Seriál Orgány a strava: Jak souvisí naše orgány se stravou?


[Total: 1    Average: 5/5]

Úžasný zázrak, který ještě dlouho neprobádáme tak, jak bychom si přáli, a jak bychom například z pohledu zdravotnictví či medicíny potřebovali.

Je zapotřebí, abychom sledovali souvislosti, naslouchali projevům, nedostatkům, obtížím nebo také finálním projevům nemocí. Je důležité hledat cesty a způsoby, jak neřešit pouze projev obtíže, ale především jejich příčinu.

Ta může spočívat v celé řadě skutečností, které přibližuji níže, ale rovněž může souviset s našimi stravovacími návyky. Mnohaleté stravovací návyky, které nejsou vyloženě špatné, ale pro tělo jsou často nevyhovující, nás mohou dostat do drobných i vážnějších chronických obtíží. Je na nás, zda s tím chceme něco udělat.

Jak souvisí naše orgány se stravou

Já sám jsem se do svých 15 let potýkal s poměrně silnými alergiemi a respiračními obtížemi. Jelikož jsem se nespokojil s přístupem lékařů, hledal jsem sám způsoby, jak alergie vyřešit. Vysadil jsem ze stravy všechny mléčné výrobky, a tím jsem problém z 90 % vyřešil. Rád bych podotknul, že v té době jsem studoval sportovní gymnázium a měl denně i třífázové tréninky. Tím se v žádném případě lékařů nechci dotknout, jen se domnívám, že nezřídka svůj talent soustřeďují na části vytržené z kontextu celého organismu.

Hlavní faktory, které ovlivňují naše zdraví

Příčiny zdravotních problémů a neduhů se zrcadlí dle mého názoru a zkušeností v několika faktorech, které se navzájem prolínají, a jejichž význam se může v průběhu času u člověka měnit. Na prvním místě souvisí zdravotní neduhy s duševním a psychickým stavem, který je každodenní součástí našeho bytí.

To je důvod, proč jej zmiňuji jako první. Pokud nám něco brání ve šťastném prožívání života, je to stav většinou stálý a permanentní do té doby, než důvod odezní, nebo není odstraněn. I když přicházejí šťastnější a veselejší chvíle, podvědomě můžeme být permanentně v negativním psychickém rozpoložení, tzv. distresu*. Kde všude v dnešní době materialismu můžeme hledat původce stresu, to je otázka pro každého z nás, východisko je často jednoduché: RESTART**.

Na druhém místě zdraví souvisí s naším dechem

Dech nás provází v každé vteřině dne i noci. Pokud jsme ve stabilním stresu, náš dech se upozaďuje a stává se stereotypně povrchovým. Nedostatečné okysličení organismu může vést v průběhu let k řadě vážných chronických poruch a komplikacím. Opět se můžeme společně ptát: Dýcháme tak, jak bychom měli? Sportujeme? Chodíme na hory nebo někam na čerstvý vzduch? Věnujeme sobě i rodině čas v podobě různých aktivit, při kterých dáme zapomenout na běžné denní starosti a otevřeme náš dech i mysl!?

Třetí místo zaujímá voda

Denně vypijeme, a v potravinách zkonzumujeme, přibližně 3 až 4 litry vody. Bez vody bychom zůstali naživu pouze několik dní. Voda je blahodárná a tělo obohacující. Samozřejmě za předpokladu, že pochází ze zdroje, který není kontaminován. Mám trochu dojem, že jsme si navykli vodu prostě mít. Voda je velký dar, kterého je potřeba si vážit.

Otázka k zamyšlení zní, co děláme pro to, abychom vodu zachovali sobě samým i příštím generacím? Zamyslete se, jakou používáme drogerii, v čem pereme nebo myjeme nádobí, zda třídíme odpady, používáme hormonální antikoncepci, jakým obalům dáváme přednost, jaké potraviny konzumujeme. Mimo jiné, víte, jak jsou různé potraviny nákladné na spotřebu vody? To vše jsou otázky, které se mohou zdát pro nás obtěžující, ale s  vodou – její kvalitou a dostupností velmi úzce souvisí!

Na čtvrtém místě je strava

Bez stravy se obejdeme týdny. Přesto všechno můžeme stravou v našem těle mnohé ovlivnit a také, aniž bychom o tom mnohdy věděli, to děláme. Jak můžeme stravou naše zdraví ovlivnit – to je téma, kterému se budeme věnovat celý tento rok.

Pokusím se pro vás postupně připravit celou řadu srozumitelných článků, které by měly přiblížit, jak a co jíst v průběhu celého roku, abychom našemu organismu vycházeli vstříc a neházeli mu „klacky pod nohy“.

Je tady zimní období – jak posílit v našem těle orgány, které to potřebují?

Jelikož je to aktuální a zima snad konečně dorazí, pojďme si k ní něco povědět. V zimě bychom měli obzvláště dbát a starat se o naše ledviny a močový měchýř. Jsou v tomto období náchylné k onemocnění. Naše vitalita spočívá především ve zdravých ledvinách! Močovému měchýři i ledvinám jednoznačně prospějí čaje z bylin, které jsme si přes léto sbírali a sušili.

Můžete rovněž pravidelně zařazovat:

  • křížaly z jablek a hrušek
  • každý den hrnek cikorkové nebo obilné kávy
  • více mořských i sladkovodních ryb (alespoň 2x týdně)
  • více mořských řas, například v polévkách – nori, vločky nebo sushi
  • nebojte se v zimě více péct zeleninu i maso – organismus teplo potřebuje
  • kompoty, které jste si na podzim tak pracně zavařili, konečně OTEVŘETE!
  • vařte celé obiloviny – zvláště oves je plný síly!

Kterým potravinám bychom se měli spíše vyhýbat?

Ač to zní na první pohled rozporuplně, rozhodně to nepřehánějte s tropickým ovocem. Globalizace je jistě skvělá a díky ní máme v zimě mandarinky, rombutany, papaye, banány, kaki atd., ale je to ovoce rostoucí na velmi teplých místech, své konzumenty má za úkol ochlazovat.

V zimním období podpoříme orgány konzumací kořenové zeleniny, která má rovněž tendenci nás zahřívat.

Rovněž uvažte množství konzumovaných vitamínů v tabletkách. Podle Hermana Aihary z knížky „Kyseliny a zásady“ může velké a pravidelné množství vitamínů způsobovat acidózu.

    • Vitamín A je obsažen například: v játrech, tykvích, v celeru a petrželi, v bylině šisu – perile, v mrkvi, řase nori, řase wakame nebo pelyňku.
    • Vitamíny skupiny B jsou obsaženy: v hnědé rýži, ječmeni, pšenici, vlašských ořeších, v sezamovém semínku, fazolích adzuky, v zelí nebo lopuchu.
    • Vitamín C je obsažen: v červené paprice, v mrkvové nati, petrželi, špenátu, v mladých naklíčených semínkách, v ume octu, pickles a kvašené zelenině, nebo také např. ve vojtěšce nebo v řeřiše, která i v zimních měsících stále roste ve sklenících (více v našem článku „Vitaminové bomby proti zimním nachlazením“).

*Stres můžeme rozdělit na pozitivní eustres, který nás do jisté míry podněcuje k lepšímu výkonu. Pak je to v textu zmíněný distres, který na nás z dlouhodobého hlediska působí velmi negativně a náš výkon snižuje.

**Pozitivní restart můžeme vidět v podobě dovolené, změny zaměstnání, odpuštění v rodině a narovnání vztahů, pravidelného sportu, pozitivní změny stravovacích návyků, změny bydliště apod.

Autorem článku je Jakub Pawlas

Tento článek je součástí seriálu "Orgány a strava". Přečtěte si také další díly tohoto seriálu:
Seriál Orgány a strava: Chutě a orgány Seriál Orgány a strava: Játra a naše strava, emoce

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*