Nealkoholické nápoje – Úvod

soft_drinks

Nealkoholické nápoje jsou součástí pitného režimu. Pro udržení našeho zdraví a krásy je důležité tento pitný režim dodržovat. Je důležité pít často a pravidelně v menších dávkách.  Nejlepší pro naše zdraví je pramenitá čistá voda. Ostatní nápoje by měly být pouze doplňkem pitného režimu. Platí to i pro různé minerální vody či ovocné nápoje.  U dospělých osob není přiměřená konzumace kofeinových nápojů zdraví nebezpečná, např. káva má čtyřikrát vyšší obsah antioxidantů než zelený čaj.

-       Známé latinské přísloví praví: „ve víně je pravda, ve vodě je zdraví“

-       Voda je lék na všechny neduhy

-       Čistá voda potlačuje chuť k jídlu a snižuje pocit hladu

-       Kolové nápoje mají podobně jako káva odvodňující charakter

-       Česká Kofola na rozdíl od konkurenčních kolových nápojů neobsahuje kyselinu fosforečnou

-       V některých zemích (Francie, Norsko, Dánsko, Švédsko) je zákaz prodeje Energy drinků

Historie sycení vod oxidem uhličitým se datuje od konce 16. století. Snahou bylo napodobit přírodní minerální vody, kterým byla přisuzována velká léčivá síla. První dokonalejší přístroj na sycení vody se sytícím tlakem až 10 atmosfér (1 Mpa) byl ale sestrojen až na počátku 19. stol. Brzy se rozšířil po celé Evropě.

Již od nepaměti lidé pili nealkoholické nápoje a v prvopočátcích zejména vodu. Tu si následně oslazovali různými sirupy. Koncem minulého století došlo ke znehodnocení velké části vodních zdrojů, kvalita vody se zhoršila a bylo nutno ji různě upravovat. Např. chlorováním. To mělo za následek změny její chuti popř. vůně. To odstartovalo rozvoj průmyslové výroby nealkoholických nápojů. V polovině dvacátého století pili lidé limonády pouze při návštěvách v restauracích, což bylo jen zřídka. Dnes je situace zcela odlišná. Nealkoholické nápoje tvoří značnou část každého obchodu.

 

 

citronáda_109761377

Proč pít nealkoholické nápoje?

Naše tělo je tvořeno z 50 – 70% vodou.  V těle voda zastává důležitou roli. Probíhá v ní látková a energetická přeměna a spousta dalších zásadních dějů důležitých pro život.
Dospělý člověk by měl vypít kolem 2 – 3 litrů tekutin denně, vždy záleží na konkrétní situaci – ve vyšší teplotě, při námaze apod. V létě se doporučuje více a častěji pít než v zimních měsících.

Pozor na zdravotní rizika!

Nedostatečný pitný režim má za následek řadu obtíží začínajících zvýšenou únavou, bolestí hlavy a končící vážným onemocněním močových cest, ledvin apod. Ale i nadměrné požití tekutin může vést ke zdravotním rizikům. Zatěžuje se také činnost ledvin. A při takové „otravě“ vodou může dojít k otoku mozku, záchvatu a následně ke ztrátě vědomí. Nadměrné požití vody totiž způsobí ztrátu sodíku v krvi.

Důležité je také sledovat co pijeme a v jakém množství.

Častá konzumace slazených nealkoholických nápojů může vést ke vzniku obezity a v pozdějším věku ke vzniku cukrovky a metabolickému syndromu (soubor onemocnění souvisejících s nadváhou – vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční apod.) Rizikový není jen cukr, ale i zvýšená konzumace umělých sladidel.

Pravidelné každodenní pití sycených nápojů není také vhodné, mohou dráždit žaludek a způsobit problémy s trávením. Nadmíra CO2 způsobuje vyšší krevní tlak.

Řada kolových nápojů obsahuje fosforečnany, které způsobují, že se nám neukládá vápník a vyplavuje se z těla pryč a vzniká tak riziko vzniku osteoporózy.

 

Druhy nealkoholických nápojů

Nealkoholické nápoje dle obsahu CO2

  • Perlivé
  • Sycené
  • Nesycené

Základní druhy nealkoholických nápojů:

  • Stolní voda – vybraná pitná voda vysoké jakosti.

-       Stolní voda přírodní

-       Stolní voda perlivá

-       Stolní voda ochucená

-       Kojenecká voda

  • Minerální voda – při vývěru obsahují ne 1l nejméně 1g rozpuštěných látek nebo 1g rozpuštěného oxidu uhličitého

-       Podle teploty zřídla

  • Chladné – do 20°C
  • Vlažné – 20 – 30°C
  • Teplé – 30 – 50°C
  • Horké – nad 50°C

-       Podle převažujících minerálních složek

  • Alkalické (převážně sodné ionty)
  • Zemité (obsahují vápník a hořčík)
  • Salinické (obsahují sodík a síran)
  • Sádrovcové (obsahují vápník a síru)
  • Ryze hořké (obsahují hořčík a síru)

-       Podle typu plynů

  • Kyselky – obsahují CO2
  • Sirovodíkové
  • Metanové
  • Dusíkové
  • Atd.

-       Podle účinku na organismus

  • Stolní
  • Převážně léčivé
  • Léčivé – mají vědecky prokázané léčivé účinky
  • Sodová voda – je pitná voda sycená CO2 v množství nejméně 4g na 1litr.
  • Limonády – vyrobené z pitné vody, limonádového sirupu a případně CO2

-       Nesycené

-       Sycené

  • Ovocné limonády – vyrobené z ovocných sirupů (např.malinová)
  • Ovocné limonády s příchutí – vyrobené z ovocných sirupů s příchutí (např. ovocná s příchutí malin)
  • Tresťové limonády – vyrobené s přídavkem cukru a limonádových trestí
  • Speciální limonády – kolové, tonikové, dietní, bylinné
  • Ovocné a zeleninové šťávy

-       Čiré přírodní šťávy (např. 100% pomerančová šťáva)

-       Dřeňové upravené šťávy (džusy)

-       Zeleninové šťávy (např. 100% rajčatová šťáva)

    • Nektary – obsahují 50 – 100% přírodní ovocné šťávy, bez konzervantů a barviv
    • Ovocné nápoje – obsahují 25 – 50% přírodní ovocné šťávy, mohou obsahovat barviva, konzervanty a také mohou být doslazovány
    • Sirupy – zahuštěné ovocné nebo zeleninové šťávy konzervované cukrem
      -       Ovocné

-       Limonádové

-       Zeleninové

-       Bylinné

-       Dietetické – např. pro sportovce, diabetické atd.

      • Ostatní nealkoholické nápoje

-       Posilující (izotonické) např. semtex

-       Léčivé šťávy

-       Ledový čaj

-       Ledová káva

V čem hledat rozdíly?

Rozdíly u nealkoholických nápojů lze hledat zejména v obsahu CO2. Dále v obsahu cukrů popř. sladidel, různých ochucujících složek, obsahu povzbudivých látek (kofein, taurin, různé rostlinné extrakty jako guarana, ženšen, maté…) apod.

Sycené x nesycené

Obecně platí, že zdraví prospěšnější je pití nesycených nápojů s ohledem na zdravotní rizika (vysoký krevní tlak, žaludeční problémy), které jsou spojeny s nadměrným pitím sycených nápojů. Sycené nápoje mají výraznější osvěžující charakter.

Slazené x neslazené


Slazené nápoje mají povzbuzující účinek, sladká chuť je pro spotřebitele příjemná, ale konzumace cukru v rámci pitného režimu vzhledem ke zdravotním rizikům není vhodná. Proto se doporučuje konzumovat takové nápoje výjimečně jen jako doplněk pitného režimu. Je vhodné v takovém případě dát přednost přirozeně sladkým ovocným nápojům než průmyslově vyráběným slazeným nápojům. V některých nápojích je cukr nahrazen umělými sladidly, i to může být alternativou, jak se vyhnout nadměrné konzumaci cukru.

Základem nealkoholického nápoje je vždy voda a ta není alergenem. Alergeny v nealkoholických nápojích vždy závisí na dalších zejména přídatných látkách, jako jsou různá barviva, konzervační látky. V případě ovocných a zeleninových šťáv může být alergenem daný druh ovoce či zeleniny.

0 komentářů u „Nealkoholické nápoje

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


    *