Během prvního roku udělá děťátko největší pokroky v tělesném i duševním vývoji za celý svůj život.
Z ležícího a převážně spícího nemluvňátka se stane malý aktivní človíček, který zvládá první krůčky, zkouší vyslovit první slova, rozumí téměř všemu, co mu sdělujete, hraje si. Během prvního roku života děťátko vyroste v průměru o 25 cm a ztrojnásobí svoji hmotnost, zatímco ve 2. roce vzroste tělesná hmotnost třeba už jen o 2 kg.
Díky těmto nárokům na vývoj se významně mění požadavky na výživu dítěte, potřeba energie v prvním roce stoupá více než dvakrát, zatímco v dalších letech se zvyšuje jen asi o 10 % za rok.
V 1. roce dítě zaznamenává obrovskou změnu i ve zdroji živin – z plně mléčné výživy postupně přechází na stravu víceméně obdobnou stravě dospělého.
Role stravy v životě člověka je zásadní
Stravovací zvyklosti člověka vznikají už v prvních měsících a letech života a nevhodným způsobem výživy v dětství může být zaděláno na spoustu problémů nejen v pozdějším dětském, ale i v dospělém věku. Správnému začátku se proto vyplatí věnovat zvýšenou pozornost.
Tím nejlepším zdrojem živin pro novorozené miminko je mateřské mléko. To většinou plně pokryje potřeby miminka až do 6. měsíce. Pokud dítě prospívá, je tato hranice podobná i pro nekojené děti.
Kdy u dětí zavádět příkrmy?
Pokud nekojené dítě vypije 900 – 1000 ml náhrad mateřského mléka denně a přesto má hlad, doporučuje se začít dítě seznamovat s příkrmy. Nezačínejte však dříve, než po ukončeném 4. měsíci věku miminka. Evropská společnost pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučují zavádění dětských příkrmů v období mezi 17. a 26. týdnem věku miminka.
Začít se zaváděním prvních příkrmů v tomto období je důležité proto, že se dětský organismus potřebuje seznámit se složkami potravin, na které si musí vytvořit trávicí mechanismy nezbytné pro správné trávení i vývoj.
Období mezi 17. a 26. týdnem je tedy optimální pro seznámení dítěte s prvními příkrmy, po této době už by mohlo být výhradně kojení spíše na škodu – nedostatek energie, zmeškání tzv. senzitivního okna, kdy dítě snáze přijímá nové chutě a konzistenci potravin.
Vhodná doba pro zavedení prvního příkrmu se většinou pozná i podle chování děťátka – tzv. psychomotorického vývoje. Dítě začne jevit o jídlo zájem, natahuje se po něm, když vás vidí jíst, otevírá pusinku. Dítě by mělo zvládnout polosed s oporou (polohovací židličky), dobře kontrolovat pohyby hlavy a umět uchopit potravu a vložit ji do úst.
Mezi 4. – 5. měsícem života dítěte se také již objevuje schopnost žmoulat potravu.
Dále mezi 7. a 9. měsícem se spolu s prořezáváním zubů začínají objevovat rytmické žvýkací pohyby.
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje plně kojit do 6 měsíců věku a potom v kojení pokračovat za současného postupného zavádění příkrmů až do dvou let či déle.
Proto, i když se vám bude zdát vaše dítě připravené na příkrm dříve, nějaké významné zkracování doporučené doby výlučného kojení není na místě.
Dětské příkrmy a jejich role
Úkolem prvních měsíců zavádění příkrmů je seznámit dítě se lžičkou, s novými potravinami, chutěmi a konzistencí.
Některé děti si zvyknou na tyto změny velmi snadno, u některých je to malinko komplikovanější.
Dítě obvykle nepřijme nové pokrmy hned, ale vyvíjí si chuť na určitou potravinu v závislosti na frekvenci nabízení, a teprve po opakovaném nabízení a opakované pozitivní zkušenosti překoná strach z neznámého.
Kojené děti lépe přijímají nové chutě než děti na umělé výživě. To proto, že chuť mateřského mléka se do jisté míry mění podle potravin, které maminka jí a dítě tak “zná” chutě již z mateřského mléka.
Dítě si nejsnáze oblíbí ty potraviny, které má spojeny s příjemnými pocity, s pocitem nasycení, bezpečí, příjemných situací, pohody. Častou příčinou problémů se zaváděním příkrmu bývá právě nenavození příjemné atmosféry v rodině během společných jídel, nebo i úplná absence společného stolování.
Pozor
Dítě si naopak může vyvinout averzi k potravinám, jejichž konzumaci má spojenou s nepříjemnými pocity – nevolností, zvracením, nemocí, nebo je-li do jídla nuceno nebo během něj káráno.
Dítě si může vytvořit averzi i k potravině, kterou musí sníst, aby dostalo odměnu. Takové potravinové averze často přetrvávají až do dospělosti.
Zavádění příkrmů – důležité je načasování
Při rozšiřování jídelníčku dítěte je důležité načasování. Jak předčasné zařazení jídel, která nejsou vhodná pro daný věk, tak příliš dlouhé váhání s novými jídly může nepříznivě ovlivnit vývoj stravovacích zvyklostí a postojů k jídlu.
Na první lžičku si udělejte čas, najděte si den a okamžik, kdy jste vy i vaše dítě v pohodě, nikam nespěcháte a máte dobrou náladu. Nenechte se odradit prvním neúspěchem. Nečekejte, že miminko hned sní vše, co jste pro ně připravili. Úspěchem může být po několik dní i jedna jediná lžička.
Myslete na to, že pro vaše děťátko je to zcela něco nového, musí se naučit dosud neznámým dovednostem.
Série pohybů nutná ke spolknutí kašovitého nebo tuhého sousta je totiž zcela jiná než k sání a polykání tekutiny. Od této chvíle se bude celý život seznamovat s novými chutěmi a požitky z jídla.
Přejeme vám, ať je pro vás společně toto období příjemně zvídavé.
Autorem článku je Nutrifit