuje pojem nebezpečný odpad. Jde především o různé typy chemikálií a výrobků, které by mohly ohrozit zdraví člověka a/nebo životní prostředí.
Mohou to být předměty denní spotřeby, jako například některé saponáty, hnojiva či léky, ředidla, nebo třeba zářivka.          
Výrobek však sám o sobě, přesto, že může obsahovat nebezpečné a škodlivé látky, nebezpečným odpadem není. Stane se jím až v okamžiku, kdy se jako vlastníci rozhodneme výrobku se zbavit. Tehdy však musíme pečlivě zvážit, jak s ním naložíme.

Nebezpečný odpad totiž nepatří do běžného kontejneru na odpad. Jsme povinni jej odevzdat ve sběrném dvoře, nebo tam, kde tyto odpady shromažďují.

Pozor, ne všechny sběrné dvory umožňují odložení veškerého nebezpečného odpadu, který najdeme třeba při úklidu sklepa. 
Ideální je se o možnosti odložení konkrétního druhu nebezpečného odpadu a jeho množství v daném sběrném dvoře dopředu informovat (limitující může být jak druh odpadu, tak jeho množství).      
Některý nebezpečný odpad patří opravdu jen do specializovaných zařízení. V takovém případě ale mohou zaměstnanci poradit, jak postupovat.

Co je nebezpečný odpad?

  • Rozbité zářivky a výbojky, některá elektrozařízení (lednice, TV, počítače, digitální teploměry apod.);
  • tonery do tiskáren;
  • zbytky hnojiv a postřiků proti škůdcům a chorobám rostlin;
  • prošlé a nepotřebné léky, použité injekční stříkačky;
  • motorové oleje, jedlé tuky a oleje;
  • filtry a lepidla;
  • baterie a akumulátory, včetně autobaterií;
  • zbytky barev a rozpouštědel;
  • obaly od nebezpečných látek, obaly znečištěné chemickými látkami;
  • kyseliny a jiné chemické roztoky;
  • odpady obsahující rtuť;
  • dřevo obsahující nebezpečné látky.

Kromě léků a injekčních stříkaček, které můžeme odnést i do kterékoli lékárny, patří výše uvedené odpady do sběrného dvora.        
Můžeme tam odložit i staré elektrospotřebiče. Ty můžeme také vytřídit do speciálních kontejnerů na elektroodpad, příp. vrátit v rámci tzv. zpětného odběru odpadu přímo v prodejnách s tímto zbožím. Další z možností je např. objednávka odvozu starého spotřebiče.

V případě, že si nejste jisti, zda výrobek patří mezi nebezpečný odpad, prozkoumejte jeho etikety. 
Na každém výrobku by měli výrobci uvádět jeho vlastnosti, včetně možných rizik, a uvádět způsob jeho likvidace.        
Na těch nebezpečných produktech jsou uvedeny symboly červeně ohraničeného kosočtverce, kde je specifikováno, o jaký typ rizika se jedná. Toto označení je platné od roku 2015, pro starší výrobky platil oranžový čtverec s černou grafikou a nápisem.

Který odpad můžeme považovat za nebezpečný, ale nespadá do této kategorie dle katalogu odpadů?

  • Klasické a halogenové žárovky;
  • linolea;
  • stavební polystyren;
  • stavební suť;
  • pneumatiky.

I výše uvedený odpad nepatří do kontejnerů na tříděný odpad, ani do směsného odpadu, ale patří do sběrného dvora – specifikem jsou pneumatiky, kdy sběrné dvory nemají povinnost jejich odběru.

O správném třídění a recyklaci pneumatik více v článku Kam a proč vyhodit pneumatiky?

Podle údajů v mobilní aplikaci zaměřené na mapování černých skládek, které mohou představovat nebezpečí pro lidi, zvířata a životní prostředí, se jich v České republice objevilo za posledních šest let více než 10 000!

Ohrožení spodních vod, riziko požárů a statisícové až milionové náklady obcí na jejich likvidaci nejsou právě tím, co bychom měli považovat za přijatelné. Obzvlášť v současnosti, kdy je téměř v každé obci možnost odevzdat odpad bezplatně do kontejnerů, sběrných dvorů, nebo v rámci speciálních dnů, kdy můžeme odevzdat v předem určené časové období a na určité místo specifický druh odpadu (např. železné neděle apod.).

Mysleme na to, až opět budeme váhat, kam s rozbitou zářivkou, nebo plechovkou od barvy.

 

 

Tento článek je součástí seriálu "Slovník pojmů pro třídiče". Přečtěte si také další díly tohoto seriálu:
Ekologická domácnost – tipy, jak se k ní dopracovat
Tags:

Štítky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*