Jak dlouho se v přírodě rozkládá odpad? Mnohdy déle, než bychom tipovali a nezodpovědný přístup některých z nás má dalekosáhlé, ne-li věčné důsledky…
Taková dětská jednorázová plena třeba 250 let! Volně pohozené elektrospotřebiče, PET láhev nebo třeba „jen“ žvýkačka se stávají ve volné přírodě její nechtěnou součástí. Někteří neodhazují jen obaly třeba od svačiny, ale rovnou zakládají černé skládky…
Odpadky si začnou žít svým životem a i když se říká, že je příroda všemocná, s rozkladem některého odpadu si musí dát hodně práce, aby ho rozložila, některé stopy v ní zůstanou navždy…
Odpady pohozené v přírodě se navíc mohou, kromě procesu rozkladu, kdy hyzdí krajinu a představují také nebezpečí pro lidi i zvířata (pohozené konzervy či rozbité láhve), dostat do potravního řetězce. Stát se to může snadno, stačí, aby divoké zvíře spolklo část předmětu spolu s potravou, nebo vypilo zamořenou vodu.
Odpady mohou také zamořit půdu, spodní vody, eventuálně svými výpary vzduch, a to nemusí mít dopad jen pro zvířecí obyvatele.
Zkusme se na chvíli zamyslet nad životním cyklem všech výrobků. Od jejich vzniku až po jejich konec.
Výroba generuje (ve většině případů) znečištění.
Jejich používání generuje také znečištění.
Likvidace produktů? To je to samé.
Je důležité si uvědomit, že naše potřeby a spotřeba zkrátka nejsou právě ekologickým procesem.
A mnozí z nás, namísto toho, aby se snažili spotřebu omezit a použité výrobky vytřídit, a umožnit tak jejich recyklaci nebo likvidaci odbornou firmou co nejméně škodlivým způsobem, klidně jedním pohybem ruky odhodí tu lahev, tu pneumatiku, tu papír od nanuku do příkopu…
A teď se podívejme, jak dlouho se pohozený odpad v přírodě přibližně rozkládá:
Jaká je doba rozkladu odpadu?
Bioodpad
| hrušky a jablka (ohryzek) | 14 dnů |
| slupka banánu | 5 měsíců |
| slupka pomeranče | 1 rok |
Elektroodpad
| baterie | 200 – 500 let |
| kovy podle typu | 50 a více let |
Plasty
| PET lahve | 100 let |
| igelitový sáček | 25 let |
| plastový kelímek | 70 let |
Papír
| kapesníky, kancelářský papír, noviny | 5 měsíců |
| papírová taška | 2 měsíce |
| nedopalek cigarety | 15 let |
| žvýkačka | až 50 let |
Textil
| ponožky | 1,5 roku |
| kůže, boty | 40 – 50 let |
Nápojové kartony
| bez hliníkové folie | 7 let |
| s AI fólií | 100 let |
| Sklo | 1 000 a více let |
Výše uvedené příklady jsou jen některé z mnoha, které se v naší přírodě objevují. Dobu rozkladu odpadu a jeho jednotlivých částí pochopitelně ovlivňují mnohé faktory (např. mikroklima daného místa, počasí apod.), proto jsou uvedené časy rozkladu průměrné.
To ale nic nemění na tom, že je rozklad odpadu pro přírodu složitý proces, obzvláště v případě odpadů nebiologického původu.
A proč třídit odpad? Protože jej můžeme díky recyklaci využít znovu – třeba takový papír můžeme recyklovat 5 – 7 krát a třeba takové sklo lze recyklovat donekonečna!
Je tedy jen na nás, abychom odpadu vytvářeli co nejméně, ten vyprodukovaný třídili, dopravili na sběrný dvůr, nebo ho předali k odborné likvidaci – tak to totiž máme dělat automaticky. Les, louka i rybník mají vonět přírodou a těšit na pohled, nikoli zapáchat jako hromada rozkládajících se odpadků a být překážkovou dráhou nejen pro nás, ale také pro naše vnoučata, pravnoučata, prapravnoučata, praprapra… a tak bychom mohli pokračovat dál a dál.
Tak třiďme odpad vždy a všude, má to smysl a je to tak snadné! Průměrně to máme ke kontejnerům pouhých 91 metrů!
Zajímáte se, jak se hospodaří s odpady v ČR? Nenechte si ujít článek Jak Češi třídili a recyklovali odpady v roce 2019?