Ryby a další živočichové od nás či ze světa


Ačkoliv jsou ryby skvělým zdrojem kvalitních bílkovin a dalších tělu prospěšných látek, je jejich konzumace v českých domácnostech mizivá. Někteří lidé říkají, že jim rybí maso smrdí, většinou je to však způsobené nevhodným výběrem ryby, která mohla být navíc špatně skladována, což se na její chuti také podepsalo.

ryby

Mezi rybami můžeme naleznout ty nepříliš výrazné, které při správné úpravě zachutnají každému (např. pangasius, tuňák, platýz nebo candát) a ty které jsou přeci jen více cítit (např. makrela, kapr, sardinky). Obecně je rybí maso velmi zdravé, protože obsahuje větší množství vitamínu A a D, a to převážně to z mořských ryb. Je velmi těžké popsat všechny druhy ryb, tak se alespoň pokusíme o jednoduché rozdělení.

Sladkovodní

Dravé – Jedná se o vhodnou alternativu ryb z nabídky domácího trhu. Maso dravých ryb je bílé a obsahuje jen malé množství tuku. Díky tomu se skvěle hodí k dietnímu stravování. Nejčastěji je pečeme, smažíme nebo grilujeme. K nejvýznamnějším zástupcům patří štika, pstruh, candát, lín a další. Štiky jsou výborné plněné švestkami a s polskou omáčkou, pstruh je vynikající pečený s bylinkami či na mandlích. K nejpopulárnějšímu zástupci této skupiny patří losos.

Ostatní – Většinou ryby, které nejsou dravé, lovíme ve stojatých vodách, díky omezenému pohybu jsou úlovky větší. Bohužel občas mohou být cítit blátem (toho se můžeme jednoduše zbavit naložením masa na pár hodin do mléka, případně můžeme dát živou rybu na den odpočinout do vany). Maso těchto ryb je podstatně tučnější, díky čemuž je i méně zdravé než maso dravců. V Čechách patří k nejpopulárnějším kapr, ale lahodné maso má také například sumec nebo amur.

Mořské – Tyto ryby patří k obecně zdravějším, než sladkovodní, jsou totiž ideálním zdrojem jódu a zdravých tuků. Těmi jsou omega-3 a omega-6 polynenasycené kyseliny, které mají příznivý vliv při boji s kardiovaskulárními nemocemi. Pokud byste si chtěli obecně vybrat ty druhy, které mají těchto kyselin více, sáhněte po tučných rybách s tmavším masem (např. sleď, makrela) nebo po pstruhovi, ty také obsahují větší množství vitamínu A a D. Nemusíte mít strach ani z konzervovaných rybiček, ty si totiž překvapivě zachovávají své vlastnost a navíc malé kostičky, které normálně jíme, nám do těla přináší vápník. Bohužel i mořské ryby mají jednu nevýhodu, z mořské vody, ze které si získávají například jód, se do jejich těla dostávají také škodlivé toxické látky.

Obecně se doporučuje konzumovat ryby alespoň dvakrát týdně, a v ideálním stavu střídat ryby sladkovodní s těmi mořskými. Pokud se rozhodneme pro ty mořské, nikdy je nekupujte zmražené, ty obsahují nejen velké množství vody, ale také se díky mražení snižují jejich chuťové a výživové vlastnosti. Navíc při rozmražení přijdete o větší část váhy ryby.

Ryby se dají také péct v papilotě. Není to nic složitého, na větší kus alobalu dáte zeleninu s máslem, to pak zakápnete vínem, přidáte bylinky pak filátko třeba lososa či amura. Alobal přeložte na půl, aby náplň byla na uzavřené straně, a všechny tři další strany třikrát přehnete. Papilotu pak dejte na pánev a při nízké teplotě pečte cca 5 min., Jakmile se papilota nafoukne, počkejte ještě dvě minutky a můžete servírovat. Papilota na talíři roztrhněte, potom vás zahalí úžasná vůně, díky které se vám začnou sbíhat sliny.

kreveta-titulkaMořské plody

Když už jsme byli u mořských ryb, nesmíme zapomenout ani na „mořské plody“. U nich nastává zajímavý paradox, jsou na jednu stranu všeobecně zdravější a na druhou stranu méně zdravé než mořské ryby. Obsahují daleko větší množství jódu a omega-3 a 6 polynasycených kyselin, ale zároveň bohužel podstatně více toxických látek. Při jejich konzumaci musíme být opatrní a to zejména pokud se rozhodneme je jíst syrové. Mořské plody rozdělujeme na měkkýše (hlavonožci – olihně či chobotnice, nebo ústřice či slávky), korýše (krevety, humrovití – krabi, raci, langusty, humři) a ostnokožce (sumýši a ježovky). Pokud jste si oblíbili krabí tyčinky „surimi“, tak byste měli vědět, že bohužel ty kraba většinou ani neviděly, minimálně podstatná část z nich je z rybího masa. U mořských plodů, do kterých jsou někdy počítány i ryby, je, více než jinde, dobré vědět z jaké části světa pochází.

 

Tags:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*