Rozmarýn – mořská rosa na české zahrádce

Naše prababičky mívaly často ve spížce láhev rozmarýnového vína anebo sáček s touto nasušenou bylinkou. Rozmarýn byl totiž pověstný svými léčivými schopnostmi a sloužil i jako oblíbené koření,  hlavně při přípravě masitých jídel. Svoje uplatnění najde i dnes – v kuchyni i v domácí „lékárničce“. Jeho pěstování je navíc snadné a můžete si ho nasušit i do zásoby.

Rozmarýn – mořská rosa na české zahrádce

Zeleným, aromaticky vonícím keříkům rozmarýnu s jehlicovými listy se nejlépe daří na mořském pobřeží – můžete se s ním setkat například při prázdninových cestách do Chorvatska, Itálie, Francie či Španělska. Nejspíš i proto se mu přezdívá „mořská rosa“. V našich končinách neroste volně, ale pokud mu poskytnete příznivé podmínky, můžete si ho celkem jednoduše sami vypěstovat.

Miluje slunce, nesnáší mráz

Semínka rozmarýnu se vysazují do květináče umístěného v místnosti na slunečném teplém místě již během března. Pokud jste je letos nestihli včas koupit a zasadit, zajděte do zahradnictví a vyberte si už předpěstovanou, dostatečně silnou rostlinu.

Aby dobře prospíval, je třeba připravit vhodné podmínky. Vyberte tedy slunečné místo, dostatečně chráněné před větrem, s propustnou písčito-hlinitou půdou. Máte-li spíše jílovitou zem, je třeba ji dobře nakypřit a zlehčit promícháním s rašelinou a pískem. Rozmarýn nevyžaduje příliš vydatnou zálivku, zato mu svědčí jemné rosení. Lístky, které výrazně voní, se sklízejí od července do září, dokud jsou ještě zelené a měkké. Můžete je použít jako výtečnou čerstvou kořenící přísadu, anebo si rozmarýn nasušit do zásoby. Na zimu ale rostliny nezapomeňte přemístit dovnitř, nízké teploty by venku nepřežily.

Do čaje i do parfému

V lidovém léčitelství se rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis) odjakživa využíval jako osvědčený prostředek při rekonvalescenci, který napomáhal k posílení organismu. Odvar se také užíval při nespavosti, pro lepší trávení i ke zklidnění zjitřených nervů. I dnes je sušený rozmarýn součástí různých léčivých čajových směsí.

Odborníci však upozorňují, že je s ním třeba zacházet obezřetně, protože ve vyšších dávkách může i uškodit. Zvláště opatrné by proto měly být těhotné ženy i ty, které se chystají otěhotnět.

Odvary z této středomořské byliny se hojně používaly i zevně a sloužily především k výplachům, proti ekzémům a jako prostředek urychlující hojení ran.

I dnes se rozmarýn často objevuje v kosmetice jako součást pleťových přípravků určených především k čištění a ošetřování mastné pleti. Díky své typické kořenité vůni se využívá také v aromaterapii a najdete ho ve složení mnoha parfémů a toaletních vod.

Ke kuřeti i na pizzu

Ve středomořské kuchyni se rozmarýn nejvíce využívá při přípravě pečení (především skopového, jehněčího nebo telecího, dále u zvěřiny, drůbeže a ryb).
Zajímavě ochutí i různé pokrmy ze zeleniny nebo brambor, omáčky (například rajskou) a s úspěchem ho můžete přidat i do nádivky.
Jako součást provensálského koření se objevuje nejčastěji ve spojení s pizzou a s dalšími specialitami italské kuchyně.
Jeho chuť je velmi výrazná, proto je třeba zacházet s ním obezřetně.    

Brokolice na rozmarýnu

Brokolice na rozmarýnu

Jednoduchá a dietní večeře, anebo příloha k masu či těstovinám.

Recept - suroviny a postup

Krůtí stehna na rozmarýnu

Krůtí stehna na rozmarýnu

Voňavé a křehké maso ještě umocní vhodná příloha – v tomto případě nejlépe bramborovo-karotková kaše nebo jasmínová rýže.

Recept - suroviny a postup

Tento článek je součástí seriálu článků nazvaného "Bylinky v kuchyni". Přečtěte si také další díly tohoto oblíbeného seriálu!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*