Jaké máme druhy alkoholických nápojů?
Alkoholické nápoje jsou nápoje, které obsahují více než 0,75 objemových procent etanolu (tzv.alkoholu). Etanol je z chemického hlediska druhý nejnižší alkohol. Jedná se o bezbarvou, vysoce hořlavou kapalinu. Základem výroby alkoholických nápojů je etanolové kvašení. Enzymy kvasinek mění cukry na etanol a oxid uhličitý.
Mezi alkoholické nápoje řadíme:
Pivo
Jedná se o kvašený nízkoalkoholický nápoj vyráběný ze sladu, vody a chmele za pomocí pivovarských kvasinek.
Slad = sladovaná obilná zrna ječmene, pšenice nebo jiných obilovin
Druhy piva:
- Podle surovin – pšeničné, ječmenné, rýžové atd.
- Podle barvy – světlé, tmavé, řezané (kombinace světlého a tmavého)
- Podle extraktu v mladině – různě stupňovitá piva
Tržní druhy piva:
- Konzumní piva – obsah extraktu v původní mladině do 6 % hm.
- Výčepní piva – obsah extraktu v původní mladině je 7-10 % hm.
- Ležáky – vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 11-12 % hm.
- Portery – obsah extraktu v původní mladině je 18 % hm.
- Kvasnicové pivo – vyrobené dodatečným přídavkem čisté kvasničné kultury
- Pivo se sníženým obsahem alkoholu – nejvýše 1,0 % hm. (1,2 % obj.)
- Nealkoholická piva – nejvýše 0,4 % hm. (0,5 % obj.)
- Piva z jiných obilovin
Víno
Nápoj vzniklý kvašením čerstvých rozdrcených či nerozdrcených vinných hroznů nebo hroznového moštu.
Dělení vína dle suroviny:
- Révové – vyrábí se vinné révy
- Ovocné – vyrábí se zkvašením moštu nebo plodů ovoce – např. jablečné víno, rybízové víno atd.
- Sladové – vyrábí se kvašením výluhu drceného sušeného pivovarského sladu pomocí sulfitových kvasinek
- Medovina – vyrábí se kvašením roztoku medu, na výrobu 1000 l medoviny by mělo být použito 280 kg včelího medu
- Bylinné – nápoj vyrobený z cukru zkvašeného s přídavkem vody a výluhu z bylin
Dle barvy se víno dělí:
- Bílé víno – vyrobeno z bílých, červených, popř. i modrých hroznů, ale bez nakvášení
- Růžové víno – vyrobeno z modrých hroznůkrátkým nakvášením, nebo ze směsi bílých, červených i modrých hroznů
- Červené víno – vyrobeno pouze z modrých hroznů nakvášením ve speciálních kvasicích tancích za použití vyšší teploty
Dle obsahu cukru:
U vín:
- Suché: nejvýše 4 g zbytkového cukru / litr
- Polosuché: 4,1–12 g zbytkového cukru / litr
- Polosladké: 12,1–45 g zbytkového cukru / litr
- Sladké: minimální obsah 45 g zbytkového cukru / litr – většinou jde o speciální vína určená pro dlouhé zrání s nižším obsahem alkoholu (7-11 %)
U sektů:
- „brut nature“ „přírodně tvrdé“: méně než 3 g cukru / litr (po druhotném kvašení cukr nebyl dodán)
- „extra brut“ „zvláště tvrdé“: 0–6 g cukru / litr
- „brut“ „tvrdé“: obsah cukru nižší než 12 g cukru / litr
- „extra sec“ („extra dry“) „zvláště suché“: 12–17 g cukru / litr
- „sec“ „suché“: 17–32 g cukru / litr
- „demi-sec“ „polosuché“: od 32–50 g cukru / litr
- „doux“ „sladké“: více než 50 g cukru / litr
Dle třídy a druhu
- Odrůdové víno (nebo jen “Víno”, dříve tzv. “Stolní víno” – staré označení )– nejnižší kategorie (7-11 % obj. alkoholu), vyrobeno z neověřených hroznů z kterékoliv země EU
- Jakostní víno – lze vyrábět pouze z moštových odrůd révy vinné
- Víno s přívlastkem – přívlastkem může být “kabinetní”, “pozdní sběr”, “výběr z hroznů”, “slámové” apod.
- Aromatizované víno (vinný aperitiv, vermut, hořké aromatizované víno) – nápoj aromatizovaný pomocí přírodních aromatických látek
- Likérové víno – z hroznového moštu nebo z vína za přídavku destilátu
- Dealkoholizované víno – nápoj z vína, u něhož byl snížen obsah alkoholu na 0,5 % obj. či méně
- Perlivé víno – vyrábí se z hroznů a moštů, přetlak je vyvolaný přírodně nebo dosycený uměle
- Šumivé víno – vyrobeno prvotním nebo druhotným alkoholovým kvašením z čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu nebo vína
Tzv. tvrdý alkohol
Sem patří destiláty, pálenky, lihoviny a likéry.
Samostatnou skupinu pak tvoří míchané nápoje neboli koktejly, které se nejčastěji míchají z destilátů a lihovin, nejsou ale výjimkami míchané nápoje i z vín, např. citronová bowle míchaná z bílého i červeného vína současně. Existují také míchané nápoje z piva.
Samostatným dělením je pak dělení podle příležitostí, kdy alkoholické nápoje pijeme:
Aperitivy se podávají asi čtvrt hodiny před jídlem, pro vyvolání větší chuti na jídlo a pro rozproudění konverzace.
Digestivy se podávají naopak po skončení jídla a jejich úkolem je zklidnění žaludku a podpora trávení.
V čem hledat rozdíly?
Rozdíly mezi alkoholickými nápoji jsou velmi markantní. Nejpodstatnějším rozdílem je právě obsah alkoholu v jednotlivých alkoholických nápojích a výchozí surovina.
Nejmenší obsah alkoholu mají všeobecně piva, nejčastěji mezi 4-5%.. Zajímavostí je tzv. nealkoholické pivo, což není pivo zcela bez alkoholu, ale v EU může být s alkoholem do 0,5%.
U vín se obsah alkoholu pohybuje obvykle kolem 12% – 15% alkoholu (norma je 8,5 – 15 %)
Lihoviny musí mít obsah alkoholu minimálně 15 %, u destilátů a likérů bývá většinou 40 %, u emulzních likérů kolem 20 %.
Rozdíly je dále možno hledat ve výrobě jednotlivých alkoholických nápojů.
Pivo nebo víno nebo tvrdý alkohol?
Tato otázka se velmi složitá a závisí na preferencích daného spotřebitele. Proto není možno na ni jednoznačně odpovědět.
Bílé nebo červené víno?
Kombinace vína a jídla je velmi důležitá:
- bílá vína se obvykle podávají se světlým masem (ryby, drůbeží, telecí maso, světlé omáčky, čerstvé světlé sýry)
- červená vína s tmavými pokrmy
Víno se nehodí k jídlům okyseleným octem, čokoládovým polevám, zavařeninám, vajíčkům, červené víno k pokrmům nasáklým mořskou vodou.
Alergeny
Etanol může zvýšit pravděpodobnost vzniku anafylaktického šoku v reakci na jiné potraviny.
Dle studií nejčastěji alergii podobné reakce vyvolává červené víno, whisky a pivo. To je nejčastěji způsobováno obsahem těchto látek: histamin, kvasinky, siřičitany, aditiva a rostlinné alergeny (např. bílkoviny z použitých obilovin).