Alkoholické nápoje – Úvod

Otázka pití alkoholických nápojů a jejich vlivů na zdraví konzumentů je značně složitá. Základní látka, která dala alkoholickým nápojům svůj název, tedy alkohol etanol, je látka jedovatá. O faktu, že se lze alkoholem (tedy alkoholickým nápojem), otrávit, určitě nikdo nepochybuje. Na druhou stranu, mírné množství alkoholu má na cévy prokazatelně příznivý efekt. To se ale týká jen střídmé konzumace a nikoliv nárazové nebo nestřídmé konzumace.

alkoholicke napoje_vliv na zdravi

Alkoholické nápoje pro naše zdraví

Pivo

Je nejbohatším zdrojem minerální látky křemíku,obsahuje i hodně draslíku. Dále je bohaté na vitaminy skupiny B. Pivo je snadno stravitelné a patří mezi tzv. bezezbytkové potraviny.

Víno

Obsahuje látku resveratrol, která je obsažena v jadérkách modré vinné révy. Tato látka patří mezi polyfenoly a je nejen antioxidantem, ale dle některých studií působí ochranně na buňky, tkáně, orgány a celý organismus. Vína podporují trávení, mají také uklidňující a preventivní účinek při poruchách látkové výměny (např. cukrovce) , anémii, některých žaludečních chorobách aj.

Destilát

Jde o alkoholické nápoje, jejichž etanol pochází ze zkvašené tekutiny nebo zkvašené zápary. Chuť destilátu by měla pocházet ze zpracovaných surovin. Jednosladová whisky obsahuje kyselinu ellagovou, jenž má antioxidační účinky.

Proč pít alkoholické nápoje?

Samozřejmě pití alkoholických nápojů můžeme zdůvodnit společenskou nutností, například u přípitku. Dále jako podporu jídla u aperitivů a digestivů.

Všeobecně lze tvrdit, že s výjimkou decentního pití ve společnosti k projevení úcty, alkohol k pití doporučit nelze.

alkoholicke_napoje_rizika

Pozor na zdravotní rizika!

Je všeobecně známý fakt, že alkoholické nápoje, přesněji etanol v nich obsažený, dokáží pří požití malého množství navodit krátkodobě stav uvolnění, někdy až euforie. Ve větších dávkách však přivodí ztrátu koordinace pohybu (působí na mozeček), sníží vnímavost, utlumí rozhodovací schopnosti, prodlouží reakce a může přivodit také deprese nebo dokonce agresivitu.

Alkohol je příčinou mnoha úrazů, vede ke vzniku duševních chorob, způsobuje onemocnění trávicího traktu, kardiovaskulární onemocnění, poruchy imunity a v neposlední řadě má za následek reprodukční a prenatální poškození.

Při oxidaci metanolu v lidském organismu, což je proces při „odbourávání alkoholu v lidském těle“, vzniká jedovatý acetaldehyd, který je jednou z příčin nepříjemných stavů, známých jako „kocovina“. Po požití alkoholu dojde k jeho rychlému vstřebání zejména v tenkém střevu a hromadí se v krvi, neboť proces jeho odbourávání je mnohem pomalejší než je vstřebání. Část alkoholu přechází do krve přímo z žaludku a dostává se rychle do mozku. Působení na mozek je příčinou rychlého opojení při pití na lačný žaludek. Tučná jídla, jako např. maso a sýry, zpomalují přechod alkoholu do krve. Naopak cukry a oxid uhličitý vstřebávání do krve urychlují. Maximální koncentrace v krvi je dosaženo hodinu po konzumaci. Zdravý člověk metabolizuje alkohol především v játrech jaterními enzymy (alkoholdehydrogenásou). Asi 5-10 % požitého alkoholu se vylučuje potem, močí a dechem, což je i příčina „alkoholového“ ranního dechu po vydatnějším večerním pití.

Lidský organismus si dokáže na přísun alkoholických nápojů postupně přivykat, až se na přísunu alkoholických nápojů vytvoří závislost. Příznaky počínající závislosti jsou například zvětšující se množství alkoholu, které člověk potřebuje, aby se „opil“, a častější potřeba příjmu alkoholických nápojů. Závislost na příjmu alkoholických nápojů, známá pod pojmem alkoholismus, nevznikne jednorázově, ale vyvíjí se postupně, navíc různě dlouho.

U mužů lze za relativně rozumnou denní dávku alkoholu považovat 2-3 dl vína (maximálně však v přepočtu 30 g čistého alkoholu), ženy mají ale aktivitu alkoholdehydrogenasy nižší, proto by max. dávka čistého alkoholu měla být do 10 g

Dalším problémem konzumace alkoholických nápojů může být jejich kalorická hodnota. Jen pro srovnání. Zatímco tuky obsahují 9 kcal na gram, cukry a bílkoviny obsahují 4 kcal na gram, alkohol obsahuje 7 kcal na gram. Je tedy nutné počítat s poměrně vysokou kalorickou hodnotou alkoholických nápojů a to i tehdy, kdy bychom to vzhledem k jejich „nesladké“ chuti nečekali. Obecně lze říci, že čím více % alkoholu nápoj obsahuje, tím je kaloričtější.

alkoholicke napoje_druhy

Jaké máme druhy alkoholických nápojů?

Alkoholické nápoje jsou nápoje, které obsahují více než 0,75 objemových procent etanolu (tzv.alkoholu). Etanol je z chemického hlediska druhý nejnižší alkohol. Jedná se o bezbarvou, vysoce hořlavou kapalinu. Základem výroby alkoholických nápojů je etanolové kvašení. Enzymy kvasinek mění cukry na etanol a oxid uhličitý.

Mezi alkoholické nápoje řadíme:

Pivo

Jedná se o kvašený nízkoalkoholický nápoj vyráběný ze sladu, vody a chmele za pomocí pivovarských kvasinek.

Slad = sladovaná obilná zrna ječmene, pšenice nebo jiných obilovin

Druhy piva:
  • Podle surovin – pšeničné, ječmenné, rýžové atd.
  • Podle barvy – světlé, tmavé, řezané (kombinace světlého a tmavého)
  • Podle extraktu v mladině – různě stupňovitá piva
Tržní druhy piva:
  • Konzumní piva – obsah extraktu v původní mladině do 6 % hm.
  • Výčepní piva – obsah extraktu v původní mladině je 7-10 % hm.
  • Ležáky – vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 11-12 % hm.
  • Portery - obsah extraktu v původní mladině je 18 % hm.
  • Kvasnicové pivo – vyrobené dodatečným přídavkem čisté kvasničné kultury
  • Pivo se sníženým obsahem alkoholu – nejvýše 1,0 % hm. (1,2 % obj.)
  • Nealkoholická piva – nejvýše 0,4 % hm. (0,5 % obj.)
  • Piva z jiných obilovin

Víno

Nápoj vzniklý kvašením čerstvých rozdrcených či nerozdrcených vinných hroznů nebo hroznového moštu.

Dělení vína dle suroviny:
  • Révové – vyrábí se vinné révy
  • Ovocné – vyrábí se zkvašením moštu nebo plodů ovoce – např. jablečné víno, rybízové víno atd.
  • Sladové – vyrábí se kvašením výluhu drceného sušeného pivovarského sladu pomocí sulfitových kvasinek
  • Medovina – vyrábí se kvašením roztoku medu, na výrobu 1000 l medoviny by mělo být použito 280 kg včelího medu
  • Bylinné – nápoj vyrobený z cukru zkvašeného s přídavkem vody a výluhu z bylin
Dle barvy se víno dělí:
  • Bílé víno – vyrobeno z bílých, červených, popř. i modrých hroznů, ale bez nakvášení
  • Růžové víno – vyrobeno z modrých hroznůkrátkým nakvášením, nebo ze směsi bílých, červených i modrých hroznů
  • Červené víno – vyrobeno pouze z modrých hroznů nakvášením ve speciálních kvasicích tancích za použití vyšší teploty
Dle obsahu cukru:
U vín:
  • Suché: nejvýše 4 g zbytkového cukru / litr
  • Polosuché: 4,1–12 g zbytkového cukru / litr
  • Polosladké: 12,1–45 g zbytkového cukru / litr
  • Sladké: minimální obsah 45 g zbytkového cukru / litr – většinou jde o speciální vína určená pro dlouhé zrání s nižším obsahem alkoholu (7-11 %)
U sektů:
  • "brut nature" "přírodně tvrdé": méně než 3 g cukru / litr (po druhotném kvašení cukr nebyl dodán)
  • "extra brut" "zvláště tvrdé": 0–6 g cukru / litr
  • "brut" "tvrdé": obsah cukru nižší než 12 g cukru / litr
  • "extra sec" ("extra dry") "zvláště suché": 12–17 g cukru / litr
  • "sec" "suché": 17–32 g cukru / litr
  • "demi-sec" "polosuché": od 32–50 g cukru / litr
  • "doux" "sladké": více než 50 g cukru / litr
Dle třídy a druhu
  • Odrůdové víno (nebo jen “Víno”, dříve  tzv. “Stolní víno” – staré označení )– nejnižší kategorie (7-11 % obj. alkoholu), vyrobeno z neověřených hroznů z kterékoliv země EU
  • Jakostní víno – lze vyrábět pouze z moštových odrůd révy vinné
  • Víno s přívlastkem – přívlastkem může být “kabinetní”, “pozdní sběr”, “výběr z hroznů”, “slámové” apod.
  • Aromatizované víno (vinný aperitiv, vermut, hořké aromatizované víno) – nápoj aromatizovaný pomocí přírodních aromatických látek
  • Likérové víno – z hroznového moštu nebo z vína za přídavku destilátu
  • Dealkoholizované víno – nápoj z vína, u něhož byl snížen obsah alkoholu na 0,5 % obj. či méně
  • Perlivé víno – vyrábí se z hroznů a moštů, přetlak je vyvolaný přírodně nebo dosycený uměle
  • Šumivé víno – vyrobeno prvotním nebo druhotným alkoholovým kvašením z čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu nebo vína

Tzv. tvrdý alkohol 

Sem patří destiláty, pálenky, lihoviny a likéry.

Samostatnou skupinu pak tvoří míchané nápoje neboli koktejly, které se nejčastěji míchají z destilátů a lihovin, nejsou ale výjimkami míchané nápoje i z vín, např. citronová bowle míchaná z bílého i červeného vína současně. Existují také míchané nápoje z piva.

Samostatným dělením je pak dělení podle příležitostí, kdy alkoholické nápoje pijeme:

Aperitivy se podávají asi čtvrt hodiny před jídlem, pro vyvolání větší chuti na jídlo a pro rozproudění konverzace.
Digestivy se podávají naopak po skončení jídla a jejich úkolem je zklidnění žaludku a podpora trávení.

V čem hledat rozdíly?

Rozdíly mezi alkoholickými nápoji jsou velmi markantní. Nejpodstatnějším rozdílem je právě obsah alkoholu v jednotlivých alkoholických nápojích a výchozí surovina.

Nejmenší obsah alkoholu mají všeobecně piva, nejčastěji mezi 4-5%.. Zajímavostí je tzv. nealkoholické pivo, což není pivo zcela bez alkoholu, ale v EU může být s alkoholem do 0,5%.

U vín se obsah alkoholu pohybuje obvykle kolem 12% - 15% alkoholu (norma je 8,5 – 15 %)
Lihoviny musí mít obsah alkoholu minimálně 15 %, u destilátů a likérů bývá většinou 40 %, u emulzních likérů kolem 20 %.

Rozdíly je dále možno hledat ve výrobě jednotlivých alkoholických nápojů.

Pivo nebo víno nebo tvrdý alkohol?

Tato otázka se velmi složitá a závisí na preferencích daného spotřebitele. Proto není možno na ni jednoznačně odpovědět.

Bílé nebo červené víno?

Kombinace vína a jídla je velmi důležitá:

  • bílá vína se obvykle podávají se světlým masem (ryby, drůbeží, telecí maso, světlé omáčky, čerstvé světlé sýry)
  • červená vína s tmavými pokrmy

Víno se nehodí k jídlům okyseleným octem, čokoládovým polevám, zavařeninám, vajíčkům, červené víno k pokrmům nasáklým mořskou vodou.

Alergeny

Etanol může zvýšit pravděpodobnost vzniku anafylaktického šoku v reakci na jiné potraviny.

.Dle studií nejčastěji alergii podobné reakce vyvolává červené víno, whisky a pivo. To je nejčastěji způsobováno obsahem těchto látek: histamin, kvasinky, siřičitany, aditiva a rostlinné alergeny (např. bílkoviny z použitých obilovin).

alkoholicke napoje_tipy a triky

 

Tipy a triky s alkoholickými nápoji

  • pokud chceme upéct ozvláštněný jablečný štrúdl – jablka nakrájená na plátky předem naložíme do vína a necháme pár hodin marinovat
  • chceme-li dosáhnout vysokého lesku fondánu, potřeme ho alkoholem čiré barvy (např. vodka, bílý rum)
  • skvrna od červeného vína se dobře odstraní politím vínem bílým

alkoholicke napoje_zajimavosti

 

Víte, že ...

 Trendem posledních let je obsah etanolu v alkoholických nápojích pomalu snižovat, a to zejména u tvrdého alkoholu.

Líh a lihoviny jsou skupinou, která díky vysoké spotřební dani na etanol (285 Kč na litr ethanolu 100 % obj.) svádí některé „výrobce“ k falšování. V roce 2012 proběhla známá methanolová aféra, kdy otravě alkoholem podlehlo několik desítek lidí.

Známé portské víno údajně vzniklo v 17. století tak, že kvůli častému zkažení se vína při převozu na lodích z Portugalska do Anglie, do něj začali přidávat portugalskou pálenku. Víno pak bylo nejen silnější s výraznější chutí, ale hlavně odolnější na změny teplot při přepravě.

Přípitek vznikl někdy ve středověku. Tehdy se poháry plnily až po okraj na znamení štědrosti hostitele. Ale i tak hrozilo, že pohár bude otráven. Proto vznikl rituál, při kterém se poháry přiblížily k sobě a stolovníci odlili trochu nápoje do vedlejšího poháru. U toho bylo potřeba, aby se vzájemně dívali do očí a neuhnuli pohledem. Kdo odmítal přiťuknutí nebo se nedokázal dívat do očí, byl považován za nedůvěryhodného.

U přípitků dnes musíme rozlišit, ve které zemi se nalézáme. Zatím co u nás je jedno, zda přípitek vypijeme do dna, nebo z něj upijeme, v některých zemích se v přípitku jen sotva že „smočí rty“, pak v jiných je nedopití přípitku považováno za hrubou urážku.

Lidi dělíme podle jejich vztahu k alkoholu do čtyř skupin: abstinenti, konzumenti, pijáci a osoby závislé.

  • Abstinenti jsou osoby, které z jakéhokoli důvodu striktně odmítají konzumaci veškerých alkoholických nápojů
  • Konzumenti pijí příležitostně, na žízeň nebo ze společenských důvodů; neopíjí se a bez alkoholu se klidně obejdou
  • Pijáci jsou jedinci, kteří pití potřebují k dosažení dobré nálady, jejich spotřeba alkoholu může stoupat, ale ještě ji dovedou kontrolovat
  • Osoby závislé jsou jedinci, kteří si bez konzumace alkoholu nedovedou představit existenci a nedokáži již pití ovládat, přes závažné problémy, které jim konzumace alkoholických nápojů působí.

V posledních letech někteří výrobci začínají nabízet míchané alkoholické nápoje určené k přímé spotřebě. Tyto výrobky většinou obsahují méně než 15 % obj. etanolu. Vyrábí se mícháním lihoviny s nealkoholickou složkou a přidáním dalších složek. Tyto nápoje jsou vítanou alternativou koktejlů a long dringů, které jsou nabízené v barech.

alkoholicke napoje_druhy

Alkoholické nápoje jsou velmi starou záležitostí.

Dějiny pití alkoholu jsou neodmyslitelně spjaty s dějinami lidstva. Alkohol tak naši společnost vlastně provází odjakživa. Sloužil nejen k pobavení, ale např. i při náboženských obřadech, nebo k léčebným účelům.

Kvašené nápoje jsou známy již okolo roku 7000 př. n. l. ze staré Číny. Indové dokonce o pár tisíc let později získávali pálenku z rýže. Kolem roku 2700 př. n. l. byl v Babylónii znám kult bohyně vína. Alkoholický nápoj s dlouhou historií je též medovina, znali ji již staří Keltové, Germáni i Římané.  V 16. a 18. století se alkohol používal často v lékařství. Následně pak v 18. století britský parlament schválil výrobu lihovin z obilí. Došlo k velkému rozvoji výroby alkoholu, s tím však souvisela i závislost na alkoholu, která přinesla společenský problém. V období 19. století vznikala hnutí, která byla pro totální prohibici, následně pak v roce 1920 Spojené státy vydaly zákon na zákaz výroby, prodeje, vývozu a dovozu alkoholických nápojů. Tento radikální zákaz však následoval ilegální trh a v roce 1933 byla prohibice zrušena.

Pivo

 Pivo je nejstarší kulturní nápoj lidstva. O tomto nápoji máme první písemné zmínky již od dob Sumerů. Nejstarší spolehlivé záznamy o vaření piva jsou staré 5000 let. Starověké pivo již obsahovalo slad připravený za tepelné úpravy, i když jeho chuť byla poněkud jiná. K výrobě se tehdy nepoužíval chmel a tak nápoj postrádal svou typickou hořkost. Představa o vynalezení zkvašeného nápoje je z dob, kdy lidé ukládali obilí do různých nádob a občas se stalo, že do nádoby natekla voda a tak se započal proces kvašení. Ječmen pšenice a proso se používali k výrobě chleba a poté i na výrobu kvašených nápojů. Z hlediska pivovarnictví existují první doklady z doby okolo 3000 př. n. l.

Víno

Některé záznamy hovoří o víně již v období mezi 6000 – 5000 př. n. l. Předpokládá se, že později v 7. století i franský kupec Sámo obchodoval s vínem. Další záznamy hovoří také o Slovanech, kteří kromě obilovin pěstovali i vinnou révu. Následně vyrobené víno bylo používáno k liturgickým účelům. K významnému rozšíření pěstování vinné révy došlo v období po příchodu Cyrila a Metoděje. V pozdějším období se o rozvoj produkce zasloužil Karel IV., který v roce 1370 zákonem omezil dovoz vína a tím podpořil zakládání vinic.

Čistý alkohol

Byl pravděpodobně poprvé získán až v 10. století, kdy Arabové vynalezli proces destilace a dostal název "al kuhol" - což je arabský výraz pro "něco nejlepšího" a od té doby máme k dispozici silnější vína a tvrdý alkohol.

Alkohol vstoupil do lidského života z toho důvodu, že v prvopočátku lidem pomáhal a zpříjemňoval život. Lidem z počátku vyhovovaly ty vlastnosti alkoholu, jichž bylo možno využít v lékařství.

0 komentářů u „Alkoholické nápoje

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


    *