Mořské plody a rizika jejich užívání
I přesto, že mořské plody mají pro tělo řadu příznivých účinků, je třeba je konzumovat bezpečně, aby se snížilo riziko alimentární otravy či infekce. Zdravotní riziko je vyšší zejména ze syrových mořských plodů, vliv má také transport k zákazníkovi a uskladnění.
Mořské plody mohou obsahovat nebezpečné bakterie a viry, a to zejména v případě, že jsou získávány z pobřežních lokalit v blízkosti velkých městských aglomerací s kontaminovanou mořskou vodou. Zejména měkkýši (ústřice, slávky, srdcovky) díky svému způsobu získávání potravy (filtraci vody) jsou schopni v sobě koncertovat patogenní bakterie či viry. Proto tyto mořské plody konzumujeme po náležité tepelné úpravě (syrové ústřice konzumujeme pouze ze skutečně prověřených zdrojů) a při manipulaci s nimi (transport, skladování i zpracování) postupujeme jako se syrovým masem.
Rostoucí kontaminace moří – ropné havárie či zatížení průmyslovým odpadem, zvyšují koncentraci škodlivých látek ve všech mořských živočiších.
Některé druhy mořských živočichů v sobě obsahují větší množství těžkých kovů jako je arzen, rtuť a kadmium. Tyto kovy jsou nebezpečné pro zdraví člověka pouze v případě nedostatečného tepelného zpracování.
Přesto, že jsou mořští živočichové, především ryby, v těhotenství důležité, jsou tu i určitá rizika. Mořské ryby obsahují rtuť. Rtuť je toxický kov, který může vážně poškodit nervový systém. To je důvod, proč by těhotné ženy a malé děti měly konzumovat mořské plody v rozumném množství. V případě těhotných žen je konzumace na jejich zvážení, nicméně výživově mnohem výhodnější a bezpečnější je konzumace ryb – sladkovodních i mořských a to ideálně 2x týdně. Děti do 3 let by mořské plody dostávat neměly, oproti tomu ryby mají dostávat též pravidelně – mořské i sladkovodní. Vždy je však nezbytná tepelná úprava.