Druhy a rozdělení zeleniny
Zeleninu dělíme nejčastěji podle části rostliny, pro kterou je především pěstována a konzumována, u některé zeleniny konzumujeme více částí, proto patří i do několika druhů.
Plodová zelenina
Plodová zelenina je taková, která má jedlé plody. Dělíme jí na dvě skupiny:
Pravé bobule rostlin čeledi lilkovitých
Rajče
V 16. století, přesněji ve dvacátých letech, přivezli žlutá a červená rajčata španělští dobyvatelé do města Sevilla. Brzy tamní kuchaři zjistili, že výborně chutnají s česnekem, cibulí a olivovým olejem. Odtud se rajčata rozšířila do španělských enkláv v Itálii, severní Africe a na Středním východě.
Paprika
Původně pochází ze Střední a Jižní Ameriky. Existuje více než 100 druhů. Papriku používali již peruánští indiáni před více než 3 tisíci lety. Na našem území se začala paprika pěstovat již od konce 16. století.
Lilek
Původně rostl v subtropické Africe, následně byl rozšířen do Asie, resp. do Číny cca před 500 lety před Kristem. Lilek může dosáhnout váhy až 2 kilogramů.
Nepravé bobule rostlin čeledi tykvovitých
Tykev
Do Evropy se dostala koncem 15. století z Jižní Ameriky. Jeden ze druhů tykve byl pro své léčivé účinky pěstován za vlády Karla Velikého.
Okurka
Okurky pochází z jižní Asie oblast dnešní Indie a Číny, odkud se rozšířily do celého světa. U nás vešly ve známost ve středověku kolem 16. století
Meloun
Původně rostl v oblastech subtropické Afriky. Z období starého Egypta je znám vodní meloun.
Cuketa
Též také cukina, vznikla šlechtěním tykve obecné v Itálii.
Kořenová zelenina
Kořenová zelenina je bohatá na sacharidy, ovšem obsahuje menší množství vitaminu C. Velmi snadno se skladuje a místo vaření je lepší ji dusit nebo připravit v páře.
Patří mezi ni mrkev, petržel, řepa, celer, tuřín, ředkvička, nebo křen.
Mrkev
Prapůvodní barva je fialová a bílá. V 17. století byla vyšlechtěna přes žlutou a červenou do barvy, jak ji dnes známe. Jako kulturní rostlina byla známa již před 2000 lety.
Petržel
Pochází z východního Středozemí a rozšířila se do celého mírného pásma.
Řepa
Pochází ze západní Asie a oblastí kolem Kaspického moře.
Celer
Celer znali již obyvatelé starověkého Egypta, Římané a Řekové. V té době byl symbolem smutku a smrti. Byl zasvěcen bohům podsvětí.
Tuřín
Vznikl jako kříženec hlávkového zelí a vodnice. Je vhodný do polévek.
Ředkvička
Pochází z Asie. Vyskytovala se hodně ve Středomoří. U nás se začala používat koncem 18. století.
Křen
Křen se vyskytuje na Novém Zélandu, v oblastech Eurasie, Severní Afriky, Severní Ameriky. Strouhaný křen se používá např. při chřipce, na zanícené klouby, při zápalu plic aj.
Listová zelenina
Z listové zeleniny se konzumují buď listy nebo stonky. Bývá častěji konzumována syrová v nejrůznějších míchaných salátech. Obsahuje velké množství chlorofylu. Řadíme sem salát, chřest, celer, zelí, čínské zelí, špenát.
Salát
Pochází ze Středomoří, odkud ho k nám přivezli mniši, kteří ho tam pěstovali ve svých zahradách.
Zelí
Pochází ze Středomoří. Bylo běžně známo ve Střední Evropě již v raném Středověku (konec 8. století našeho letopočtu).
Čínské zelí
Do Evropy se pekingské zelí dostalo poměrně pozdě, někdy koncem 18. století. Teprve až ve dvacátém století se začalo s jeho masivním pěstováním.
Špenát
Pochází z jihozápadní Asie, Přes Sýrii a Arábii se dostal do Severní Afriky, dále do Španělska a postupně celé Evropy.
Lusková zelenina
Pěstuje se pro lusky či plody. Obsahuje vysoké množství bílkovin, proto je vhodná pro vegetariány. Mezi luskovou zeleninu řadíme hrách, fazole, čočku, sóju
Hrách
Původem je z východního Středomoří. V Evropě je znám již z období neolitu.
Fazole
Pochází z Nového Světa, odkud se postupně dostaly do všech koutů světa.
Čočka
Pochází z Přední Asie, je součástí lidské potravy od neolitu. Má nejvyšší obsah bílkovin ze všech rostlin.
Sója
Byla známa již před 5 000 lety. Její domovinou je Asie.
Cibulová zelenina
Konzumuje se část nazývaná cibule. Má velké množství antibakteriálních látek. V kuchyňských receptech má četné využití. Řadíme sem cibuli, česnek, pórek, pažitku, šalotku
Cibule
Cibule byla známa již za Sumerů, zmínka o ní je např. i v učených knihách starověké Indie a Číny.
Česnek
Pochází z oblastí Mongolska a Kirgizské stepi, odtud se dostal do Číny. V hojné míře byl používán ve starém Egyptě.
Pórek
Pochází z jižní Evropy a jihozápadní Asie. Byl pěstován již Egypťany, Řeky, Římany.
Košťálová zelenina
Košťálová zelenina jsou rostliny rodu brukev z čeledi brukvovité. Mají ztloustlou lodyhu, kterou nazýváme košťál. Do této skupiny řadíme zelí, kapustu, květák, brokolici, kedlubnu.
Kapusta
Byla známa již v antice. Kapustu pěstovali Egypťané.
Brokolice
Pochází ze Středomoří, její blahodárné účinky znali již staří Římané.
Květák
Pochází z dnešního Kypru, součástí stravy je již od 6. století před naším letopočtem.
Lahůdková zelenina
Mezi lahůdkovou zeleninu řadíme například chřest, fenykl, artyčok, rebarboru, kukuřici cukrovou.
Chřest
Jedná se o mladé šupinaté výhonky vytrvalé rostliny, které mají bílou, narůžovělou nebo světle zelenou barvu. Chuť je jemná až nasládlá.
Fenykl
Fenykl pochází z jižních oblastí Evropy. Jeho listy vytváří bulvy, které mají silně aromatickou vůni a chuť. Většinou je zbarven dozelena, ale může být i bílý. Je potřeba jej včas spotřebovat, jinak hnědne. Používá se jak tepelně upravený, tak ve studené kuchyni.
Artyčok
Artyčok je typický svou bodlákovitou hlavicí. Každý, kdo s jeho úpravou má již zkušenosti, ví, že je potřeba určitý trénink k tomu, než se jej naučíme správně opracovat. Ke konzumaci se totiž používá jen srdíčka (dužnina) a dužnaté listeny poupat. Rozlišují se různé odrůdy, mohou být fialové, zelené, ale i bílé. Syrový artyčok je téměř bez vůně a chuti.
Zelenina dle druhu
České výrobky x zahraniční
Český spotřebitel je v dnešní době zvyklý na geografickou rozmanitost původu základních potravin. Naše možnost výběru z obrovské škály produktů je však vykoupena krom sporné chutě či vůně dovážených produktů také dalšími problémy. Pokud si uděláme v prosinci zeleninový salát z dovezených paprik, rajčat či okurek, tak obsah vitaminů a minerálů může být nižší v porovnání se sezónní zeleninou.
Bio versus konvenční
O tom, zda je bio zelenina pro vás lepší či horší vás tu přesvědčovat nebudeme. My vám tu s jistotou můžeme říct jen to, že bio zelenina by neměla být hnojena průmyslovými hnojivy.
Bio zelenina, která se prodává, musí být označena bio logem. Ve specializovaných prodejnách biopotravin je vám prodejce povinen předložit certifikát o původu prodávaných produktů.
Čerstvá versus mražená
Zelenina chutná nejlépe čerstvá, o tom není sporu. Vhodnou alternativou, především v zimních měsících, může být kvalitní česká mražená zelenina. Dávno jsou pryč doby, kdy se zamrazovala podřadná zelenina nebo dokonce ta, která se neprodala v čerstvém stavu. Několik výzkumů dokonce prokázalo, že „čerstvá“ zelenina dovážená přes půl kontinentu obsahuje méně živin než ta naše česká mražená, která je zamražena několik málo hodin po sklizni.
Čerstvá versus konzervovaná
Jak již bylo výše uvedeno, nejlepší je pro nás zelenina čerstvá, jelikož při konzervaci dochází k větším ztrátám živin. V současné době je kladena pozornost na šetrné technologické postupy při konzervování. Tím je zajištěno, že ztráty důležitých živin jsou v současné době nižší než v dobách předchozích. Díky konzervované zelenině máme kvalitní náhradu čerstvé zeleniny po celý rok.