Medailonek autora: Nutriční terapeutka Andrea Řepová


Původní profesí farmaceutická laborantka se při práci s pacienty soustředila na volně prodejná léčiva a v laboratoři pak na přípravu různých lékových forem.

Později vystudovala obor nutriční terapeut. Již během své praxe na oddělení léčebné výživy v Ústřední vojenské nemocnici byla součástí nutričního týmu.

V současné době se věnuje zejména výživě, v loňském roce získala osvědčení Poradce pro výživu. Své zdravotnické vzdělání doplnila navíc o certifikovaný kurz laktačního poradenství, který jí umožňuje pomáhat maminkám zvládat nesnáze spojené s kojením.

Ve volném čase se věnuje svému synovi, zaměřuje se na zdravý životní styl a zajímá se o psychologii, která je její velkou vášní. S oblibou využívá znalostí ze svých dvou oborů a říká: „Nemoc a výživa spolu často úzce souvisí.“

Jakou roli hraje ve Vašem životě jídlo?Medailonek autora: Nutriční terapeutka Andrea Řepová

Musím se přiznat, že patřím mezi ty, kteří si to bez jídla nedokáží představit. Nemám tím na mysli fakt, že jídlo je základní podmínkou života, to je jasné, ale spíše jej vnímám jako radost a tak se o něm i snažím přemýšlet. Je naprosto přirozené a zdraví prospěšné, mít jídlo rád a dávat si na něm záležet. Nejen, že to prospívá tělu, ale skutečně i duši. Když o sebe pečujeme, i co se jídla týče, máme ze sebe lepší pocit, máme se víc rádi a to se přece vyplatí.

Jaká je Vaše oblíbená kuchyně, příp. konkrétní jídla?

Mám ráda většinu kuchyní, protože každá je něčím jiným zajímavá. Nedávno jsem třeba objevila kouzlo vietnamské kuchyně. Nemám na mysli levná bufetová jídla z plastových talířků, ale opravdu kvalitní vietnamskou restauraci, kterou si čas od času můžeme dopřát. Baví mě objevovat naprosto neznámé a jazyku lahodící chutě, což tato kuchyně naprosto splňuje – miluji tu sladkokyselou chuť, která je ještě ideálně doplněná vůní východních bylinek, které u nás běžně nedostaneme. Ale abych nebásnila jen o cizokrajné kuchyni… Musím říct, že mám ráda i tu českou. Miluji omáčky, a tak svíčkovou nebo koprovkou určitě nepohrdnu. A není potřeba se bát. Je-li to pro nás slavnostní jídlo, tak proč ne. Bez čeho si ale kuchyni skutečně nedokážu představit, to jsou polévky. Úplně zbožňuji husté krémové polévky, třeba takový chřestový krém, dýňovou nebo hráškovou polévku, to je něco pro mě!

Máte pro nás tip na recept či jídlo?

Pro ty, kteří se ke zdravému jídelníčku ne a ne přinutit, bych měla jednu radu. Jde o to, jak k tomu přistupujeme už při nákupu. Ideální je sepsat si předem seznam, co potřebujeme koupit. Jen tak se vyhneme tomu, že nekoupíme zbytečnosti. Také rada, že není dobré chodit nakupovat s prázdným žaludkem, je skutečně pravdivá. Bez seznamu toho poté koupíte mnohem více – často jídla s rychlými sacharidy a jídla tučná, která náš mozek vyžaduje jako rychlé řešení, protože žaludek strádá. Čtenářům bych také doporučila zavést takový nenáročný rituál – při každém nákupu pořídit alespoň dva druhy zeleniny a dva druhy ovoce. Tím se naučíme, že to má být denní součástí jídelníčku, nikoliv jen nutností, když to po nás vyžaduje složení nějakého receptu.

Při vaření vzniká spousta odpadu, jakou roli u vás doma hraje jeho třídění?

Roli to u nás hraje velkou. Syna se k tomu snažím vést už odmalička. Občas se tedy stane, že ho nachytám, jak vyhodí kelímek od jogurtu do normálního koše, protože se mu nechce chodit až do předsíně, kde máme speciální stojací tašky… Ale za katastrofu to nepovažuji, prostě to pak napravíme. A mám zkušenost, že u dětí vždy zabere, když se jim vysvětlí, proč zrovna tu konkrétní věc mají dělat, v čem je prospěšná.

Kdy u vás začalo třídění, co bylo impulsem?

Odpad jsem začala třídit už na střední škole. Od dětství mám moc ráda přírodu, a tak mi to přišlo  samozřejmé už ve chvíli, kdy to ještě zdaleka nebyl takový fenomén jako dnes. Vzpomínám si, jak jsem tehdy jako mladá holčina po škole nastoupila do lékárny a tam se odpad netřídil. V laboratoři po masťových základech zůstávalo stále plno plastových kyblíčků, které končily ve směsném odpadu. Nedalo mi to, a tak jsem se rozhodla zavést režim. Vyhradila jsem kartonové krabice na papír a na plasty. Dala jsem si tu práci, že jsem prázdné kyblíčky vždy dobře očistila, aby nebyly mastné, a pak, když se krabice naplnila, vyrazila jsem ke kontejnerům. Samozřejmě, že jsem nemusela, ale chtěla jsem, věděla jsem, že je to pro dobrou věc. A dokonce to po krátké době začaly respektovat i kolegyně a třídily se mnou!

Jaký odpad se u vás třídí a proč?

Třídíme papír, plasty a nápojové kartony. Občas je i nějaké sklo, ale to spíše výjimečně. Také dávám stranou baterie a sem tam nějakou nefunkční elektroniku. Baterie nosím k nám do supermarketu, kde je na ně určená krabice, a na elektroniku je kontejner také celkem blízko.

Co vás nabije pozitivní energií?

Nedokážu si představit lahodnější nápoj než zelený čaj. Miluju tu trpkou kulatou chuť, která se rozplývá na jazyku. Také proto mám tak moc ráda čajovny. Nejenže je to oáza klidu, vždy se těším i na ten rituál přípravy čaje a jeho podmanivou vůni.

 

Štítky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*