Encyklopedie potravin: Tuky rostlinné

Tuky rostlinné

Tuky jsou estery glycerolu a tří mastných kyselin. Pro lidské tělo jsou hlavním zdrojem energie a patří mezi základní živiny. Pro organismus představují zásobní a energetický substrát. Mastné kyseliny mají v lidském těle mnoho funkcí mimo jiné např. strukturální a regulační. Jsou součástí fosfolipidů v buněčných membránách, ovlivňují jejich tekutost a propustnost a dále ovlivňují funkci jejich receptorů. Uplatňují se v procesu srážení krve, regulaci cévní stěny nebo při zánětlivých reakcích jako obrana organismu.

Tuky jsou deriváty mastných kyselin a alkoholů. Pro lidské tělo jsou hlavním zdrojem energie a patří mezi základní živiny. Pro organismus představují zásobní a energetický substrát. Mastné kyseliny mají v lidském těle mnoho funkcí. Jsou součástí fosfolipidů v buněčných membránách, ovlivňují jejich tekutost a propustnost a dále ovlivňují funkci jejich receptorů. Uplatňují se v procesu srážení krve, regulaci cévní stěny nebo při zánětlivých reakcích jako obrana organismu.

Při nákupu rostlinných tuků bychom se neměli řídit jen cenou, rozhodující je kvalita a také způsob jejich využití. Díky následujícím radám půjdeme v supermarketu na jistotu.

Skladování hotových pokrmů z rostlinných tuků

Tuky se přidávají prakticky do všech pokrmů, ať se jedná o pokrmy teplé nebo studené kuchyně.

Vždy se snažte vařit akorát, aby Vám žádné pokrmy nezbyly. Při jejich skladování dochází ke zbytečným ztrátám živin. Pokud je opravdu nutné pokrmy skladovat, dejte je do uzavřené nádoby a do ledničky. Před dalším použitím zkontrolujte senzorické vlastnosti (vzhled, vůně, konzistence, chuť) a pokud se pokrm vzhledově změnil, je na něm viditelná plíseň či zapáchá, raději ho vyhoďte.

V naší běžné středoevropské kuchyni je běžně obsaženo okolo 60 % skrytých tuků a to nejčastěji v mase, uzenářských či lahůdkářských potravinách a většina z nich je živočišného původu a mají tedy vyšší obsah nasycených mastných kyselin. Zastoupeny zde mohou být i ztužené tuky, které nejsou zdraví prospěšné, protože obsahují trans mastné kyseliny.

Myslet bychom ale měli i na příjem tuků ze sladkých potravin. Jedná se zejména o čokoládu a nejrůznější cukrářské výrobky a další sladkosti, zejména pak oplatky s náplní či polevou. U některých osob se čas od času objevuje neodolatelná chuť na sladké, často se s ní můžeme setkat u některých obézních lidí, u osob depresivních nebo neurotických, a nebo také u žen s premenstruačním syndromem. Často je to dané tím, že dochází k poruše tvorby serotoninu, který slouží k přenosu nervového vzruchu a výrazně ovlivňuje psychiku. Lidé, kteří mají poruchu tvorby serotoninu, často trpí neodolatelnou chutí na sladké. Při příjmu sladkostí totiž dochází k vyššímu vylučování aminokyseliny tryptofanu, ze kterého se pak v mozku tvoří serotonin. A pokud neodoláme čokoládě, tak zde je další efekt - čokoláda obsahuje kakaový extrakt, který obsahuje ještě další látky, které též pomáhají zvýšit hladinu tryptofanu. Není tedy divu, že v zátěžových situacích má řada z nás potřebu čokolády. Vždy je ale potřeba myslet na staré známé: „Všeho s mírou.“.

Více informací o třídění a recyklaci odpadů najdete na stránkách www.jaktridit.cz, pokud vás zajímá vývoj a historie obalů, navštivte výstavu „Od věku sloužím člověku,“ která je k vidění v Národním zemědělském muzeu v Praze. www.nzm.cz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*