Deník učenlivé „třídičky“ Irči aneb co jste nevěděli o obalech ze skla?

V předešlých dílech jsme se zabývali tříděním a zpracováním papíru a nápojového kartonu. V tomto dílu se podíváme na „střípek“ sklu, které je také hojně používaným obalovým materiálem. 

Stačí se podívat do spižírny, nebo do sklepa, kde mnoho z vás najde hromady nashromážděných prázdných sklenic a láhví. Určitě najdete také spoustu těch, ve kterých uchováváte léta marmelády, nakládané ovoce a zeleninu, sirupy, slivovičku a víno a mnoho dalších nezbytností…

Má smysl mít nakřečkovaných desítky láhví a zavařovaček doma? Co víte o sklu, o jeho osudu poté, co jej ne/vytřídíte?

Deník učenlivé „třídičky“ Irči aneb co jste nevěděli o obalech ze skla?

Sklo a krátký výlet do historie

Jeho prapůvod sahá až do 3. století před naším letopočtem, kdy z něj staří Egypťané vyráběli ozdobné předměty. Později ale začal tento materiál pronikat i do jiných sfér – od 10. století tak začínaly zdobit okna chrámů a katedrál barevné vitráže, později už je sklo běžné i na oknech paláců, radnic nebo bohatých domů.
V Čechách se rozvíjí výroba skla v 16. století – a český křišťál má své renomé prakticky dodnes. Postupem času se sklo stává i důležitým stavebním materiálem.

Základní surovinou pro výrobu skla je sklářský písek, ke kterému se přidávají různé přísady kvůli snížení teploty tání (nejčastěji soda a potaž), chemickou odolnost pak zlepšuje oxid vápenatý. 
Obecně je sklo považováno za tvrdý, relativně pevný materiál, který je odolný proti opotřebení. Sklo lze dobře tvarovat, brousit, barvit i zdobit díky těmto vlastnostem má sklo své využití v mnoha oborech. 

Obaly ze skla

Předností skleněných obalů je značná chemická odolnost, dobrá omyvatelnost, průhlednost, možnost vytvořit sterilní prostředí a vícenásobné použití.
Mezi nevýhody obalů ze skla pak patří vysoká hmotnost, křehkost a menší odolnost vůči teplotním změnám.
Jak se mi podařilo zjistit, tak z hlediska možností opakovaného využití je to nejlepší materiál právě proto, že má prakticky neomezený počet recyklačních cyklů. Sklo vytřídíte a za pár dní to může být sklenice, ze které pijete oblíbené smoothie.

Nejčastější druhy skleněných obalů:

  • lahve od piva, vína, nápojů
  • zavařovací sklenice
  • sklenice od kečupů, marmelád, kompotů
  • flakonky od parfémů
  • lahvičky od léků.

Co jste možná o třídění skla nevěděli?

Barevné sklo, nazývané tako jako směsné sklo, se v ČR třídí do kontejnerů zelené barvy. Na sklo čiré jsou pak určeny bílé kontejnery

Věřte, že důvod rozdělení třídění skla je více než prostý – z barevného skla se totiž čiré již nevyrobí.

Z kontejnerů až k recyklaci

Vytříděné sklo z kontejnerů se sveze na třídicí linku, kde se odstraní případné nežádoucí příměsi.
Poté se nadrtí a pomocí dopravníků a vibračních sít se dále dotřiďuje.
Nakonec se dočistí na požadovanou vysokou kvalitu pomocí optoelektrických čidel – nečistoty jako kamínky nebo kousky porcelánu či keramiky, by se totiž mohly dramaticky projevit na zhoršených vlastnostech nových skleněných výrobků.

Jen si to zkuste představit – na 100 kilogramů skleněných střepů, které jsou zpracovány při recyklaci, a následně putují k použití pro další výrobu do sklárny, může být maximálně 1 gram nečistot!

Takovou kvalitu lze docílit pouze na velice složitých třídicích zařízeních, která jsou schopna splnit požadavky skláren na vstupní kvalitu skleněných střepů.
Právě proto se, na rozdíl od papíru a plastů, sklo dotřiďuje jen na několika málo specializovaných linkách. Jak se mi povedlo zjistit, v ČR jich je aktuálně šest.

Využití skla po recyklaci 

Nejčastěji se z recyklovaného skla vyrábí opět lahve na minerálky a pivo.
Ve specializovaných továrnách se z odpadního skla vyrábí také tepelné izolace – skelná vata a tzv. pěnové sklo (materiál, který je vhodný jako izolační zásyp okolo domů, nebo jako izolace pod základovou desku namísto kamenného štěrku).
Nadrcené sklo se může použít i bez nutnosti tavení jako přísada do speciálních druhů betonů a brusných hmot.

POZOR!

Do tříděného skla NEPATŘÍ keramika nebo porcelán. Nepatří sem ani termosklo (varné konvice), autosklo, zrcadla nebo třeba drátované sklo. Místo tu není ani pro třídění zlacených a pokovených skel.
Vratné zálohované lahve samozřejmě vracejte raději do obchodu.

Recyklační symboly skla – jak jim rozumět?

Na skle mnoho recyklačních symbolů nenajdete a důvod je prostý – jde totiž o snadno rozpoznatelný materiál. V ojedinělých případech se s nimi můžete setkat, a když už na ně narazíte, tady jsem připravila jejich stručný přehled.

Co jste nevěděli o obalech ze skla_Bílé sklo_GL 70_Zelené sklo_GL 71__Hnede sklo_GL 72_EKO-KOM, a.s.

Na závěr…

Tříděním a recyklací skla šetříme nejen energii, ale i přírodu kolem sebe. Vytříděným sklem můžeme nahradit až 65 % sklářských písků. Hlavní výhodou výroby nového skla ze starého je ohromná úspora energie při jeho výrobě, která může být až 90% oproti výrobě ze sklářských písků.

Takže třiďme odpad vždy a všude, pomáháme přírodě!

V dalším dílu pro vás vypátrám informace o odpadu z plastu.

Zajímavost

Co se třídění odpadu týče, podle různých zdrojů patříme mezi špičku. Pravidelně třídí 72% obyvatel ČR a krásných 99% našeho území je pokryto barevnými kontejnery, které třídění odpadu umožňují. Zajímavá čísla o úsporách, kterých dosahujeme díky správném třídění odpadu, vám spočítá ReKalkulačka.

Tento článek je součástí seriálu článků nazvaného "Deník učenlivé „třídičky“ Irči". Přečtěte si také další díly tohoto oblíbeného seriálu!

Jeden komentář k článku “Deník učenlivé „třídičky“ Irči aneb co jste nevěděli o obalech ze skla?”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*