Encyklopedie potravin: Zelenina

Zelenina

Mezi zeleninu patří celý soubor jedlých částí různých rostlin, které se uplatňují v různé míře ve výživě člověka. Může se jednat o kořeny, bulvy, listy, natě, pupeny, květenství a plody. Hlavní složkou zeleniny je, stejně jako u ovoce, voda. Zelenina obsahuje 80 - 97 % vody. Je výborným zdrojem vlákniny a obsahuje široké spektrum vitaminů, enzymů, minerálních a dalších ochranných látek.

Nakupovat bychom měli jen zeleninu bez poškození. Při nákupu ukládejte jednotlivé druhy zeleniny do uzavíratelných mikrotenových sáčků, abyste předešli vzájemné kontaminaci potravin. Cestou z obchodu se snažte jít rovnou domů, nikde se dlouho nezdržovat, aby se zelenina v sáčcích nezapařila.

Skladovat bychom měli jen bezvadnou zeleninu bez poškození. Před samotným skladováním zeleninu přebereme, oddělíme poškozené plody a omýváme zásadně až před přímou konzumací. Zelenina vyžaduje skladovací teplotu nejlépe od 2 do 8 °C.

 

Správné nastavení jídelníčku

Ze zdravotních doporučení vyplývá, že dospělý jedinec by měl každý den zkonzumovat ideálně 500 – 600 g zeleniny a ovoce, přičemž zelenina by měla převládat. Je to dáno tím, že zelenina oproti ovoci obsahuje obvykle méně cukrů. Jak zelenina, tak ovoce obsahují řadu ochranných látek, které jsou pro naše tělo velmi důležité, neboť se jedná často o antioxidanty a další látky s ochranným účinkem, které jsou schopny působit i proti některým druhům rakoviny. Samozřejmě je to vždy souhra mnoha a mnoha faktorů v našem organismu a také ve vnějším okolí, které na nás velkou měrou působí. Nicméně proč svému tělu nedopřát to, co mu neuškodí a naopak může jen pomoci. Zelenina navíc obsahuje vysoké množství vlákniny, která je pro naše zdraví také nezbytná. Dospělý jedinec by měl za den přijmout 30 g vlákniny. Zdrojem vlákniny jsou potraviny rostlinného původu: zelenina, ovoce a obiloviny. Vláknina nám pomáhá ke zdravému trávení, které má poté vliv na celý organismus, včetně imunity.

Technologické úpravy

Zeleninu je nejlépe konzumovat čerstvou, blanšírovanou či krátce povařenou, neboť tak si zachová nejvyšší množství cenných látek. Pokud ji upravujeme krájením, používáme ideálně keramický nůž, který na povrchu zeleniny nepůsobí oxidaci a tak nepůsobí úbytek cenných látek. Při vaření vaříme s pokličkou (výjimku můžeme udělat u nadýmavých druhů zeleniny – např. u květáku, brokolice, kde necháme při vaření takto odejít nadýmavé látky), protože poklička nám zkrátí dobu vaření, což je důležité. Čím kratší dobu tepelně upravujeme, tím více důležitých látek nám zůstane. Velice šetrné je též vaření v páře. Pokud nemáme možnost použít čerstvou zeleninu, vhodnou a zdravou alternativou je také zelenina mražená, která si při správném skladování zachovává většinu cenných látek. Z méně vhodných úprav se jedná zejména o grilování a pečení. Jsou to technologické úpravy, při kterých se používají nadměrné teploty, dochází ke ztrátám vitaminů a také k tvorbě karcinogenních látek, které poznáme podle zhnědlého či zčernalého povrchu. Takto upravenou zeleninu bychom neměly podávat zejména malým dětem.

Více informací o třídění a recyklaci odpadů najdete na stránkách www.jaktridit.cz, pokud vás zajímá vývoj a historie obalů, navštivte výstavu „Od věku sloužím člověku,“ která je k vidění v Národním zemědělském muzeu v Praze. www.nzm.cz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*